„V současné době je vážná situace zejména v povodí řeky Bečvy. Vodní toky jsou zde na osmi až čtrnácti procentech dlouhodobého normálu pro tento měsíc,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Řeka Bečva, včetně svého okolí, se potýká se suchým obdobím už několik let a pravidelně patří k tokům nejvíce postiženým nedostatkem vody v republice.
Hluboko pod průměrem jsou ale také další řeky v Olomouckém kraji. Největší středomoravská řeka – Morava – je v současnosti na stanici Olomouc na pouhé třetině dlouhodobého měsíčního průtoku, Třebůvka v Lošticích hlásí jen 25 procent. Nejhůř je na tom říčka Romže ve Stražisku na Prostějovsku, kde teče oproti běžnému stavu v této době jen desetina vody.
Chmelař upozornil, že v Olomouckém kraji chybí vodní nádrže, které by vodu zadržely pro období sucha. Bečvě a celé oblasti by podle vodohospodářů pomohla zvažovaná vodní nádrž Skalička, kterou však odmítají ekologové.
„V místech, kde vodní nádrže chybí, nejsou dobré výchozí podmínky pro to, aby se sucho z předchozích let neopakovalo,“ objasnil.
Pitné vody je zatím dost, v případě nouze vyjedou cisterny
Dodávky pitné vody zatím podle vyjádření vodohospodářských společností ohroženy nejsou.
„Moravská vodárenská zásobující především Olomouc a Prostějov a další obce a města v regionu provádí v jednotlivých jímacích územích dlouhodobá měření hladin podzemních vod, která nám umožňují situaci průběžně vyhodnocovat,“ uvedla mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová. Podle ní je vodárenská společnost na nedostatek vody připravena.
„Tam kde to bude možné, jsme schopni navážet do vodojemů místních vodovodů pitnou vodu autocisternami, jinak jsme připraveni zajistit náhradní zásobování pitnou vodou kontejnerovými cisternami,“ řekla Bártová.
Pomoc má připravenou i Olomoucký kraj. „Jsou připraveny dotace pro řešení mimořádných situací v zásobování vodou, další zdroje jsou připraveny na podporu výstavby veřejných vodovodů,“ sdělila mluvčí kraje Eva Knajblová.
Kraj rovněž nechal zpracovat studii pro Javornicko a Žulovsko, která mapuje vodní bilanci na severu Olomouckého kraje, kde byl už několik let nedostatek pitné vody. Zároveň navrhuje možnosti, jak situaci řešit. Studii dostaly obce k využití.
Zemědělci odhadují ztráty až na pětinu, rybáři hlásí první úhyny
Dlouhotrvající sucho se už negativně podepisuje v zemědělství. „Museli jsme zaorat mák, který sucho nevydržel. Místo něj teď sejeme jarní ječmen. Pokud vůbec vzejde, sklidíme ho nazeleno nebo později jako sladovnický, i když výnos už logicky nebude takový jako při zasetí na jaře,“ prohlásil předseda Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský.
Mnohem pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, roste kvůli suchu hlavní plodina zdejších zemědělců, jíž je chmel.
„Paradoxně to pro nás není úplně špatné. Kdyby totiž chmel rostl tak, jak má, nestihli bychom všechny potřebné práce, protože je velký nedostatek brigádníků,“ dodal kokorský předseda.
Šéf přerovské agrární komory Josef Hlavinka už teď odhaduje ztráty na patnáct až dvacet procent, především na jarních obilovinách nebo řepce.
„Pokud ale v dohledné době nezaprší, budou ztráty ještě výrazně vyšší,“ obává se Hlavinka.
Dříve než v minulých letech hlásí problémy se suchem i rybáři. „Rybníky jsou sice ještě plné, ale odpar je ve vedrech velký a v přítocích ubývá voda, takže čekáme, že se hladiny rybníků začnou brzy snižovat. Navíc se bez obměny začne voda rychle kazit a ryby budou náchylnější k nemocem a napadení různými parazity,“ vysvětlil hospodář přerovských rybářů Zdeněk Doležal.
I tak už podle něj rybáři vytahují mrtvé ryby. „Úhyny jsou jak na chovných rybnících, tak řekách,“ doplnil. Mrtvé ryby už loví také rybáři na Prostějovsku, především z říčky Romže, kde už voda podle jejich slov sotva teče.
