Poněkud netradiční podobu má už páření nandu, neboť si samec odvede z početného hejna až patnáct za tímto účelem vybraných samic. Ty následně snesou vejce, kterých může být až šedesát, do jednoho společného hnízda, a v tu chvíli péči o potomstvo přebírá otec.
„Nejen, že na vejcích sedí, ale po vylíhnutí mláďata vodí a pečuje o ně,“ nastínila mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Zahrada chová nandu pampového od roku 1957, tedy téměř od svého založení. První odchov se podařil v roce 1978 a možnost pozorovat otce starajícího se o své potomky budou mít návštěvníci i letos.
„V minulosti sice samice snášely dost vajec, ale samcům se je nedařilo vysedět. Největší úspěch přinesl rok 2012, v němž se podařilo přirozenou cestou odchovat dvanáct kuřat,“ doplnila Gronská.
Domovem nandu jsou úrodné jihoamerické nížiny, setkat se tak s nimi lze v Argentině, severovýchodní Brazílii či Bolívii. Narazit na ně ovšem lze v přírodě překvapivě i v Německu, kde žije populace zhruba pěti stovek jedinců, za jejímž zrodem stojí útěk z farmy.
Mimo období rozmnožování žijí nandu v hejnech o deseti až sto jedincích, kdy může docházet k potyčkám mezi samci. Dospělí ptáci se živí semeny, listy a plody, občas i hmyzem, či menšími obratlovci, mláďatům stačí hmyz nebo rostlinná potrava. Přestože mají poměrně velká křídla, nejsou nandu schopni letu a slouží jim hlavně k udržování rovnováhy při rychlém běhu.
