"Objevili jsme prokazatelné stopy rysa v centrálních Jeseníkách," potvrdil Dušan Duhonský ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Místo raději tají. "Nechceme přesně uvádět, kde to bylo. Oprávněně se obáváme, že populace rysů je ohrožena pytláky," vysvětluje.
Ochranáři navíc dostali zprávu, že lidé zahlédli rysa také v oblasti Králického Sněžníku. "Tuto informaci nemáme potvrzenou, ale registrujeme ji," řekl Duhonský. Správa CHKOJ teď dává dohromady informace z pozorování všech lidí, kteří se do pátrání zapojili.
"Do poloviny dubna nám budou chodit ještě údaje od lesníků, kteří pro nás vyplňují mapovací listy. Někteří z nich proškrtnou všechno tak, že to vypadá, že v jejich revíru nic nežije, jiní jsou ale velmi pečliví a dávají nám cenné informace. Teprve až listy budeme mít, bude možné udělat definitivní závěry," uvedl ochranář.
Pokud už další stopy nepřibudou, ani tak nebude letošní pátrání po rysech neúspěšné. Například v roce 2009 objevili ochranáři stopy vzácné šelmy po několika letech. Od té doby se vyskytují velmi zřídka.
Po Jeseníkách se zřejmě toulají jen dva nebo tři samci
"Dá se odhadnout, že v Jeseníkách se nevyskytují více než dva až tři jedinci. Zřejmě jde o samce, protože už několik let jsme nezaznamenali stopy matky s mláďaty," uvedl Duhonský.
Podle něj v tomto období rys může urazit desítky i stovky kilometrů při hledání samice a překročit i hranice svého teritoria. Mnohem početnější populace této šelmy je pak na Šumavě nebo v Beskydech.
Narazit na stopy rysa v Jeseníkách je proto velmi obtížné, vyfotit ho je téměř nemožné. Potvrzuje to lesní správce Tomáš Pospíšil, který se focením zvěře zabývá už dlouhá léta.
"Nikdy se mi nepodařilo rysa vyfotit, i když jsem se o to opakovaně pokoušel. Neznám taky nikoho, komu by se to v Jeseníkách podařilo," sdělil Pospíšil, který pro to má jednoduché vysvětlení.
"Populace rysa tady není stabilizovaná. Jedinci, kteří se zde teď vyskytují, k nám migrují nejspíš z Polska nebo z Beskyd," vysvětlil. Jako jeden z důkazů se dá použít chování zvěře, která může být potravou rysa. "Zvěř pozoruji v Jeseníkách často a mohu říct, že její chování nevypovídá o pravidelné přítomnosti šelmy, jakou je rys," dodal Pospíšil.
Rys byl na našem území vybit v průběhu 18. století, první zřejmý návrat do Jeseníků pak začal v 80. letech minulého století. Na rozdíl třeba od Šumavy, kam byl rys vrácen i uměle, do Jeseníků se dostává přirozeně z karpatské oblasti.
Běžně se pohybuje na teritoriu velkém několik desítek kilometrů, v době páření však může cestovat mnohem dál. Vystopovat rysa je nicméně náročné, jde o plaché zvíře, jeho stopy navíc mohou připomínat otisk nohy některých velkých plemen psů.
V národním Červeném seznamu chráněných živočichů je rys ostrovid označen jako silně ohrožený a přísně chráněný druh. Přesto ochranáři nevylučují, že početní stavy rysa dál snižují pytláci. Případné škody, které šelma způsobí v chovech ovcí nebo jiných domácích zvířat, hradí krajské úřady.
