Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Lékem na sebevraždy fotbalistů je start druhé kariéry, říká psycholog Šafář

  5:31
František Rajtoral, David Bystroň, Pavel Pergl a Juraj Halenár byli špičkoví fotbalisté, kteří si během posledního roku a čtvrt vzali život. Snad jen s výjimkou Rajtorala, jenž trpěl depresemi, měli nejslavnější roky za sebou. „Konec kariéry je podobná zátěž jako návrat z vězení,“ vysvětluje sportovní psycholog Michal Šafář.

sportovní psycholog Michal Šafář | foto: Tomáš Frait, MAFRA

„Závěr vrcholové sportovní kariéry je obtížný životní moment a záleží na spoustě faktorů, jak se s tím každý srovná. Můžeme spekulovat, jestli sportovci, zvyklí v průběhu života řešit různé situace radikálněji a příměji, mají menší brzdu sáhnout si v obtížném momentu na život,“ říká Šafář, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Na konci června spáchal sebevraždu Juraj Halenár a za poslední rok a čtvrt je to počtvrté, kdy bývalý špičkový fotbalista takto radikálně řešil své osobní problémy. Proč těchto případů v poslední době přibývá?
Osudy těchto čtyř mužů úplně detailně neznám. Ze zahraničních studií však vyplývá, že u vrcholových sportovců je vyšší procento sebevražd než u běžné populace, ale zároveň se neliší od jiných vypjatých profesí, jako jsou například lékaři. Ovšem jakmile se jedná o známé sportovce, vypadá to opticky jako intenzivnější a zároveň paradoxní: proč by někdo slavný a zdánlivě zvnějšku úspěšný měl takto skončit se životem? Důležitý aspekt však je, že většina fotbalistů takto končí až po kariéře.

Nedokážou se s koncem kariéry vyrovnat?
V tu chvíli se jim zásadně mění život, a to je odlišuje od jiných profesí. Vrcholoví sportovci, notabene ve fotbale, který je velmi populární a mediálně i ekonomicky výrazně hodnocený, jsou zvyklí, že celý svět se točí kolem nich. Všechno se jim přizpůsobuje a reflektor je namířený na ně. Ve třiceti nebo pětatřiceti letech najednou zhasne a ten konec bývá velmi náhlý. Najednou nikoho nezajímají, přestanou být důležití, ačkoliv jsou fyzicky i mentálně na vrcholu sil. Musí nastartovat druhou kariéru, naučit se žít v novém prostředí, jak se platí složenky anebo otevírají dveře od tramvaje. A vyrovnávají se s tím různým způsobem.

Jsou soutěživí... Proč u nich nevítězí ambice znovu se prosadit? Byl jsem dobrý ve fotbale a teď vám to ukážu znovu.
Ale tak to u spousty z nich je. Jenže celý život tvrdě trénují a rozvíjejí činnost, ve které jsou úspěšní, a jakmile kariéru ukončí, mnozí z nich neumí vůbec nic. Někdy dochází k tomu, že jak jsou zvyklí být úspěšní, mají pocit, že jim to půjde i mimo hřiště snadno hned. A když jim to nejde, mají tendenci selhávat v běžných sociálních situacích a nejsou na to připraveni. Statistiky ze zahraničí ukazují, že poměrně velké procento hráčů z profesionálních soutěží končí do deseti let po kariéře bankrotem. Jsou finančně negramotní a nejsou schopni zacházet s penězi, které si vydělali. A pak jsou i sporty, kde se peníze nedají vydělat, a přesto v nich lidé potřebují nějak fungovat.

Michal Šafář

Narodil se v roce 1971 v Olomouci, na Univerzitě Palackého vystudoval tělesnou výchovu a pedagogiku, psychologii a postgraduální studium psychologie sportu

Profesně je spjatý s fakultou tělesné kultury, kde byl na podzim zvolen děkanem. Od roku 2011 je předsedou Asociace psychologů sportu

V praxi spolupracuje s řadou českých sportovců, především z oblasti tenisu, cyklistiky, lyžování, házené a fotbalu. Pomohl k triumfům Petře Kvitové, dvojnásobné šampionce tenisového Wimbledonu.

Může to být nakonec výhoda, že jsou takoví sportovci zvyklí se o sebe starat už během kariéry?
Ano, domnívám se, že když jsi zvyklý fungovat ve skromných podmínkách, není to takový náraz, jako když jsi opečovávaný a ve velké bublině. Proto jsou ty problémy v bohatých sportech a u velmi úspěšných sportovců, ačkoliv se bavíme možná o jednom procentu těch, kteří to nezvládnou. Jiní se s tím potýkají a záleží na spoustě faktorů, jak se s tím srovnají.

Mám pocit, že peníze se ve fotbale pomalu stávají větším měřítkem úspěchu než samotné výsledky. Více se řeší, kolik kluby vydělají postupem do Ligy mistrů, než jaké soupeře v ní potkají.
Je to další ze stresů, které v tomto prostředí působí. Na začátku často bývají ambiciózní rodiče, kteří své dítě poměřují podle toho, jak je úspěšné ve sportu. Když se k tomu přidá velký tlak na vrcholové sportovce, nese si člověk v sobě, že má hodnotu, jen když vítězí. Jakmile se po kariéře ocitne v prostředí, kde nic neumí, je neúspěšný a obrovsky frustrovaný. Hledá, co frustraci sníží – alkohol, vzrušení z hazardu, nebo střídání holek – a řítí se do průšvihu, který nedokáže ubrzdit. Pak má tendenci řešit to radikálně, protože to je jediné, co umí. A současně někdy přichází ta existenciální úzkost, hrůza z toho, že selhal a ostatní se to dozvědí, což může být tak silné, že je pro některé lidi neúnosné v tom žít.

Právě finanční problémy jsou nejčastěji uváděny jako příčiny tragických konců vrcholových fotbalistů v posledních měsících. Proč se s tím nepotýká i hokej, který je u nás podobně populární?
Nevím, jestli je tak výrazný rozdíl mezi hokejem a fotbalem, protože v té základní týmové kultuře mají oba sporty podobné charakteristiky. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale mají peníze a je součástí jakéhosi tvrďáckého kodexu, že se někdo napije, jiný hraje, a nepovažuje se to v tomto prostředí za nic neobvyklého či rizikového. Pak záleží, do jaké míry s tím v klubech pracují.

Jaké máte zkušenosti?
Mám pocit, že jsou to vlny spojené s tak závažnými situacemi, jako se teď dějí. Vždycky to vyběhne jako velký problém, že je potřeba připravit sportovce na fungování a musí to být součástí týmové kultury, ale pak to dost často umlkne. Na druhou stranu ve fotbalových akademiích pro mládež se s tím pracuje trochu víc. Ty největší problémy se však týkají kluků, kteří mají pětadvacet a víc, s nimi se nepracovalo vůbec.

I kdyby se s těmito problémy potýkalo jen jedno procento profesionálních fotbalistů, pořád jsou to desítky a stovky lidí. Jak jim pomoci?
Variant je spousta. V zahraničí existuje propracovaný systém duální kariéry, s čímž se začíná i u nás. Už od nízkého věku se ale dětem vštěpuje postoj, že sport sice je velmi důležitý, ale může v kterémkoliv okamžiku skončit, a je nutné být na to připravený. Je to práce sportovních svazů a také středních a vysokých škol, jež mají připravený systém vzdělávání ve finanční gramotnosti, právních základech a psychologii. A dobře vzdělaní jsou i trenéři akademií, kteří s mladými hráči pracují tak, aby profesionál ve sportu znamenalo, že je připravený i na život mimo něj.

Může takový systém fungovat v našich podmínkách?
V rámci Českého olympijského výboru už funguje a na naší fakultě připravujeme program podpory vysokoškolského studia v průběhu sportovní kariéry. Speciální program se obsahem neliší od normálního studia, ale organizačně vychází vrcholovému sportovci vstříc, aby byl připravený na přechod do druhé kariéry v okamžiku, kdy mu „zhasnou“. Když to zjednoduším, tak i pro děti, které opouštějí v osmnácti letech dětské domovy, jsou programy, jež jim pomáhají fungovat. Stejně jako lidé vracející se z výkonu trestu potřebují systém, který jim umožní návrat do společnosti. Je to tvrdé přirovnání, ale ukončení vrcholové sportovní kariéry je podobná bariéra.

Nedokážu si představit, že se nynější ligoví fotbalisté na prahu třicítky, fungující v duchu onoho ‚tvrďáckého kodexu‘, budou pouštět do studia, byť by jim to pomohlo.
Zaměřujeme se primárně na nastupující generaci, protože tam má vzdělávání v rámci duální kariéry smysl a předchází problémům, které by mohly následovat za pět deset let, když budou končit. Jednáme s Baníkem, Sigmou či Slováckem, které jsou postavené na výchově, aby hráči přecházející z dorostu mohli i při kariéře začít studovat. Hráčům, které už čeká ukončování kariéry, můžeme nabídnout službu sportovních psychologů. Mnohokrát se mi stalo, že mi někdo z realizačního týmu přivedl svěřence, u kterého viděl, že není v pořádku. Ale neřeší to problém v globálu.

Můžeme tedy čekat v nejbližší době další tragédie?
Můžeme, jako se to může stát komukoliv. Rozebrali jsme příčiny sebevražd související se sportem, ale mohou být i jiné důvody, jež s ním nesouvisí. To, že někdo dobře zvládal zátěž sportu, automaticky neznamená, že je schopný zvládat stresové situace v běžném životě a v rodině. Někdo umí kopnout penaltu v poslední minutě, aniž se mu zatřese noha, ale neznamená to, že je schopný zvládnout nevěru manželky. Sport nikoho automaticky nečiní odolnějším v běžném životě.

Jsou sportovní psychologové zděšení z tolika úmrtí v krátké době?
Jsem spíš smutný, že k tomu dochází. Když odmyslím od jednotlivých osudů, tragických a smutných pro okolí, tak je to příležitost se nad tím zamyslet. Mimo to, že věnujeme speciální péči různým skupinám s potenciálním handicapem, tak je čas začít uvažovat i o těch, kteří na první pohled vypadají jako nesmírně úspěšní a silní. Protože i oni mají v životě specifické problémy, o nichž je dobré vědět dopředu a začít s nimi pracovat. Navíc když jsou zkušenosti ze zahraničí a systém práce může fungovat i u nás.

Slyší na to sportovní kluby?
Začínají vnímat, že nechtějí vychovávat jen špičkového fotbalistu nebo hokejistu, ale komplexně připraveného člověka, a sport může být prostředkem k tomu, jak toho dosáhnout. Pak je ovšem potřeba rozvíjet i jiné věci než jen kondici. Vnímám, že mladší generace trenérů přicházející do managementů klubů v tomto duchu uvažuje. Mohu mít k fotbalovému prostředí tisíc výhrad, ale připadá mi, že systém, který se utváří na centrální úrovni, tuto myšlenku má.

  • Nejčtenější

Největší šelma zpět na Olomoucku. Místo výskytu medvědů svědci tají

20. května 2024

Premium Medvědice s medvídětem, která si na Libavé došla za potravou až do blízkosti lidského obydlí a...

Zavíráme, nechodí lidé. V centrech velkých měst zeje stále víc prázdných výloh

23. května 2024  4:54

Lékárnu, jež v domě U Černého orla na prostějovském hlavním náměstí T. G. Masaryka sídlila už od...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Slivovice bude vzácnost. Mrazy spálily úrodu, pálenice čekají bídnou sezonu

20. května 2024

Loni tragédie, letos bída. Tak označují majitelé pálenic v Olomouckém kraji loňskou a letošní...

Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše

19. května 2024  12:52

Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

Soutěž dopraváků zaskočila řidiče, zmatkovali i profesionální šoféři

23. května 2024  16:37

Že jsou na tom čeští řidiči stále hůř se zvládnutím situace, kdy křižovatku řídí policista,...

Za zneužití dotací při přeměně zámků na hotely dostal podnikatel 5,5 roku

23. května 2024  10:24,  aktualizováno  13:07

Na pět a půl roku poslal krajský soud v Olomouci do vězení podnikatele Petra Látala za podvody s...

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

Zemřel Petr Huťka, jeden z trenérů daviscupových vítězů z roku 1980

23. května 2024  11:49

Ve věku 76 let zemřel ve středu po dlouhé nemoci prezident Tenisového klubu Precheza Přerov a jeden...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...