Nebýt nedávných dešťů v polovině léta, mnoho vysazených stromů by vedra na střední Moravě nepřežilo. I tak jsou ale s rostoucími teplotami v ohrožení a někde usychají.
Ve Šternberku přišli o stromy vysazené v minulém roce u plotu fotbalového stadionu. Rezavé, seschlé listy hlohů kontrastují s nově upraveným prostorem kolem v prosinci otevřeného akvaparku.
„Zhotovitel stavby byl městem opakovaně upozorňován na špatný stav stromů a nyní probíhá reklamační řízení. Uschlé stromy budou na náklady dodavatele stavby vyměněny za nové ve vhodném vegetačním termínu letos na podzim,“ uvedla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Firma měla podle smlouvy vysazenou zeleň rok udržovat, a to včetně zálivky.
V parcích už odcházejí smrky
Vědci upozorňují, že na výsadbu a skladbu stromů ve městech negativně dopadá globální změna klimatu.
Například časopis Nature loni uvedl, že rostoucí teploty a měnící se množství srážek ohrožují více než polovinu druhů stromů a keřů ve městech, přičemž do roku 2050 může jít až o tři čtvrtiny.
„Trend je postupné oteplování a větší sucha. V parcích si můžeme všimnout, že odcházejí hodně smrky. Z listnáčů jsou třeba úplně nejnáchylnější břízy, třešně, javory. Děje se, že v projektech se uvažuje o lehké změně sortimentu. Nicméně když se to vezme obecně a šli bychom do sortimentu, který je jednoznačně odolný, tak by se výrazně zúžil a přišli bychom o domácí stromy,“ popsal zahradní a krajinný architekt Radek Pavlačka z Olomouce.
Zhoršující se podmínky pro stromy v městské zástavbě způsobuje i utužená a chudá půda, v níž mají kořeny málo prostoru. Dřeviny pak nejsou vitální a snadněji podléhají chorobám a škůdcům.
V Prostějově proto minulý měsíc pozvali firmu specializující se na stromové injektáže. Město nechalo ošetřit šest desítek stromů za zhruba 120 tisíc korun.
„Tato metoda se používá jako ochrana proti širokému spektru dřeviny ohrožujícího hmyzu a hub. Jedná se o technologii, pomocí které se do transportních pletiv ošetřovaného stromu vpraví účinná látka,“ přiblížila za magistrát Alena Vrtalová.
Jírovce odborníci ošetřili proti klíněnce, která způsobuje předčasný opad listů, jasanům pomohli v boji s houbovitou chorobou Chalara fraxinea, jež zase způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením nebo během suchého léta.
„Podle výzkumů se ve středoevropských městech až šedesát procent stromů nedožije třiceti let,“ uvedl před časem pro MF DNES dendrolog z společnosti Safe Trees Jaroslav Kolařík, která injektáž provedla. Zlepšit by se mnohde dala i povýsadbová péče, aby stromy neměly nízko nasazené koruny nebo defektní větvení.
Každodenní zálivka je nutná
Podle Radka Pavlačky je hlavně u mladých stromů zásadní zálivka. „V těchto teplech je potřeba zalévat skoro každý den. Stromy mají obecně obrovskou spotřebu, třeba vrba až sto litrů denně. Proto současné deště určitě pomohou. Kdyby nepřišly, ztráty jsou veliké, takto se mohlo čtyřicet padesát centimetrů půdy provlhčit. Stromy, které jsou na hraně, to posune třeba o tři týdny dál a ony přežijí,“ uvedl.
V případě, že by se teploty v Česku v budoucnu blížily pětačtyřicetistupňovým vedrům, mohla by podle něj hrozit kalamita, jaká postihla smrky.
„Asi si budeme muset zvyknout, že se u veřejné zeleně bude investovat do zálivek. V oboru bych se víc zaměřil na kvalitní zeleň, která přináší stín a řeší mikroklima, než osazovat kruhové objezdy kytičkami. Třeba když se podíváme po Olomouci, je tu strašně moc trvalek, přičemž jejich výsadby jsou drahé. Vysázet jeden kruhový objezd vychází mezi milionem až dvěma,“ zmínil Pavlačka.
Připomenul také nový technologický trend označovaný jako modrozelená infrastruktura. „Jedná se o změnu systému komunikací a celého spodního profilu, kdy se voda neodvádí do kanálu, ale spíše do horizontu mezi zeleň a různě se zachytává. Pomalinku se to u nás prosazuje, ale výstavba uličního parteru může vyjít i několikanásobně dráž,“ dodal odborník.
Studii Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře má čtyři roky i Olomouc.
„Všechny nové projekty už jedou podle ní. Jedno z nejdůležitějších opatření je vysvahování komunikací, aby voda stékala do zeleně nebo ji přirozeně zásobovala. Snažíme se do těchto standardů předělat i již schválené projekty, abychom co nejvíce vody zachovali,“ řekl náměstek primátora Otakar Bačák, jenž má v péči městskou zeleň.
Dopady sucha pozorují i lesníci. Například Arcibiskupským lesům a statkům to loni v srpnu potvrdily průzkumné lety nad lesy v kraji. V lokalitách, kde spadlo výrazně nízké množství srážek, se opět rozmohl kůrovec a na sucho začaly trpět i listnaté porosty.
31. července 2018 |
