Poslední monitoring ochranářů z letošního února potvrdil výskyt rysa i minimálně dvou vlčích párů natrvalo usazených v centrální části Jeseníků, které se nedávno podařilo na území CHKO i nafilmovat.
Dosud touto oblastí osamocení jedinci pouze procházeli. Odborníci doufají, že se letos konečně dočkají také vlčat a založení vlčí smečky. Nedávný monitoring velkých šelem na území CHKO Jeseníky zorganizovali ochranáři po deseti letech.
Do terénu vyrazily na čtyři desítky mapovatelů, kteří dohromady prošli 425 kilometrů tras.
„Letošnímu sčítání počasí moc nepřálo a bez sněhové pokrývky bylo hledání pobytových znaků velmi obtížné, stejně jako samotné vyhodnocení výsledků pouze z nálezů trusu,“ připustil Daniel Křenek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
„Na základě celoročního monitoringu v celé jesenické oblasti lze však prohlásit, že se v CHKO a jeho nejbližším okolí trvale vyskytují nejméně dva vlčí páry. Během posledního roku bylo zaznamenáno i několik průchodů migrujících jedinců,“ shrnul Křenek.
Podle něj se podařilo potvrdit i výskyt rysa a dalších vzácných druhů, jako jsou kriticky ohrožený sokol stěhovavý nebo jeřábek lesní.
Vlčí hlídky v akci
Podle koordinátora Vlčích hlídek Jeseníky Michala Fellera ze skupiny Hnutí Duha Šelmy probíhá na území CHKO monitoring vzácných druhů založený na pozorování v terénu a fotopastech dlouhodobě. První zmínky o vlcích pocházejí z oblasti Rychlebských hor.
„V širším okolí CHKO Jeseníky se vlci vyskytovali i v předešlých letech trvaleji, od kolegů ze zahraničí a podle údajů z telemetrie už víme, že šelmy přes toto území pravidelně procházely. Nyní se však bavíme o výskytech, kdy máme jistotu, že se v určitém území zdržují dlouhodobě,“ zdůraznil Feller.
Opakovaný výskyt vlků se již podařilo potvrdit ve třech lokalitách v oblasti Medvědské hornatiny, kde je velká pravděpodobnost vzniku vlčí smečky.
„Vlk je kriticky ohrožený druh a na území CHKO Jeseníky je vzácný. Je potřeba vytvořit podmínky pro jeho úspěšný a trvalý výskyt včetně vlčích mláďat a smeček,“ je přesvědčený předseda Společnosti přátel Jeseníků (SPJ) Ondřej Bačík.
Návrat vlka je podle něj dobrou zprávou. „Velké šelmy do naší přírody, zejména pak do horských oblastí, patří a jsou důležitou součástí pro obnovení člověkem narušené rovnováhy v přírodě, zajištění únosného počtu spárkaté zvěře a pro obnovu horských lesů,“ vypočítal Bačík.
Jsou známé případy usmrcení psa vlkem kousek od jeho majitele, kdy si šelma hájí své teritorium před narušitelem. Volné pobíhání psů přitom zakazuje i myslivecký zákon.
Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků
Došel z Rakouska do Jeseníku
Ve střední Evropě se objevují tři geneticky rozdílné vlčí populace, které se na naše území dostávají ze tří směrů.
„Existuje karpatská populace, dále alpská a nížinná lužická populace. Ta je z Polska a Německa a právě z této severní větve zřejmě pocházejí i jeseničtí vlci, což potvrzují i naše první výsledky genetické analýzy vlčího trusu. Jedinci z různých populací se ale v Jeseníkách mohou setkávat,“ upřesnil Bačík.
Podle brožury o šelmách, na níž se podílel i Miroslav Kutal z Hnutí Duha Šelmy, ukázali vlci obdivuhodnou schopnost přesunu i v hustě zalidněné evropské krajině bez potřeby lidské asistence.
Například zvířata opatřená GPS obojkem z Rakouska a jeden vlk z Polska bez obtíží procházeli napříč republikou, přičemž čtyři z nich se u nás nebo v česko-polském území usadili.
„Máme zmapované, že z Rakouska přešel vlk až do Jeseníku, a těch jedinců bylo víc. Je pravděpodobné, že jich bude přibývat,“ doplnil Michal Feller.
Záhada vyřešena?
V CHKO Jeseníky, což je divoké území z 86 procent tvořené lesy a se spoustou zvěře, mají podle odborníků velké šelmy ideální podmínky. Přesto jsou Jeseníky jediné hory v České republice, které stále nemají vlčí smečku a prosperující vlčí populaci. Pro ekology je to záhada.
„Ještě do roku 2000 jsme zde měli také populaci rysa ostrovida, pak ale zmizel a dnes jsou zprávy o výskytu největší evropské kočkovité šelmy velice vzácné,“ krčí rameny Bačík.
V 90. letech se v Jeseníkách sporadicky objevil i medvěd, od té doby však jeho cesta končí v Moravské bráně. Fakt, že jsou Jeseníky pro velké šelmy doslova černá díra, přisuzují experti pytlákům. Jde přitom o nelegální aktivitu, trestný čin.
„Pytláctví přímo potvrzené nemáme, ale pravděpodobně se zde děje. Právě pytláci společně s dopravním ruchem představují pro velké šelmy největší riziko,“ zhodnotil Feller.
Fotopasti zachytily v lesích CHKO Jeseníky vlčí pár, aktivisté chtějí šelmy chránit |
Jedním z důvodů, proč se nelegální lov velkých šelem odehrává, je obchod s trofejemi na černém trhu.
„U rysa jde primárně o kožešinu, v případě vlka se jedná spíše o nenávist určité skupiny lidí k těmto zvířatům, nebo jde o loveckou vášeň a snahu ulovit si dravé zvíře,“ vysvětlil Křenek.
Farmáři a turisté pozor!
S návratem vlka přirozeně vyvstává určité riziko pro turisty, kteří by měli být při pohybu ve „vlčí oblasti“ obezřetní. „Nemusejí mít strach chodit do hor a do přírody, ale v oblastech s výskytem vlků je potřeba respektovat určitá pravidla,“ pravil Bačík.
Výletníkům při pohybu v CHKO doporučuje chodit alespoň ve dvou, nepohybovat se mimo turistické trasy a apeluje, aby lidé nenechávali své psy běhat na volno.
„Jsou známé případy usmrcení psa vlkem kousek od jeho majitele, kdy si šelma hájí své teritorium před narušitelem. Volné pobíhání psů přitom zakazuje i myslivecký zákon,“ zdůraznil šéf SPJ.
Na pozoru by se měli mít i farmáři, kterým hrozí ztráty na hospodářských zvířatech. Těm lze předcházet elektrickými ohradníky nebo pořízením pasteveckých psů.
Studie, které zkoumaly stravovací návyky vlků, uvádějí jako jejich dominantní potravu srnčí, jelení a další divokou zvěř, zatímco hospodářská zvířata tvořila sotva jen jedno procento vlčího jídelníčku. Přesto se útoky odehrávají.
„Vlčí smečka může čítat pět až osm jedinců a pokrývá velké teritorium, například od Jeseníku až po Vrbno pod Pradědem, což může být 50 až 100 kilometrů čtverečních. Když na svých toulkách po krajině narazí na prostřený stůl v podobě nezabezpečeného stáda, tak si pro tu ovci jednoduše zajdou,“ připustil Bačík.
Farmářům proto radí, aby si stáda zabezpečili. První útoky vlka už potvrzují zemědělci v podhůří Jeseníků, především ze Supíkovic, Bernartic, Branné či Javornicka.
Například farma v Branné na Jesenicku loni od července do září přišla o třicet ovcí a stádo chovatelé raději zahnali do ovčína o měsíc dřív. Letos ovce na pastvinu v údolí, kde je měli dříve celoročně, raději vůbec nepoženou.
Jeseníky jsou domovem vlka, rysa i orla, odhalily unikátní záběry fotopastí |
„Ovce tam měly ideální podmínky, ale bohužel i vlk, chodil si tam jak do špajzky. Letos zřídíme jen menší ohradu u ovčína, abychom zvířata mohli na noc zavírat,“ uvedla jednatelka farmy Monika Skřivánková.
„Pastvina bude menší, a budeme proto muset přikrmovat. Ale jinak bohužel nedokážeme stádo zabezpečit. Klasická ovčí ohrada z pletiva, která nám dříve vyhovovala, teď už nestačí,“ dodala Skřivánková.
Nad elektrickými ohradníky či pasteveckými psy kvůli vysoké ceně neuvažuje. Že jsou však účinnou ochranou, potvrzuje například Lucie Krystýnková Formánková z farmy u Javorníku.
„My jsme se rozhodli aktivně zabezpečovat a preventivně jsme investovali do elektrických ohradníků i pasteveckých psů. Předpokládali jsme, že sem vlk jednou dojde,“ svěřila se iDNES.cz majitelka.
Na pastevecké psy i další ochranná opatření mohou zemědělci získat dotace, které jim pokryjí téměř všechny náklady.
Jak chránit stádo před vlky● Zabezpečit zvířata pevnou ohradou v kombinaci s elektrickým ohradníkem. Více informací lze najít na webu Návrat vlků. |
