Zámek tyčící se nad Podhradským rybníkem nahradil hrad pocházející ze 13. století. Pokud bude vyhlášen za národní kulturní památku, znamenalo by to mimo jiné i to, že by to mohlo pomoci se získáváním peněz na opravy.
Historie plumlovského zámku sahá do 17. století. V letech 1680 až 1690 jej postavil Jan Adam z Lichtenštejna přibližně v místech, kde pravděpodobně od druhé poloviny 13. století stával hrad.
„Důvodem stavby zámku byla absence rezidence odpovídající bohatství a společenskému postavení Lichtenštejnů,“ uvádí web zámku.
Zámek měl být podle původní představy čtyřkřídlou stavbou v podobě čtverce se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. V průběhu stavby však zemřel projektant.
Zájem o pokračovaní návrhu kvůli obrovským nákladům následně opadl a stavba se zastavila. Nakonec vzniklo jediné křídlo a ani to nebylo nikdy zcela dokončeno.
„Po roce 1850 bylo celé jedno podlaží pronajato plumlovskému okresnímu soudu a bernímu úřadu. Ostatní obyvatelná podlaží sloužila jako byty úředníků,“ přibližují internetové stránky zámku. V objektu bylo na konci 19. století kromě toho rovněž vězení.
Zámek poničil požár, viníka se najít nepodařilo
V rámci první pozemkové reformy byl celý plumlovský majetek Lichtenštejnů v roce 1931 zabaven a zámek přešel do vlastnictví státního pozemkového úřadu.
Ve čtyřicátých letech 20. století v něm pak bylo zřízeno muzeum, které tu zůstalo až do let šedesátých, kdy zámek získaly Vojenské lesy Plumlov. Stav zámku však nebyl dobrý, proto jej Vojenské lesy v letech 1964 až 1965 opravily, stáhly celou stavbu ocelovými lany a zpevnily nejvíce poškozené zdi.
Poté budovu vlastnily Památkový ústav Brno a Muzeum Prostějovska. V roce 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova, které zahájilo nejnutnější opravy.
Památka má ve své konečné podobě neobvyklý vzhled. Sestává ze šesti nadzemních podlaží se dvěma patry a třemi mezipatry. Všechna podlaží jsou spojena hlavním schodištěm na západní straně a točitými schody pro služebnictvo na východní straně. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami.
V říjnu roku 2016 zámek poničil velký požár. Oheň zasáhl střechu levého křídla nízkého zámku, kde se nacházely technické prostory, jako jsou sklady.
Ani závada, ani žhář. Požár plumlovského zámku způsobila asi nedbalost |
Město Plumlov po necelých čtyřech měsících zahájilo opravy střechy a propadlých kleneb. Ty přišly na dva a půl milionu korun.
Viníka požáru se nepodařilo zjistit a policie případ odložila. Příčinou byla podle vyšetřovatele hasičů nedbalost, nebo úmysl.
Kraj se národními kulturními památkami pyšní
Památku každoročně navštíví kolem dvaceti tisíc lidí. Monumentální budova tyčící se vysoko na skále nad rybníkem návštěvníky nepřitahuje pouze svým zjevem, ale i vyhlášenými pohádkovými a nočními prohlídkami nebo různými dalšími kulturními akcemi.
V Olomouckém kraji se k národním kulturním památkám řadí bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, hrad Bouzov, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či tamní Vila Primavesi.
11. října 2016 |
