Ministerstvo obrany požadovalo za sedmipatrovou ubytovnu s téměř 370 lůžky a spíše formálním názvem hotel, postavenou v 70. letech minulého století kvůli potřebě ubytovat zaměstnance strojíren, minimálně 62 152 600 korun.
"Tuto nabídku v rámci výběrového řízení nikdo nepodal. Objekt tedy nabídneme ve druhém kole, kde bude minimální kupní cena snížena o deset až patnáct procent," shrnul mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Na cenovce tak bude napsána částka v rozmezí 52,8 až 55,9 milionů. I u takto snížené částky se ale příliš neočekává, že by ji byl někdo ochoten zaplatit.
"Podle našich znalostí realitního trhu je požadovaná cena příliš vysoká. Hlavně vzhledem k tomu, v jakém je stavu a jak velké investice do oken, zateplení pláště, střechy, výtahů či rozvodů by vyžadovalo udělat z ní něco jiného než právě levnou ubytovnu. Reálná cena je podle mého názoru mezi dvaceti a třiceti miliony. Třeba ubytovny poloviční velikosti se tu prodávaly za deset až patnáct milionů," popsal spolumajitel přerovské realitní kanceláře Nemo Alexandr Beták.
Čekání se navíc zájemcům kvůli snižování ceny v každém kole vyplatí. Například za Sochorova kasárna v Olomouci chtěla armáda na začátku prodeje 220 milionů korun. Nyní, po dvou letech a téměř deseti kolech výběrového řízení, byla minimální cena stanovena na 67 milionů.
Přerované mají strach ze vzniku ubytovny pro sociálně slabé
Prodej Strojaře sleduje i vedení přerovské radnice. To má z jeho případné proměny na ubytovnu pro sociálně slabé obavy.
"Přerované mají strach, že se z tohoto zařízení stane ubytovna pro sociálně slabé a že kumulace těchto lidí v samotném středu města s sebou přinese problémy," řekl už dříve primátor Jiří Lajtoch s tím, že se po městě už dokonce začala šířit fáma o tom, že vznik ubytovny je jistou věcí a město to posvětilo. Ani druhého kola výběrového řízení se magistrát přesto pravděpodobně nezúčastní.
"Jako náměstek primátora odpovědný za majetek můžu říct, že za částku přes padesát milionů bych koupi Strojaře nedoporučil. Jde opravdu o vysokou cenu. Byť bych si přál, aby se Strojař vrátil do rukou města, a uděláme pro to maximum," uvedl Michal Zácha.
Vývoj ceny ale bude město hlídat. "Podle mého vlastního průzkumu je odpovídající částka mezi dvaceti a třiceti miliony. Spíše kolem těch dvaceti, budova bude potřebovat velké investice. V případě takové částky bych naopak osobně bojoval za to, aby ji město koupilo," dodal.
Město: Strojaře bychom využili, problémem jsou peníze
Podle Betáka by město mohlo pro Strojaře najít několik různých využití. "Mohlo by tam sestěhovat odbory sídlící nyní v různých budovách, takže by byly pod jednou střechou kousek od centra. Nebo by tím vyřešilo problém s knihovnou. Z pohledu Přerovanů by každopádně bylo ideální, kdyby se tu budovu podařilo městu získat. O tom, že by ji koupili spekulanti a udělali z ní sociální ubytovnu, se v Přerově opravdu hodně mluví," shrnul spolumajitel realitní kanceláře.
"Připadá to v úvahu stejně jako třeba zřízení městských dotovaných bytů pro mladé rodiny. Pro město však není problém pro Strojaře najít využití, ale jde o peníze na jeho nákup a proměnu," míní Zácha. Navíc tu podle něj jde i to, že je nutné změnit sociální politiku státu.
"Budeme to nyní opakovat ministrům nové vlády, že je nutná změna. My koupíme Strojaře za spoustu milionů, ale za další měsíc se tu může objevit na prodej jiná podobná budova, u které bude opět hrozit vznik ubytovny. A město je přece nemůže všechny vykupovat jen proto, že nemá, jak jinak by tomu zabránilo," dodal.
Ministerstvo obrany se Strojaře zbavuje kvůli vysokým nákladům na údržbu a minimálnímu využití ze strany vojáků.
"Provozní náklady byly sedm milionů korun ročně. Obsazenost přitom byla v době před odsunem vrtulníkové základny pět až deset procent, nyní je nulová," shrnul v prosinci mluvčí Pejšek.
Paradoxní je, že město před lety Strojaře už vlastnilo, od zkrachovalých místních strojíren ho za 18 milionů odkoupilo v konkurzu. Následně ho ale směnilo s armádou za budovu bývalé vojenské správy na náměstí T. G. Masaryka a sociální ubytovnu v Bayerově ulici.
