Cestu začínáme v Bílém Potoce. Právě tady Alois Nebel působil na železniční zastávce. Jenže žádná zastávka tu není a nikdy nebyla. Přesto sem občas někdo přijede právě kvůli Nebelovi.
„Nedávno se mě ptal jeden chlapík s manželkou, kde je tady nádraží. Prý je na dovolené na Travné (nedaleká osada nad Javorníkem - pozn. red.) a chce vidět nádraží, kde pracoval Nebel. Tak jsem mu řekl, že tady žádné nádraží není a nikdy nebylo, že je to jen fikce. Vypadal hodně překvapeně,“ popisuje Jan Tomášek z Bílého Potoka.
„Komiks i film mám rád. Taky vím, že se tady netočilo, ale to místo je s Nebelem spojeno, takže proto jsem se chtěl podívat,“ řekl v Bílém Potoce další turista od Uherského Hradiště, který se vypravil objevovat Jesenicko.
Trať z Javorníku přes Jeseník do Hanušovic zvaná Slezský Semmering je sice tratí, kterou se musel Nebel přesouvat, i tu však pro filmové účely nahradila jiná trať na Bruntálsku. Přesto „správný“ Slezský Semmering vedoucí malebnou krajinou je ten opravdu Nebelův.
„Nebel? Neznám. Nečetl jsem žádný komiks ani neviděl film.“
Vede i přes Vápennou. Nádražím projel před chvílí vlak ve směru na Lipovou. I tam je pusto, prázdno.
„Že by si někdo prohlížel Slezský Semmering a zastavil se zrovna tady? Takového člověka jsem neviděl. To spíš v Horní Lipové,“ říká výpravčí Marcel Grebeň. Jako správný nádražák se před lety i on vypravil do kina na filmového Aloise Nebela.
„Musím přiznat, že se mi nelíbil, nijak mě neoslovil. Není to zdaleka takový fenomén jako některé jiné filmy,“ říká Grebeň.
Trať vinoucí se horskou přírodou je teď průjezdná jen z Lipové do Javorníku. Hlavní část vedoucí přes Jeseníky se nyní opravuje. Přesto třeba zastávka Lipová-lázně nedaleko jeskyně Na Pomezí je jako vystřižená z Nebelových časů.
Po návštěvě jeskyně prochází kolem zastávky parta turistů z Českých Budějovic směřující do jesenických lázní.
„Alois Nebel? Neznám. Nečetl jsem žádný komiks ani neviděl film. Nějak to šlo kolem mě,“ říká jeden z nich, Pavel Chrástecký.
Naopak jiný člen skupiny viděl aspoň film. „Jo, tak tohle nádraží mohlo v Nebelovi klidně být. Nejsem tu ale proto, abych pátral po fiktivních stopách Aloise Nebela,“ pokrčil rameny Jaroslav Novotný.
Opouštíme zastávku v kopcích nad Lipovou. A míříme k nádraží do Horní Lipové. Ani tam se netočilo, byť toto místo je s Nebelem přímo spojené. Trať zde opisuje velký oblouk po úbočí jesenických hor. A tamní nádraží skrývá malé, ale hojně navštěvované Muzeum Slezského Semmeringu.
V Horní Lipové se o filmového nádražáka zajímá jenom menšina
Do muzea přišli i manželé Baňkovi ze Slaného, kteří trávili na Jesenicku dovolenou.
„Nebela znám a tohle muzeum je moc pěkné. Jenom mě mrzí, že tu nemají vůbec nic o Nebelovi,“ říká Markéta Baňková.
Chvíli po nich přicházejí do muzea Miloslav a Radka Michalovi ze Světlé nad Sázavou. Oba film Alois Nebel dobře znají.
„Aby ne, když jsme oba nádražáci. Já jsem zabezpečovák a moje žena výpravčí,“ vysvětluje Michal.
Každý exponát v muzeu komentují jako velcí znalci. Některé exponáty navíc znají ještě ze své současné práce. I oni postrádají připomínku, že Slezský Semmering je spojený se slavným komiksovým a filmovým nádražákem.
„Uměl bych si představit aspoň jeden panel s Nebelem. Něco o komiksu, něco o filmu. Je škoda, že tu nic není,“ přemítá Miloslav Michal.
Na otázku, zda se nechtějí podívat do Nebelova „působiště“ v Bílém Potoku, Radka Michalová odpovídá: „Víme, že to je fikce a že se točilo jinde. Bílý Potok je Nebelův domov, i když tam není nádraží, takže určitě si tam uděláme výlet,“ sdělila žena.
V osadě Horní Lipová se o filmového nádražáka zajímá jenom menšina. „My jsme tady hlavně kvůli zdejšímu vyhlášenému lesnímu baru, ne kvůli Nebelovi,“ přiznává Dušan Moučka. Podobnou odpověď dá většina dotázaných. Nebel je zkrátka fenoménem jenom pro fajnšmekry.
