Mohla to být běžná noční služba, to se ale změnilo, když kolem půlnoci na 17. dubna loňského roku povolali hlídku lipnických policistů k požáru bytového domu ve Staměřicích.
Protože se zrovna nacházeli poblíž, byli na místě jako první a zapojili se do záchranných prací. Hořelo v jednom z bytů a Vojtěch Školudík rychle zorganizoval evakuaci lidí z domu. To hlavní a nejnebezpečnější ale mělo teprve přijít.
„V bytě samotném a také před ním pobíhal starší muž, který křičel, že má uvnitř vnuka,“ vzpomíná Školudík.
Policista proto neváhal a bez ohledu na to, že neměl před ohněm a kouřem žádnou ochranu, zamířil do hořícího bytu.
„Začal jsem prohledávat místnosti a hledat dítě. Po nějaké době jsem vedle ohniska požáru našel na posteli ležícího chlapce, který již nejevil známky vědomí. Vzal jsem ho do náručí a vynesl jsem ho před dům,“ vypráví.
Určitě bych to udělal znovu, podobně by se zachovala většina
V té době již na místo přijížděli hasiči. „Chlapce jsem položil na deku do stabilizované polohy a hasiči mu začali poskytovat první pomoc,“ doplnil Školudík. Zachráněného hocha poté odvezla zdravotnická záchranná služba.
„Práce kolegy, hasičů, dobrovolných hasičů a zdravotníků byla odvedena výborně a i proto nakonec vše dobře dopadlo,“ chválil ostatní policista.
On sám přitom ze situace nevyvázl bez úhony, když se nadýchal zplodin, a tak musel následně vyhledat pomoc lékaře. Dodnes ale vzpomíná na své pocity, když dítě z plamenů zachránil.
„Byla to neskutečná úleva. Jen jsem doufal, že jsem nepřišel pozdě. Určitě bych to udělal znovu a myslím, že by se tak zachovala většina kolegů,“ řekl policista, který je pro svůj lidský přístup velmi oblíbený i mezi svými kolegy.
„V kolektivu je oblíben pro svou kamarádskou povahu. Je nekonfliktní, vyloženě týmový hráč. I přes relativně nízký věk se projevuje jako člověk, který má velké životní zkušenosti, přičemž si udržuje patřičný rozumný nadhled,“ ocenil na svém podřízeném velitel lipnických policistů Marek Pecha.
S rodinou zachráněného chlapce už se znovu nesetkal
S rodinou chlapce, kterému zachránil život, se už mladý policista znovu nesetkal.
„Nějaké informace o rodině jsem měl, ale s chlapcem ani jeho prarodiči, kteří jej teď vychovávají, jsem už nemluvil,“ uvedl Školudík, který u policie pracuje už šest let a je specialistou pro práci s národnostními menšinami.
O vypjaté momenty při své práci nemá nouzi. „V mém povolání se setkávám s mnoha nebezpečnými situacemi a těžce se určuje, která byla nebezpečnější,“ podotkl.
Potvrzuje to i jeho velitel Marek Pecha. „Obecně vzato policisté nasazují svůj život pokaždé, když přijdou do zaměstnání. Je mnoho situací, při kterých mohou být v rámci služby ohroženi na životě a přitom musí konat. Je to specifikum jejich povolání, které si sami vybrali,“ nastínil Pecha.
