V první fázi získala zaměstnání desítka lidí. Teď by jich autoři projektu chtěli umístit kolem třiceti. Když ovšem loni v září vybírali uchazeče pro první etapu, slyšeli celou škálu rozličných výmluv.
„Mám ruku tak slabou, že v ní neudržím ani lžičku.“ „Rozvádím se s manželkou, takže teď do práce nemůžu, ale možná bych to příští rok zkusil.“ „Mám alergii na píchnutí vosy, takže nemohu dělat venku.“ I taková zdůvodnění vyslechli od nezaměstnaných členové výběrové komise.
„Předpokládáme, že i nyní nás čeká podobné divadlo. Navíc po loňsku už na nás budou lépe připraveni, takže počítáme, že celá řada uchazečů se to bude snažit uhnat přes doktory. Nahrávat jim bude i to, že je právě období s vyšší nemocností,“ nedělá si příliš iluze radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout, který s nápadem přišel.
Chtěl totiž nabídnout šanci na práci lidem, kteří by kvůli svému dlouhodobému pobytu na úřadu práce našli zaměstnání jen těžko.
„I když chce takový člověk najít práci, má jen malou šanci. Stojí za tím celý koktejl rozličných faktorů, od různých závislostí přes nechuť pracovat, chybějící pracovní morálku až po různě zaplněné trestní rejstříky. Přijde-li takový člověk k běžnému výběrovému řízení, je jasné, že přednost dostanou jiní, lepší uchazeči,“ uvedl Kohout.
První desítka se zpočátku osvědčila, docházka se ale zhoršila
Nyní předpokládá, že k tomu, aby se podařilo vybrat třicet pracovníků, bude nutné pozvat alespoň šestkrát tolik kandidátů. Ty, kteří nabídku bezdůvodně odmítnou, čeká vyřazení z evidence úřadu práce a přijdou o podstatnou část sociálních dávek. Ti úspěšní budou pracovat opět u technických služeb, kde zaměstnávají i desítku lidí z první etapy - mají za úkol hlavně úklid ulic nebo nábřeží Bečvy.
„Dělají v rámci toho, co se od nich dalo čekat, někteří se snaží více, jiní méně. Zatím ale všichni zůstávají u pomocných prací. Činnosti s vyšší kvalifikací, jako například práci se strunovou sekačkou, jim svěřit nemůžeme,“ zhodnotil jednatel městské společnosti Bohumír Střelec.
Podle Kohouta se už také objevily první komplikace s docházkou. „Zřejmě je to únava materiálu, ale po několika měsících se značně zvýšila jejich nemocnost,“ podotkl.
Potvrdil to i Střelec: „V lednu měla většina neschopenku. Zkontrolovali jsme je, doma byli všichni, a nechci spekulovat, jak to s jejich zdravotním stavem ve skutečnosti je.“
Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných má v kraji právě Přerovsko
Cílem přerovského plánu je zlepšit pozici dlouhodobě nezaměstnaných, aby měli do budoucna lepší šanci získat práci.
„Až po půl roce skončí, dostanou od nás certifikát, že byli po určitou dobu v pracovním poměru a že měli dobrou pracovní morálku. Domnívám se, že to pro ně bude cenný výstup,“ nastínil Kohout.
Nejlepším navíc technické služby prodlouží smlouvu o půl roku. „Počítáme, že některé ještě necháme,“ potvrdil Střelec.
Přerovsko patří k okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti nejen v Olomouckém kraji, ale i v celé ČR. V lednu míra nezaměstnanosti dosáhla 8,4 procenta, což znamená, že bez práce bylo celkem 7 591 lidí. Vysoký je především poměr dlouhodobě nezaměstnaných - lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců, je více než polovina.
Úřad práce se snaží podporovat jejich zapojení do pracovního procesu například prostřednictvím veřejně prospěšných prací nebo společensky účelných pracovních míst.
„U obecně prospěšných prací můžeme poskytnout podporu na konkrétního uchazeče po dobu až 12 měsíců, u společensky účelných pracovních míst na půl roku,“ přiblížila ředitelka kontaktního pracoviště Úřadu práce Přerov Ilona Kapounová.
