Poslední monitoringy ukázaly že se v osluněných tůních již začínají objevovat i kukly.
„To znamená, že se u těchto líhnišť pomalu uzavírá časové okno, kdy lze larvy jarních kalamitních komárů účinně hubit biologickými larvicidy. Přípravek totiž musí být larvami pozřen, jenže kukly a larvy ve čtvrtém stadiu vývoje těsně před kuklením už nepřijímají potravu,“ varovala mluvčí krajské hygienické stanice (KHS) Markéta Koutná.
Odborníci předpokládají, že komárů v lužních lesích Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví bude letos více než v předešlých letech.
„Líhniště byla letos zaplavena už na začátku ledna, což je výjimečné, protože většinou se zaplavují až na jaře při tání, kdy po opadnutí vody dochází ihned k masivnímu líhnutí larev z vajíček. Letos docházelo k líhnutí už po nástupu velmi teplých period v únoru a začátkem března podle toho, jak se prohřívala voda v líhništích,“ nastínil Libor Mazánek z KHS.
Kalamita hrozí na přelomu dubna a května
Hygienici při monitoringu na začátku března místy zaznamenali vývoj i více než šesti a půl tisíce larev na metr čtvereční vodní plochy.
„V každém případě je zřejmé, že koncem dubna až začátkem května hrozí zvýšený výlet jarních kalamitních komárů, který se bude významně projevovat v přilehlé obydlené zástavbě,“ předpověděl Mazánek.
Ukázka toho, jak vypadají komáří larvy v zatopených místech.
Hygienici proto vyzvali příslušné obce, aby situaci sledovaly a pomocí larvicidů aplikovaných do líhnišť kalamitě předešly.
„Hubení dospělých komárů není tolik účinné,“ podotkl Mazánek a připomněl, že některé insekticidy už jsou zakázané. Třeba při kalamitě po povodních v roce 1997 měly totiž v mokřadech na severu Olomouce na svědomí úmrtí veškerého létajícího hmyzu.
Zažili až 122 útoků na osobu za minutu
Ve střehu jsou třeba v Litovli, kterou přemnožení komáři trápí pravidelně a před pár lety tam místní zažili i kalamitu v podobě až 122 útoků na osobu za minutu.
„Máme informace, že se v lužních lesích larvy vyskytují, takže provedeme ošetření biocidem,“ uvedl ředitel tamních technických služeb Jaroslav Erlec.
Podle něj je důležité vystihnout správný okamžik, aby se aplikace larvicidu neminula účinkem. Například teplota musí být vyšší než pět stupňů, jinak larvy nežerou. Přípravek rovněž nelze aplikovat dopředu, neboť pokud ho larvy hned nepozřou, během několika hodin ho z vody vyfiltrují zbylé organismy.
Druhy komárů a kdo jsou největší trapičiNa českém území žije 40 až 50 druhů komárů ze šesti rodů. Vyskytují se nejvíce v lužních lesích, v okolí řek a vodních ploch. Podle průzkumů jde na Moravě zejména o podrod Ochlerotatus, jehož larvy jsou potravou například pro obojživelníky. Mezi jarními druhy je také v CHKO Litovelské Pomoraví nejčastěji zastoupen komár jarní a obecný (Ochlerotatus cataphylla, O. cantans), v létě převažuje O. sticticus (dříve Culex sticticus). Po povodních se zvyšuje výskyt komára záplavového (Aedes vexans), který patří mezi největší trapiče, stejně jako komáři z rodu Anopheles, kteří údajně ještě v 50. letech 20. století sužovali malárií jižní Moravu. Do lidských obydlí zalétá zejména komár pisklavý (Culex pipiens) a přímo s lidmi žije jeho poddruh komár obtížný (Culex pipiens molestus), který se vyvinul v prostorách londýnského metra. |
„Hodně záleží na počasí. V létě trvá vývoj larev velmi krátkou dobu a při vhodné teplotě se dospělý komár vyvine za týden. V jarním období to může trvat dva až tři týdny. Jenže pokud se rapidně oteplí, vývojový cyklus se zrychlí,“ upozornil Erlec.
Protikomáří koalici pomáhají také vědci
V pohotovosti jsou mimo jiné ve Střeni uprostřed Pomoraví, kde obecní pracovníci s postřiky už začali a v těchto dnech se chystají také do CHKO, kde mají k aplikaci larvicidů udělenou výjimku.
„Monitoring ukázal, že v tůních jsou larvy všech stadií, k výletu zatím nedošlo,“ přiblížil starosta Jiří Nevima (SNK obce Střeň), jenž je v kontaktu i s okolními radnicemi. „Má dojít k výraznému oteplení a není na co čekat,“ zdůraznil.
Střeň letos spolu s dalšími obcemi sužovanými přemnoženými komáry zřídila pod hlavičkou dobrovolného svazku obcí Výbor pro kontrolu výskytu komárů. Tato protikomáří koalice má aktuálně devět členů, kromě Střeně jsou v ní ještě Litovel, Bílá Lhota, Červenka, Horka nad Moravou, Mladeč, Náklo, Pňovice a Příkazy. Působí na území s přibližně dvaceti tisíci obyvateli.
Obce v rámci projektu Mosprema spolupracují při minimalizování rizik vzniku komářích kalamit a navázaly spolupráci i s experty z Univerzity Palackého. Vědci v lužním lese rozmístili senzory, jež hlídají i míru zaplavení tůní. Získané údaje pak poslouží k vytvoření modelu předpovídajícímu vývoj populace komárů.
Na komáry s dronem i vrtulníkem
Obce také podaly u Olomouckého kraje žádost o dotaci na pořízení postřikovacího dronu.
„Využili bychom ho na plošnou aplikaci larvicidů při rozlivech na loukách. Dron je velmi výkonný a zvládne za hodinu ošetřit území o rozloze šestnácti hektarů,“ popsal Nevima. V lužních lesích, kam se dron nedostane, by pak mohl ledové kroupy s účinnou látkou aplikovat vrtulník.
„Tento systém už úspěšně používají třeba v Německu. Rádi bychom uspořádali exkurzi do zahraničí, kde bychom mohli načerpat zkušenosti a pomocí nich čelit komářím kalamitám u nás,“ plánuje Nevima.
„Podobné problémy řeší i jiné kraje a chtějí spojit síly. Mohlo by tak vzniknout jakési centrum pro Moravu, potažmo celou Českou republiku. Problematika se tak po deseti letech, co se jí zabýváme, dostává až na národní úroveň,“ pochvaluje si starosta Střeně.
Bližší detaily má přinést konference Mosprema naplánovaná na konec dubna v Příkazech.
26. srpna 2019 |
