Děti, které neumí v šesti letech rozeznat barvy, špatně vyslovují některé z hlásek nebo se nevydrží soustředit na zadaný úkol. Přesně takové posílají učitelky z mateřských škol k odborníkům, aby posoudili, zda jsou dost zralé na nástup do první třídy.
„Většina přichází s doporučením ze školky. Paní učitelky v mateřských školách vyplňují dotazník, v němž nám prozradí, jak se dítě projevuje. To je velmi důležité, protože my ho vidíme pouze během vyšetření, což nám umožní posoudit jen část jeho připravenosti pro školu. Například nevíme, jak se chová v kolektivu nebo jak se dokáže soustředit mezi dalšími dětmi,“ říká psycholožka Iva Černá z olomoucké pedagogicko-psychologické poradny.
Jen letos jejíma rukama prošlo na osmdesát dětí, naprostá většina z nich nakonec odklad dostala.
„Sledujeme zralost a připravenost pro učení a čtení. Například úroveň grafomotoriky, tedy koordinaci oka a ruky. Pak také úroveň zrakového a sluchového rozlišování. Zajímá nás ale také to, jak drží tužku, cítí rytmus, jestli dokáže rozpoznat barvy a tvary nebo jak se orientuje v prostoru,“ vysvětluje.
Zásadní je podle ní také to, jak se budoucí školáci dokáží soustředit.
„Pozornost je velmi důležitá, pro mne by její nezralost byla důvodem k odkladu, přestože výsledky v ostatních testech by mělo dítě velmi dobré. Pokud se nedokáže soustředit, není pro školní docházku ještě dost zralé,“ říká Černá.
Správnost odkladů potvrdil výzkum
Že odklady jsou ve většině případů opodstatněné, nyní potvrdil výzkum olomouckých psychologů. Odborníci jej zahájili loni, děti v mateřských školách testovali letos od března do května.
„Dětí, u nichž rodiče žádají odklad, výrazně nepřibývá. Například v roce 2008 pedagogicko-psychologické poradny vyšetřily 614 dětí a o pět let později 656. V testování dosahovali tito předškoláci statisticky výrazně horších výsledků v porovnání s dětmi, kterým nebyl odklad doporučen,“ říká jeden z autorů výzkumu Martin Dolejš a dodává, že podle statistických dat se dlouhodobě nedaří snížit podíl dětí s odkladem školní docházky.
Ten podle Černé doporučí učitelky ve školce nebo u zápisu, část rodičů přijde sama.
Právě u zápisu do první třídy se pak ředitelé základních škol setkávají stále častěji s nezralými předškoláky.
„Za největší problém považuji špatné vyslovování některých hlásek. Kámen úrazu bych tady viděl v rodině, která je nedůsledná a dítě při špatné výslovnosti neopravuje,“ myslí si Zbyněk Kundrum, ředitel Základní školy Mozartova v Olomouci.
Odborníci ale upozorňují, že příčin je mnohem víc.
„Učitelky si stěžují, že děti například neumí stále častěji ani základní dovednosti, jako je zavazování tkaniček. Příčin může být mnoho, může to souviset s nedostatkem času, které na ně rodiče mají, nebo s tím, že dítě není vedené k povinnostem a nedokáže dokončit zadaný úkol. Určitě ale neplatí přímá úměra, že dětem, které potřebují odklad docházky, se rodina nevěnuje dostatečně,“ vysvětluje psycholožka.
Děti mohou být zralejší než vrstevníci
Podle Kundruma je dětí, které odklad dostanou, mnoho.
„Chodí k nám dva typy rodičů. Ti první k nám dovedou šestileté dítě, které je vyspělé psychicky, fyzicky i sociálně, ale přesto žádají odklad, aby šlo do školy ještě zralejší. Ti druzí naopak mají dítě, které se nesoustředí, nerozezná barvy, nezná roční období a špatně vyslovuje, přesto ale trvají na škole, protože zpoždění školní docházky považují za ostudu. Oba dva případy jsou extrémy a jsou špatné,“ říká s tím, že odklady jsou populární, často ale dítě zvýhodní před ostatními.
Rodiče by k žádosti proto podle něj měli přistupovat rozumně.
„Markantní je například rozdíl mezi dívkami a chlapci. V osmé třídě se pak stává, že dívka, které odklad povolili, vypadá jako třídní učitelka, zatímco chlapec, který šel do školy v normálním termínu, vypadá jako její žák,“ dodává.
