Starosta obce a jednatel PNM Josef Minář v jedné osobě odmítá, že by firma postupovala pro obec nevýhodně. Současně však nabízí vysvětlení, které je podle právníků protikorupční organizace Transparency International prakticky přiznáním k dotačnímu podvodu.
PNM si Nový Malín založil už před dvaceti lety, zaměstnání v ní má přes sedmdesát lidí. O práci firma nouzi nemá. V Novém Malíně dostává všechny zakázky v režimu „in-house“, který umožňuje veřejnou zakázku svěřit bez výběrového řízení vlastní společnosti.
V praxi by to mělo znamenat automaticky úsporu nákladů, jenže podle skupiny kritiků v místním zastupitelstvu je to v Novém Malíně naopak.
Tvrdí například, že výstavba zdejších chodníků vychází obec mnohem dráž, než je obvyklé. Navíc podle nich PNM dělá stejné práce jinde výrazně levněji – konkrétně tam, kde musí o zakázky bojovat v soutěžích.
„Pro Nový Malín dělá náš podnik obdobnou práci za násobně vyšší cenu,“ podotkl zastupitel Josef Smolicha z KDU-ČSL.
Smolicha je přitom zvolený za stejnou stranu jako starosta Josef Minář, na jehož adresu kritika míří. „Tady nejde o stranickou příslušnost, ale o to, že je něco špatně,“ řekl.
Minářovi vyčítá, že současně s postem starosty zastává také pozici jednatele v PNM a dopouští, aby firma dělala zakázky za „dvojí“ ceny. Respektive, aby doma byla dražší.
Metr chodníku za tři tisíce i sedm stovek
„Přitom pro Nový Malín by to mělo být naopak levnější, protože nemusí nikam převážet techniku ani zaměstnance, když má sídlo uprostřed obce,“ uvedl Smolicha.
Jenže například cena za 900 metrů dlouhý úsek místního chodníku byla 3,22 milionu bez DPH. I s daní tak podle kritiků metr čtvereční přišel na téměř 3 300 korun. Za další zakázku na 1,3 kilometru chodníků obec zaplatila 4,5 milionu bez DPH, což je s daní 2 662 korun za metr čtvereční.
Přitom podle několika oslovených firem se v současnosti staví metr čtvereční chodníku zhruba v rozmezí 1 000 až 1 500 korun včetně daně. Například když nedaleký Hrabišín vypsal zakázku, vítězná nabídka pro obec znamenala cenu přibližně 1 200 korun.
„Součástí zakázky přitom byla i nákladná stavba padesáti metrů gabionové opěrné zdi,“ řekla starostka Ladislava Holoušová.
„Obec se nechová s péčí řádného hospodáře“
Výrazně levněji než doma navíc zjevně umí pracovat i samotná PNM. Například v nedalekém Zábřehu podle Smolichy stavěla metr čtvereční chodníku za 730 korun, tedy více než čtyřikrát laciněji než v Novém Malíně.
„Tento zvláštní systém rozhodně nevede k šetření. Obec se tak nechová s péčí řádného hospodáře. Zakázky by měly být transparentní a dodavatel by měl vzejít ze soutěže,“ je přesvědčený Smolicha, který chce, aby i Nový Malín své zakázky soutěžil.
„My se teď ani nemůžeme dozvědět, jaká by byla soutěžená cena. Můžeme jen srovnávat s okolím,“ dodal.
Kritikům se také nelíbí, že zakázky zadává PNM vedení obce, které ale zároveň firmě šéfuje. Starosta je jednatelem a členkou vedení je i místostarostka Lenka Tylová.
Vyšší cena = více dotací
Starosta Minář kritiku odmítá a současný systém hájí. „Já nebudu dřít obecní firmu, nepůjdu na dumpingové ceny, za které se běžně takové zakázky dělají,“ řekl.
Na otázku, jak je možné, že v Zábřehu PNM stavěla chodníky několikanásobně levněji než ve vlastní obci, odpověděl: „Každý chodník je jiný.“
Současně odmítl, že by cena, za kterou v Zábřehu novomalínská firma stavěla, byla „dumpingová“.
Pro vyšší ceny v Novém Malíně přitom má i poněkud svérázné vysvětlení. Připustil totiž, že u zakázek, na něž je možné získat až 90 procent částky z dotací, nemá za obecní firmu důvod tlačit cenu dolů.
„Pokud je cena vyšší, logicky víc peněz dostaneme na dotacích. Přitom z obecní kasy je náklad sice vyšší, ale zdaleka ne o tolik. Naše firma má na mzdy, může rozšiřovat svůj majetek a zároveň zakázkami rozšiřuje obecní majetek, takže profit z toho má jak firma, tak obec,“ prohlásil starosta.
Transparency International má o postupu obce pochybnosti
Jenže podle právníků Transparency International takový postup hraničí s dotačním podvodem.
„Pokud je u veřejných zakázek zadávaných obcí uměle navyšována cena, dochází k obecné nehospodárnosti vůči veřejným rozpočtům. A pokud o tom vedení obce ví, v podstatě se přiznává k podvodu nebo dotačnímu podvodu za předpokladu, že je zakázka spolufinancována z dotací,“ sdělil Petr Leyer z Transparency International.
Nesouhlasí ani s tvrzením, že by z takového systému nutně profitovala obec.
„Peníze převedené do společnosti mohou být například rozděleny na odměnách zaměstnancům nebo členům orgánů společnosti. Užitek obce může být tedy nulový,“ nastínil.
Zákon naopak podle něj nebrání tomu, aby orgány obecní společnosti byly obsazené komunálními politiky ze stejné obce. „Je ale zřejmé, že kontrola ze strany obce je v takovém případě dosti omezena,“ dodal.
