Přerov chce být přístavem, menší obce ale kanál Dunaj-Odra-Labe odmítly

  5:31aktualizováno  5:31
Jako ekonomicky nevýhodný a ekologicky víc než rizikový. Tak vidí stavbu kanálu Dunaj-Odra -Labe dvacítka obcí v Olomouckém kraji, jejichž starostové společným prohlášením vyzývají vládu, aby do projednání plánu s městy a vesnicemi ležícími na trase nepokračovala s přípravami. Přerov dal naopak megalomanskému vodnímu dílu zelenou.

Vizualizace k projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe ukazuje spojení tří větví kanálu u Rokytnice na Přerovsku, kde by se pomyslně propojila moře Severní, Baltské a Černé. | foto: www.d-o-l.cz

Zatímco dokument koluje po kraji, snaží se starosty, kteří memorandum ještě nepodepsali, propagátoři gigantického díla přesvědčit o výhodách.

Zastánci i odpůrci se minulý týden veřejně střetli v Přerově. Právě tamní radnice nakonec kanál Dunaj-Odra-Labe (DOL) podpořila. Město, v němž má vzniknout velký přístav, si od napojení na světová moře slibuje ekonomický rozvoj.

Obří stavba, která by přes evropské rozvodí propojila moře na severu a jihu Evropy, vrtá hlavou panovníkům a politikům už od 15. století, přičemž už sto let se s ní reálně počítá.

V Česku téma znovu ožilo poté, co ministerstvo dopravy na podzim zveřejnilo očekávanou studii proveditelnosti.

Že to s kanálem DOL myslí vážně, prokázal i ministr dopravy Vladimír Kremlík, který se před pár dny dohodl na propojení vodních cest se svým polským protějškem. O dalších krocích má na podzim rozhodnout vláda.

Přerovsko přitom patří k oblastem, kterých by se kanál dotkl nejvíce. Právě tady se mají křížit všechny tři větve koridoru – dunajská, oderská i labská. Křižovatka, na které by se slévaly vody z Černého, Baltského a Severního moře, by vznikla u Rokytnice.

Fotogalerie

Představa, že by sem mohli chodit pozorovat lodě, ale starosty některých obcí spíš vyděsila než nadchla.

„Kanál má u nás vést těsně za vesnicí a křížit se tam s dálnicí D55. Spíš než to, aby nám za družstvem pluly plachetnice, bych přivítala, kdyby se peníze směrovaly do rozvoje regionu, například budování cyklostezek,“ řekla starostka Kokor Jana Habáňová, která memorandum proti kanálu podporuje.

Ekonomická i ekologická rizika stavby považuje za příliš vysoká a odmítá i argument, že kanál může být v době sucha zásobárnou vody.

„Měli bychom se snažit zadržet srážky rozdělením velkých lánů na menší, vysazováním alejí. Betonové monstrum krajině nic dobrého nepřinese,“ dodala Habáňová.

O tom, zda připojit podpis pod memorandum, nebo ne, rozhodovali minulý týden i zastupitelé Přerova. Opoziční hnutí Společně pro Přerov a Piráti chtěli, aby město vodní kanál jednou provždy smetlo ze stolu.

„Plány předpokládají, že by se z Přerova stal největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště. Celý projekt je více než snový. V kontextu vodního kanálu by se mohl i neslavně zkrachovalý projekt civilního letiště v Přerově označit za úspěšný byznys,“ argumentoval opoziční lídr Jan Horký.

Za podpis pod memorandem se přimlouval i přerovský ornitolog Josef Chytil, který se podílel na jedné ze studií proveditelnosti kanálu DOL. Jak upozornil, jen v Česku by stavba ohrozila asi pětadvacet zvláště chráněných území.

„Již v 90. letech bylo zřejmé, že kanál by nikdy nevyvážil škody, které by megalomanský a naprosto fantasmagorický projekt způsobil životnímu prostředí,“ prohlásil Chytil.

Jenže radnice nakonec nepodpořila návrh opozice, ale spíše kanál. „Přední hydrogeolog Zbyněk Hrkal, na kterého jsme se obrátili, informace uvedené v memorandu rozporuje. Nesdílíme proto například obavy z ohrožení zdrojů vod,“ uvedl primátor Petr Měřínský (ANO), který fandí vzniku přístavu. „Vedlo by to k ekonomickému rozvoji města.“

Nebude voda, tvrdí kritici. Uděláme zásoby, říká propagátor

Proti kanálu jsou naopak starostové Hranic, Lipníka nad Bečvou, Veselíčka, Buku, Rokytnice či Radvanic. Memorandum sepsali po červnovém veřejném slyšení k problematice kanálu DOL v Senátu. Podle senátorky za Přerovsko Jitky Seitlové, která jej uspořádala, přineslo víc otázek než odpovědí.

„Důvěryhodná odpověď nezazněla ani na základní otázku, kde pro průplavní kanál vezmeme vodu. Bilance průtoků v řekách použitá pro výpočty již současné situaci neodpovídá. V důsledku klimatických změn se průměrné roční průtoky výrazně snížily, u Moravy a Odry až na padesát procent,“ upozornila.

Spoléhat podle ní nelze ani na Dunaj, o nějž se projekt opírá především. „Také u něj se v horizontu příštích desítek let očekává výrazné snížení vodnosti v důsledku odtání zdroje z alpských ledovců,“ doplnila senátorka.

Kanál Dunaj-Odra-Labe

  • Celková délka díla se odhaduje na 417 až 475 km, zasahuje do všech moravských a Pardubického kraje. Pokud by se stavěly všechny tři větve, náklady by se vyšplhaly na 582 miliard.
  • Analýza ekonomické návratnosti však jako efektivní označila jen oderskou a dunajskou část, labská větev, která vyžaduje investice do dlouhých plavebních kanálů, vyšla jako riziková. Bez ní by kanál přišel na 283 miliard. Stavět se má v letech 2030 až 2045.

Jan Skalický, předseda představenstva společnosti Vodní cesty a jeden z hlavních propagátorů kanálu, nesouhlasí.

„Pro Moravu potřebujeme 50 vteřinových kubíků, Dunaj má přitom průměrný průtok 2 500 kubíků za vteřinu. V případě, že obrovské sucho bude i v oblasti Dunaje, můžeme mít předem načerpanou vodu do našich zádržných oblastí a z nich postupně vodu využívat,“ popsal.

Skalický připravuje na podzim setkání starostů a hejtmanů, aby je přesvědčil o prospěšnosti kanálu. Konat se podle něj bude v Troubkách nad Bečvou. V obci, která je symbolem zatím největších povodní z roku 1997, chce dokázat, že kanál nebude schopen jen zadržovat vodu na území Moravy, ale lze jej využít i jako ochranu proti rozvodněným řekám. „Včas odvede velké množství vod, které se na oblast řítí, a povodním tak zabrání,“ tvrdí.

Nejčtenější

Auto v Přerově srazilo dvě mladé dívky přebíhající silnici. Obě zemřely

Ilustrační snímek

Auto srazilo v sobotu večer v Přerově dvě mladé dívky, které přebíhaly silnici. Obě na následky zranění zemřely. Bližší...

Primátor a exnáměstek hejtmana je roky součástí impéria sportovního bosse

Vlivný prostějovský sportovní boss Miroslav Černošek (vlevo) a tamní primátor a...

František Jura, primátor Prostějova za ANO a někdejší náměstek hejtmana, který měl v Olomouckém kraji na starosti i...

Pana Brücknera bych si k nám do Juventusu vzal, říká Nedvěd

Pavel Nedvěd v objetí s trenérem Karlem Brücknerem.

Když spoluhráč pokazil akci, vztekal se. Jindy zatleskal. Běhal, nabízel se, rozehrával. Vážně je Pavlu Nedvědovi 47...

Krajská firma na svoz odpadků vás poškodí, zrazuje obce nadnárodní koncern

Ilustrační snímek

Nadnárodní gigant FCC ze Španělska napadl řešení likvidace odpadů, které kvůli nové legislativě připravuje Olomoucký...

Dva okresy ponořila do tmy uvolněná cedulka, která vyzkratovala rozvodnu

Elektrický proud. Ilustrační foto.

Kuriózní příčinu měl krátkodobý ovšem nebývale rozsáhlý výpadek dodávky elektrické energie pro většinu Olomoucka a...

Další z rubriky

VIDEO: Olomoucké koleje ozdobily sedmnáctimetrové malby od známých umělců

Jedna ze dvou hlavních sedmnáctimetrových muralových maleb, které vznikly v...

Dvě sedmnáct metrů vysoké malby, které vznikly v rámci 12. ročníku Street Art Festivalu, nově zdobí areál...

Kraj doplácí za vyhazovy: čtvrtmilion mluvčí, řediteli až desetinásobek

Ilustrační snímek

Výpovědi, které v minulosti rozdal krajský úřad Olomouckého kraje některým zaměstnancům, se mu značně prodražují....

Kauza uplaceného fotbalového zápasu u soudu vyšuměla, padla jediná pokuta

Fotbalové hřiště a klubová šála FK Mohelnice.

Kauza fotbalistů obviněných z ovlivňování třetiligového utkání mezi Valašským Meziříčím a Mohelnicí na podzim roku 2017...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz