A to navzdory tomu, že se finanční situace domácností dle Českého statistického úřadu meziročně zlepšila. Statistici narazili při svém šetření, při němž se zaměřili na příjmy a životní podmínky domácností, hned na několik zjištění, která mohou překvapit.
Třeba na to, že jednorázový neočekávaný výdaj 9 700 korun, což zhruba odpovídá ceně lednice či pračky, znamená pro 41 procent rodin z Olomouckého kraje neřešitelnou situaci, respektive tuto částku zmíněný podíl rodin nemá našetřenou.
Snadno do výplaty vyjde jen necelých devět procent domácností
Některé domácnosti ovšem mají problémy nejen s nečekanými platbami, nýbrž i se zaplacením svého provozu. A není jich málo. Jen s obtížemi totiž vychází s příjmy živitelů téměř 62 procent rodin. Naopak snadno nebo velmi snadno vydrží do výplaty pouze necelých devět procent domácností.
Z údajů statistiků- 61,7 procenta domácností obtížně vychází se svými příjmy - 41,1 procenta domácností si nemůže dovolit týdenní zahraniční ani tuzemskou dovolenou - 41 procent domácností nezvládne zaplatit mimořádný výdaj 9 700 korun - 15,9 procenta domácností si nemůže dovolit jíst obden maso - 9,9 procenta touží po osobním automobilu a nemůže si ho dovolit - 6,4 procenta domácností by chtělo mít osobní počítač a nemá na něj - 5,6 procenta domácností žije doma v chladnu, účty za teplo jsou pro ně příliš velkou zátěží - 1,7 procenta obyvatel kraje má problémy se splácením dluhů |
Rodinné rozpočty „drtí“ mimo jiné výdaje za bydlení.
„Tyto náklady tvořily velkou zátěž pro čtvrtinu domácností. V průměru domácnosti z kraje vydaly na bydlení téměř šestnáct procent ze svých čistých příjmů. V peněžním vyjádření to představuje částku 4 790 korun měsíčně,“ upřesnil Jiří Frelich z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V regionu ovšem existují i rodiny, které se musí uskrovňovat v jídle. „Bezmála šestnáct procent domácností při loňském šetření uvedlo, že si nemůže dovolit jíst obden maso,“ podotkl Frelich.
Téměř šest procent rodin dokonce stav rodinného konta dohnal k tomu, že přes zimu žijí v chladnu, v nedostatečně vytápěných místnostech. Ve vlhkém bytě v regionu bydlí ještě o zhruba dvě procenta lidí víc.
Mnoho, více než 12 procent domácností, řeší svízelnou situaci půjčkami. Pro polovinu zadlužených rodin však splátky představují stres v podobě obav, zda s penězi vyjdou.
„Téměř dvě procenta dotázaných uvedla, že jejich domácnosti měly v posledním roce problém splátku v daném termínu zaplatit,“ řekl Frelich.
Přes výše zmíněné potíže se ale podle posledního, loňského šetření statistiků finanční situace domácností zlepšuje.
„Průměrný čistý roční příjem v přepočtu na osobu v domácnosti ve srovnání let 2013 a 2014 vzrostl o 4,3 procenta na 147 tisíc korun. V přepočtu na jeden měsíc a osobu to přestavuje částku 12 258 korun,“ upřesnil pracovník olomoucké pobočky ČSÚ.
Doplnil však, že i po zvýšení olomoucký region zaostává za celorepublikovým průměrem o 10,5 tisíce korun.
„Ve srovnání čtrnácti krajů republiky byl Olomoucký kraj výší průměrných čistých ročních příjmů na osobu na devátém místě,“ řekl. Tradičně nejlépe jsou na tom domácnosti z Prahy s bezmála 210 tisíci korunami ročně na osobu, naopak nejhůř rodiny z Moravskoslezského kraje s částkou 136 tisíc.
„Společnost obecně bohatne, ale je fakt, že části populace se to netýká. Nůžky mezi bohatými a chudými se sice nerozevírají nijak dramaticky, ale děje se to,“ uvedl sociolog Masarykovy univerzity v Brně Ivo Možný.
