Krajská rada složená z koalice Pirátů se STAN, Spojenců a ODS se přidala na stranu asi šesti desítek obcí, které už loni společným memorandem vyzvaly vládu, aby zastavila přípravy projektu.
Podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) měli radní potřebu vyjádřit se ke kanálu DOL, přestože je o názor nikdo nežádal. Většina odmítavým stanoviskem potvrdila to, co jejich strany slibovaly před volbami.
„Snažíme se být uvěřitelní a transparentní, že neříkáme věci každé dva měsíce jinak podle toho, jestli jsme v koalici, nebo v opozici,“ vysvětlil Suchánek.
Radní souhlasí se starosty, že další úvahy o DOL komplikují plány obcí a stupňují jejich obavy.
„Plán stavby říčního kanálu dokonce počítá s tím, že by plavební cesta vedla napříč některými obcemi. To je samozřejmě zcela nepřijatelné. Mimo jiné by stavba zabrala tisíce hektarů půdy a měla by negativní dopad na koloběh podzemních vod,“ upozornil náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Jan Šafařík (Spojenci).
Zastánci projektu hodnotí prohlášení nových krajských radních jako špatný začátek vztahů s ministerstvem dopravy.
„Nové vedení Olomouckého kraje nebylo na rozdíl od toho minulého seznámeno se stavem posouzení projektu. Když chce zaujmout objektivní stanovisko k tak závažnému tématu, mělo by ho nejprve projednat,“ myslí si předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty Tomáš Kolařík.
Starosta: Kanál, když málokdy vidíte nákladní vagon?
Hejtman reagoval tím, že kraj se jednáním nebrání. „Neuzavíráme se před diskusemi. Nemyslím si však, že bychom za současných okolností chtěli názor měnit,“ reagoval Suchánek.
Starostům, kteří s kanálem DOL nesouhlasí, udělal postoj krajské rady radost.
„Nechápu, co by kdo mohl po kanálu DOL vozit. V našem katastru máme i železniční trať, ale nákladní vagon na něm vidíte málokdy. Na co bychom budovali pomalejší vodní cestu? Určitě budu rád, když koridor z našeho územního plánu zmizí,“ řekl například Radovan Štábl, starosta Pňovic na Olomoucku, které leží na labské větvi kanálu.
Podobného názoru je i Tomáš Kubáček, starosta Grygova, který se nachází na oderské větvi.
Mapa, kudy by měl kanál Dunaj-Odra-Labe vést. Pro zvětšení klikněte.
„Podle mě je DOL utopie. Tím, že se pro něj drží rezerva, se ničí území obcí. Jsem rád, že se k tomu vedení kraje staví odmítavě.“
Olomoucký kraj je pro DOL klíčový, na Přerovsku se totiž mají propojit všechny tři větve. I bývalé vedení kraje ale podle exhejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) plně podporovalo jen spojení Odry s Dunajem.
„K propojení Labe jsme se stavěli umírněně, protože jsou tam velké výškové problémy,“ popsal.
Kraje se při přípravě podkladů budou moci vyjádřit
Ve studii proveditelnosti, kterou si stát nechal zpracovat, vyšla labská větev DOL kvůli vysokým investičním nákladům do dlouhých plavebních tunelů jako riziková. S napojením Labe se přesto zatím nadále počítá, i když stavba této části by přišla na řadu jako poslední.
Zelenou každopádně letos dostalo splavnění Odry, vláda odsouhlasila zahájení příprav stavby vodní cesty z Ostravy do polského Koźle. Hotová má být do roku 2032.
Zbývající části DOL se budou dál posuzovat. „Bude probíhat příprava podkladů pro změnu územní rezervy a strategické hodnocení vlivu na životní prostředí SEA. Tyto podklady budeme v následujících třech letech projednávat s dotčenými kraji a v rámci tohoto procesu se budou moci konkrétně vyjádřit,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Kanál je součástí takzvané Politiky územního rozvoje ČR, celostátně platného dokumentu, jímž se kraj i obce musí řídit. Dokud tedy bude se stavbou počítat stát, musí obce ve svých územních plánech vyčleněnou oblast respektovat.
O kanálu se uvažuje už stovky let, součástí zákonů je stavba od roku 1901. Celková délka díla se odhaduje na 417 až 475 kilometrů a náklady na 586 miliard korun.
