"Projekt podaný městem Litovel byl schválený k financování na zasedání Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí 19. října," potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková s tím, že zatím ale není rozhodnutí vydané písemně.
V Nasobůrkách zatím mají vodu, kterou by lidé neměli pít, koupat se v ní ani v ní prát prádlo. Odborníci odhadli náklady na nápravu zdejší situace celkem na více než 437 milionů korun. Z toho až 394 milionů, poslaných převážně z Bruselu, má tvořit dotace. Zbytek musí Litovel doložit ze svého.
Velká radost z přiklepnutí peněz, bez kterých by desetitisícové město nemohlo kontaminovanou lokalitu "uzdravit", se spojila s obavami, jak se mu podaří sehnat potřebných deset procent k dotaci. Litovel se proto obrátí na hejtmanství i město Olomouc.
"Čtyřicet milionů, které bychom museli dodat, je obrovská částka. Dekontaminace má ale trvat asi tři roky, a tak do nich lze rozložit čerpání dotace i vlastních peněz," nastínil litovelský starosta Zdeněk Potužák.
Kraj ale zatím o konkrétní sumě na podporu Litovelských mluvit nechce. "Je to otázka dalších jednání," uvedl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
Jedy se pod zemí šíří, mohly by zasáhnout i cenný zdroj vody
Jednat se ovšem musí rychle. Pod někdejší skládkou v areálu mezi Nasobůrkami a Haňovicemi totiž leží těkavé látky, které se používají třeba jako rozpouštědla ve strojírenských provozech. Takzvané chlorované uhlovodíky už stihly znečistit spodní vodu ve studních některých nasobůrských obyvatel, především v části obce směrem k Haňovicím.
Litovel v současnosti novými odběry zjišťuje, zda se už kontaminovaná voda nedostala do dalších studní. Tam, kde bude vše v pořádku, má další kontrola následovat za půl roku.
"Odborníci předpověděli, že se ten mrak bude pod zemí dál šířit. Jde při větší koncentraci o karcinogenní látku, která z vody po jejím vyčerpání na povrch vyprchá. V podzemí se bohužel ty látky drží dál," vysvětlil litovelský místostarosta Petr Šrůtek.
Kdyby se nepodařilo starou ekologickou zátěž odstranit, mohla by zhruba během patnácti následujících let pod zemí závadná voda dál postupovat a zasáhnout i druhé ochranné pásmo vodního zdroje Čerlinka. Z něj se čerpá pitná voda pro litovelské a částečně i olomoucké obyvatele.
Jak se jedy do podzemí dostaly není jasné, "podezřelých" je víc
Zdeněk Potužák věří, že se jim podaří vyřídit potřebné náležitosti včetně výběrového řízení během následujícího půlroku. "Chceme začít s dekontaminací co nejdřív," řekl.
Jakmile bude známa firma, která celý projekt provede, bude jasno i o ceně. Z ní se bude odvíjet výše evropské a státní podpory pro město. V první fázi jsou na programu testovací vrty, které přesně určí místo znečištění.
"Aby se zjistilo co nejpřesněji, jak velká část pod bývalou skládkou je kontaminovaná. Podle toho se rozhodne co dál. Nakonec může být celá akce i levnější," poznamenal místostarosta Petr Šrůtek.
Podle odborníků bude nejlepší odvozit odpady z horní části na jinou skládku, kontaminovanou část pak na skládku nebezpečných odpadů. Následně na základě podrobného průzkumu dojde k sanaci podzemní vody.
Spekuluje se i o tom, kdo znečištění způsobil. V úvahu připadá možnost, že tam skončil na počátku 80. let materiál z požáru litovelského podniku Tesla. V areálu také kdysi stávala stanice technické kontroly.
