Například zásluhou občanského sdružení Eberesche se vrací na Jesenicko téměř vymizelý jeřáb sladkoplodý, který měl v této oblasti dlouhou tradici. Sdružení koncem října vysadilo novou jeřábovou alej mezi Petříkovem a Ostružnou. Právě v této oblasti lidé jeřáb přibližně před 200 lety vyšlechtili.
Odtud se později rozšířil po Evropě. Je symbolické, že záchrana začíná tam, odkud jeřáb "dobýval" Evropu.
"V mnoha zemích nyní roste zcela běžně, ze své původní oblasti, kde vznikl, bohužel téměř zcela vymizel," sdělila šéfka občanského sdružení Eberesche Bohumila Tinzová. Podle ní k vymizení jeřábu přispělo také to, že nejde o dlouhověký strom, a musí se tak pravidelně obnovovat, což u nás v minulých desetiletích nikdo nedělal.
Po stromech na roubování pátrá sdružení společně s lesníky
"Jeřáb je součástí zdejší historie a do jesenické krajiny prostě patří. Proto jsme se rozhodli ho sem vrátit," vysvětlila Tinzová. Sama pátrala po starých receptech původních německých obyvatel.
"Plody jeřábu lidé nazývali citrony severu. Plody sušili a používali je třeba místo rozinek, dělali z nich zavařeniny, mošty a sirupy," nastínila šéfka sdružení. Mezi Petříkovem a Ostružnou vysadilo sdružení padesát mladých stromků.
"Výsadbu jsme si připravili sami roubováním ze zdejších matečných stromů, které jsme v terénu vypátrali. Příští rok bychom chtěli vysadit dvě aleje v Jeseníku," doplnila Tinzová.
Sdružení také spolu s lesníky a lidmi v obcích pátrá po zachovalých stromech, které rostou na často odlehlých místech. Inventura zatím čítá 24 stromů. Odborníci je využijí pro roubování a stromy se zaznamenávají do digitální mapy.
Vysazují se jabloně, třešně, hrušky, ringle či ořešáky
Jeseničtí Brontosauři zase zachraňují unikátní sad v zaniklé osadě Zastávka u Uhelné a v blízké lokalitě na Hřibové.
"Pro nás jsou původní odrůdy součástí kulturního dědictví a patří do jesenické historie a měli své nezastupitelné místo také v krajině. Na obou sledovaných lokalitách jsou staré stromy jabloní a hrušně," popsala důvody Alena Bajerová.
"Vedle těchto ovocných druhů je vysázeno také několik stromů slivoní, třešní a nachází se zde také několik ořešáků. Staré stromy bylo potřeba ošetřit, konzervovat, protože se o ně desítky let nikdo nestaral," dodala.
Další občanské sdružení Silezika pak koupilo starý statek v Supíkovicích, kde roste několik staletých německých jabloní, které se sdružení snaží zachránit.
"Vysadili jsme také nové jabloně, třešně, hrušky, ringle a ořešáky v osadě Strachovičky patřící pod obec Velké Kunětice po dohodě se zkušeným ovocnářem, protože původní genofond je potřeba obnovit," vysvětlil šéf sdružení Juraj Grňo. Podle něj původní stoleté jabloně pořád plodí.
Obce vysazovaní podporují nebo se samy zapojují
Obec Velké Kunětice aktivity nadšenců podporuje. "Před tím, co dělají, je potřeba smeknout. Asi málokdo si uvědomuje, že stromy, které zachraňují, nás nějak spojují s původními obyvateli. Proto je podporujeme. Sice ne finančně, ale pomáháme jim, když potřebují techniku," řekl starosta Velkých Kunětic Jiří Neuman.
Do záchrany původních odrůd se zapojují také samotné obce. Například Bernartice plánují výsadbu švestkové aleje, do které chtějí použít rouby z původních stromů.
"Několik jich v obci ještě je. Chtěli bychom časem vysadit jak švestky, tak taky některé z původních odrůd jabloní a hrušek," nastínil bernartický starosta Mojmír Michálek.
