Průběh zimy může podle expertů předznamenat, jak „svěží“ bude zbytek roku. Ačkoliv letos bylo sněhu méně než obvykle a jeho zásoby s oteplením na přelomu roku z velké části roztály, vše zachránily nadprůměrné dešťové srážky.
Hydrolog Vladimír Šala z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) letošní zimu vidí jako nejbohatší na srážky od roku 1961, souhlasí i experti z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (ve zkratce CzechGlobe).
„Z pohledu dešťových srážek zima patřila k rekordním. V průměru za celou republiku spadlo o šedesát procent více, než je obvyklé, a Olomoucký kraj nebyl výjimkou. Takže co chybělo ve sněhu, nahradilo výrazně větší množství deště,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček z CzechGlobe.
Právě deště podle něj pomohly k tomu, že půda je aktuálně dostatečně nasycená vodou nejen v povrchové vrstvě, ale i do hloubky. Například vloni v tuto dobu byla situace výrazně horší a poslední rozbory expertů z projektu Intersucho.cz dokonce ukázaly, že ještě v roce 2019 scházelo na jihu a jihozápadě regionu na každém metru čtverečním šedesát litrů vody.
Vědci vyhodnocují míru sucha na základě porovnání aktuální situace s průměrným množstvím vody v půdě v letech 1961 až 2010.
„Když se podíváme na letošní hodnoty půdní vlhkosti v kraji z dlouhodobého hlediska, tak odpovídají průměru zmíněného období. Ve vrstvě do 40 centimetrů je místy lehce nižší, než je obvyklé, naopak v hloubkách 40 až 100 centimetrů je slabě vyšší nebo průměrná,“ přiblížil Zahradníček.
Řeky jsou nad normálem
Nasycenost hlubších vrstev půdy je podle něj dobré znamení, protože odráží dlouhodobý stav.
„Je to určitě zlepšení. Je však otázka, jak dlouho vydrží. Záleží vždy na počasí,“ zdůraznil klimatolog.
S aktuální situací jsou spokojení i hydrologové. „Situace na Horní Moravě je mimořádně nadnormální, podzemní vody jsou nasycené. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál,“ zhodnotil Šala.
V Jeseníkách připadlo až deset centimetrů sněhuZatímco v nižších polohách kvetou stromy, do Jeseníků se o víkendu vrátila zima a na vrcholcích hor připadla vrstva nového sněhu. Návrat zimního počasí vylepšil podmínky v lyžařském středisku na Ovčárně, jediném jesenickém skiareálu, kde se ještě stále lyžuje. „Na Pradědu napadlo kolem deseti centimetrů,“ popsal v neděli dispečer horské služby. Právě u nejvyšší moravskoslezské hory je stále v provozu lyžařské středisko, jež je nejvýše položeným skiareálem v Česku – na severních svazích Petrových kamenů se lyžuje v nadmořské výšce 1 235 až 1 445 metrů nad mořem. V nejvyšších partiích hor také mohou běžkaři i nadále využít upravenou stopu z Ovčárny na Praděd. „Na 31. března plánujeme lyžařský závod Velikonoční vajíčko a rozhodli jsme se rozšířit kategorie pro všechny, nejen malé děti. Takže si může přijet zazávodit kdokoliv. Pokud to půjde a lidé budou mít zájem, počítáme s tím, že budeme v provozu i nadále,“ nastínila zástupkyně střediska Renata Figurová. (ČTK) |
Také v řekách proudilo více vody, než v zimě bývá obvyklé. Na konci uplynulého roku a začátkem toho letošního vodohospodáři dokonce řešili povodňové průtoky.
„Celá zima se nesla ve velmi vysokém nasycení celého povodí. Šlo to vidět i na vodních tocích, jež se v případě srážek dokázaly poměrně rychle aktivovat a na některých místech i několikanásobně překračovaly průměrné hodnoty,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Sucho může i letos ještě pořád přijít
Klimatologové jsou se srážkami v kraji prozatím velmi spokojení. Pokud dosavadní průběh počasí vydrží, mohl by být podle nich letošní rok s ohledem na dlouhodobě se prohlubující sucho přelomový.
„Samozřejmě je na odhady, jaké bude léto, ještě brzy. Předpokládáme však, že jaro bude do května srážkově dobré a teplotně lehce nadprůměrné, teploty zároveň nebudou nijak extrémní, takže neočekáváme velký výpar vody. Nasycenost půdy vodou by se tedy měla udržet, minimálně během startu vegetační sezony,“ předpověděl klimatolog ČHMÚ Pavel Lipina.
Ani příznivý začátek jara však nemusí podle expertů z CzechGlobe znamenat, že se sucho regionu úplně vyhne. Záležet bude na délce období s vysokými teplotami, které půdu nejvíc vysušují. Rizikovým faktorem jsou tak letní vlny veder.
„Ve velmi suchých letech 2015 až 2019 se k nedostatku srážek přidaly právě vysoké teploty a způsobily tak intenzivní a dlouhé sucho,“ připomněl klimatolog Zahradníček.
Půdní sucho se podle něj objevuje každý rok a příroda je na něj i připravená. Rozhodující však je, jak dlouho trvá, jak je intenzivní a ve které části roku udeří.
„Tudíž pokud bude srážkově podnormální jaro a do toho i teplotně nadprůměrné, vznikne riziko suché epizody i letos,“ varoval vědec.
Postrachem opět noční mrazy
Klimatologové také upozorňují, že mrazy, jež tento týden zasáhly i region, mohou udeřit znovu.
„Nedá se vyloučit ani to, že nám třeba v dubnu nasněží ještě i v nižších polohách. Stává se to sice tak jednou za pět let, ale stává,“ podotkl Lipina. Předpovědi počasí nyní s obavami sledují mimo jiné sadaři, především pěstitelé meruněk, kteří už mají stromy v plném květu.
Na řadě míst Olomouckého kraje včetně meruňkových sadů už kvetou stromy (snímek ze sadů ve Skrbni na Olomoucku).
„Letos nám počasí vůbec nepřeje, vegetace je zhruba o tři týdny rychlejší a sady máme rozkvetlé. Mrazy nás tak mohou připravit o úrodu,“ strachuje se třeba Marcel Špaček z firmy Solagro, který u Skrbně na Olomoucku pěstuje meruňky na třech a půl hektarech.
Že byl únor extrémně teplý a nejranější odrůdy meruněk vykvetly dříve, potvrzuje i vedoucí Ústavu ovocnictví brněnské Mendelovy univerzity Tomáš Nečas. Jaké bude mít současné aprílové počasí na pěstitele dopady, bude záležet na řadě faktorů.
„Dvou- až třístupňové mrazy po dobu dvou dnů jsou pro meruňky hraniční stav. Rozhodující tak bude síla a doba trvání,“ shrnul. „Bohužel se nedá vyloučit, že to v některých lokalitách může mít katastrofální následky a bude to znamenat totální ztrátu úrody,“ připustil.
Pěstitelé mohou své sady, pokud se jim to ekonomicky vyplatí, chránit postřiky, rosením nebo lze přitápět loučemi a speciálními svícny.
Například o velmi oblíbené samosběry jahod, jež si každoročně nenechají ujít davy zájemců, se podle pěstitelů lidé bát nemusejí. „Jahodníky ještě nejsou nakvetené, těch se mrazy nedotknou,“ sdělil skrbeňský pěstitel Špaček.
