Zatímco nejvýdělečnějším profesím na to stačí něco přes čtyři dny, řada jiných zaměstnanců cenu pobytu poskládá až z více než čtyř měsíčních výplat.
Aktuální údaje použité k „přepočtu“ vychází z dat o příjmech lidí z Olomouckého kraje, které nedávno zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve svých statistikách detailně rozklíčovalo, za kolik pracují jednotlivé profese.
„Nejvyšší mzdy pobírali vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci. Nejméně měli zaměstnanci se základním a nedokončeným vzděláním,“ píší autoři analýzy ministerstva.
MF DNES výdělky (všechny statistiky uvádějí hrubou mzdu před zdaněním a dalšími odvody) přepočítala na cenu týdenní dovolené v hotelu v Chorvatsku s dopravou, plnou penzí a programem pro čtyřčlennou rodinu v hodnotě 45 tisíc korun.
Většina pracujících na cestu k moři vydělá za měsíc a půl
Nejoblíbenější přímořská destinace českých domácností „vyjde“ většinu obyvatel kraje při jejich průměrném hodinovém výdělku zhruba 159 korun na více než půldruhého měsíce (při 20 pracovních dnech v měsíci) v práci. Do této kategorie se vešly například učitelky mateřských škol, zdravotní sestry, pracovníci v administrativě či vedoucí prodejen.
O něco méně času – v rozmezí od 25 do 28 pracovních dní – stojí týden u Jaderského moře policisty, učitele prvního stupně základních škol, zdravotnické záchranáře či hasiče. Praktickým lékařům už stačí na stejný výdělek ordinovat zhruba 15 dní a přibližně za stejnou dobu na dovolenou nastřádají bankovní úředníci a vedoucí pracovníci průmyslových podniků.
Lidé v nejvýdělečnějších profesích však mohou za jeden plat strávit s rodinou na Jadranu více než polovinu letních prázdnin. Na týdenní pobyt v Chorvatsku použitý při srovnání pak vydělají už za čtyři a půl dne. Jedná se zejména o nejlépe placené top manažery velkých firem, kteří berou bezmála 1 150 korun za hodinu.
Opačný extrém na druhém konci žebříčku pak již tradičně tvoří platy uklízeček a prodavačů. Nejnižší hodinová sazba u prvně jmenované profese činí necelých 57 korun, u druhé 68 korun hrubého. Přepočet na chorvatský rodinný týden pak vychází u uklízečky 78 pracovních dní, tedy na více než čtyři a půl měsíce v práci. Pracovník za pokladnou je na tom o zhruba dva týdny lépe.
Průměrný plat v kraji stále patří k nejnižším
Rozdíly v platech jednotlivých profesí, na které ministerstvo práce a sociálních věcí narazilo v regionu, jsou podle odborníků podobné jako ve zbytku Česka – ovšem stále pokulhávají, jakmile dojde na přímé srovnání výše platů.
„U nás v regionu jsou platy obecně ve srovnání s ostatními kraji nižší,“ podotkl ředitel olomoucké okresní hospodářské komory Radim Kašpar.
Statistici mu dávají za pravdu, podle jejich zprávy za první letošní kvartál byly výdělky v regionu třetí nejnižší v zemi. Dosahovaly zhruba 24 500 korun, hůře na tom byly jen kraje Karlovarský a Zlínský. Celostátní průměr pak představoval téměř 27 900 korun.
Ale zpět k dovoleným. Kromě nejvyhledávanější dovolené na Jadranu MF DNES použila pro srovnání i exotiku v podobě luxusního zájezdu pro dva dospělé a dvě děti na seychelských ostrovech za zhruba 220 tisíc korun.
Zatímco nejlépe placení manažeři jsou schopní tuto částku vydělat za měsíc, například učitelům základních škol nebo policistům to zabere více než půl roku.
Šance, že by na Seychely našetřily nízkopříjmové profese, už je pak jen teoretická. Na zájezd s cenou přes 200 tisíc korun by si totiž například uklízečky musely schovávat téměř dva roky, prodavači více než rok a půl, kompletně celou výplatu. Výdělek by tedy nemohly, a to platí u všech profesí, používat na zaplacení jídla, bydlení či energií.
Třetina domácností nemá na dovolenou vůbec
Právě tyto výdaje ovšem rozpočty mnohých domácností výrazně zatěžují, což vyplývá i z nedávné studie statistiků, která se zaměřila mimo jiné na životní úroveň domácností v kraji.
Výzkum ukázal, že zhruba 35 procent rodin na týdenní dovolenou, a to nejen v zahraničí, ale ani v tuzemsku, prostředky nedokáže našetřit.
„Je pravda, že společnost jako celek bohatne, části populace se to ale netýká. Do rizikové skupiny patří zejména lidé s nižším vzděláním, matky a otcové samoživitelé, lidé s důchody či osoby odkázané na sociální dávky,“ komentovala výsledky ředitelka olomoucké pobočky organizace Člověk v tísni Kateřina Dobrozemská.
