Njn, nic není černobílé a jednoduché. Každý chce dostat za svou práci zaplaceno a život dělníka není lehký dnes a už vůbec nebyl lehký v roce 1931. Zároveň tahle událost dává odpověď na to, proč sudetští Němci vítali Hitlera a jeho na dělníky orientovanou stranu.

Masarykova a Benešova demokracie v praxi, jejich odkaz byl právě Gottwald. Jinak to ani dopadnout nemohlo.

Masaryk útoky odsoudil a Beneš nebyl předsedou vlády.

Nechci se plést do česko-německých diskuzí. Jenom bych chtěl varovat všechny ty, kteří začali pátrat po straně DNSAP v oficiálních údajích. A to v položce zaměření - krajně pravicová. Je to stejné jako u NSDAP (v tzv."Výmarské republice" v Německu). Žádná z těchto stran nebyla krajně pravicová, ale právě naopak, stejně jako Kompartyje (u nás KSČ a v Rusku KSSS). Tedy silně levicové a populistické. O čemž svědčí v článku citovaná spolupráce DNSAP a KSČ a posléze ve vztahu Ruska a Říše (pakt Ribentrop-Molotov) NSDAP a KSSS. V Německu a Rusku to byl jenom boj o to, která parta levičáků získá moc a vliv na lumpen proletariát. Poté postupovaly obě vítězné party stejně (náckové v Německu likvidovali bolševiky a bolševici v Rusku likvidovali esery a jiné levičáky. Zeď a poté Koncetráky a Gulagy, vlastně historicky naopak). Napadá mě jedna paraela mezi "Třetí říší" a Českou republikou. Lumpenproletariát volí populistickou stranu, která hájí zájmy kapitalistických oligarchů. Hitler-Krupp a jiní a Babiš-Babiš. Vox populi.

Koukám na Duchcov. Tam uvádí, že hladové bouře 1931 zpravidla v pohraničí organizovala KSČ pod vlivem Kominterny, která vyhlásila 25. únor 1931 dnem boje proti nezaměstnanosti.

S ruskými dezinformacemi rovnýma nohama do Španělské občanské války.

"... komunistická ideologie, pro kterou ovšem osudy a jména mrtvých nebyly důležité, protože se jednalo o sudetské Němce a většina účastníků Frývaldovské stávky musela po roce 1945 paradoxně do poválečného odsunu."

Odsun Němců neorganizovali komunisté ale Benešova vláda. Podíl E. Beneše a jeho Československé strany národně socialistické na Udržalově vládě roku 1931 je nesporný.

Beneš byl prezident. Vládla vláda Zdeňka Fierlingera a což byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář. Komunisté měli za něj 8 ministrů.

Ten článek je dost patlanina. Na Wiki citují Martina Buchlovského, mladého historika z Jesenicka. Doporučuji.

Spískala to celé KSČ. Nešlo o německý nacionalismus, ale o krizi a propouštění z práce. 14 dní před tím proběhla úspěšná stávka v Žulové. Dělníci měli představu, že stávka je řešení.

Anna Lux byla aktivním účastníkem stávky. Že šlo o náhodné zastřelení jsou komunistické pohádky pro vyvolání odsudků.

Za mě. Komunisté stáli u rozeštvání republiky a neváhali zneužít české Němce. Po válce prosazením odsunů Němců a štvaním českých nacionalistů vyhráli volby a dostali se k moci na 40 let. Uměli vždy dobře manipulovat nejhorší českou lidskou sebranku.

Tak to snad nebudeme opět zkreslovat události tak, jak se to hodí?!

V článku jsou zmíněny dva pohledy na události. Ty se liší. Nevidím proto, že by článek nějakým způsobem ty události zkresloval.

Tak snad se nebudeme tvářit, že střílet do demonstrace byl v pořádku. Prostě nebylo. A popravdě řečeno byl to i jeden z důvodů výsledků Mnichova. Obecně v pohraničí byli četníci češi a obyvatelstvo většinově německé. Bohužel to vedlo k velkým problémům.

A zrovna tahle střelba ovlivnila vztahy opravdu hodně. Nejen na Frýdlansku , ale i v celé Republice.

Tak snad se nebudeme tvářit, že četníci se mají raději nechat zlynčovat, než by sáhli ke zbrani. Ovšemže je v článku uvedeno, že, když už, tak nevěděli, kdy přestat, a ovšemže Frývaldsko není Frýdlantsko.