„Už by měl být v letadle. U útočníka Michaela Špačka se dnes musíme rozhodnout, jestli na něj budeme čekat, nebo pro něj olympiáda bohužel ani nezačne,“ řekl Pešán v pondělí po tréninku.
Je stále pozitivní?
Poslední test měl negativní, ale musí mít dlouhou sérii testů, což bohužel napovídá tomu, že na něj asi čekat nebudeme. Není to příjemné, ale taková je doba. Daleko víc se řeší covid než sport jako takový. Musíme projít celým tím martyriem dotazníků, testů a telefonátů. Teprve potom se dostaneme k hokeji.
Spojení pozitivní nabralo nový význam, že?
Chceme být samozřejmě co nejvíc negativní a zároveň pozitivní. Doufám, že si to významově poskládáme správně.
Proč jste vybral za kapitána Červenku?
Roman je z našich hráčů nejzkušenější. Má nejvíc startů v národním týmu, za sebou tři olympiády. Volba byla jasná. Na druhou stranu musím říct, že tým je opravdu plný kapitánů a nezáleží, kdo písmena na dresu má. Kluci ví, o co tady hrají. Mají takovou zkušenost a chuť, že tohle byla jen kosmetická úprava lídrovství.
Kapitánem je Červenka: Velká čest! I když minule mi céčko svazovalo ruce |
Před olympiádou jste se ale neznali, viďte?
Ptal jsem se na něj spousty lidí a můj rozhovor s ním a dva dny strávené ve Švýcarsku mě ubezpečily, že on je pravý kapitán týmu. Jinak máte pravdu, že ho znám hlavně z televize. Viděl jsem nějaké jeho rozhovory. Třeba ten ze Staromáku, kde se sháněl po otvíráku (při oslavách triumfu na MS 2010). Tehdy byl samozřejmě ještě mladý zobák.
Uvažoval jste jako o kapitánech taky o Kovářovi či Krejčím?
Já bych céčko opravdu nepřeceňoval. Měli jsme pár kandidátů, s klukama jsme si sedli a pobavili se. Pak padla volba. Kdo náš tým sleduje, ví, že Roman nebude nejhlasitějším hráčem.
Vnímáte, že k Červenkovi jsou fanoušci kritičtí?
Za mě je Roman fantastický člověk a sportovec, který se o sebe příkladně stará. Profík každým coulem. I ty dny, co jsem s ním strávil ve Švýcarsku, toho byly důkazem. Strava, péče mimo led… Opravdu může být vzorem pro všechny mladé hráče.
Ve středu vás čeká první zápas s Dány, těšíte se?
Moc. Doba od posledního zápasu je pro kluky dlouhá, nehráli jsme několik týdnů a na hokejkách možná bude lehká nervozita. Doufám, že do zápasu dobře vstoupíme a rychle ji sklepeme.
Počítáte s Hrubcem v bráně?
Jasno o gólmanech mám, ale situace je tak specifická, že ještě ani oni sami neví, kdo bude chytat. Minimálně do úterka musím počkat, jestli bude všechno v pořádku.
První útok utvoří Krejčí s Hykou a Sedlákem?
Takový je plán. David Krejčí je hodně kreativní hráč, zakládá si útoky spolu s obránci, většinu času je zodpovědný. Tomáš s Lukášem spolu hrají v Traktoru Čeljabinsk, velmi dobře bruslí a mohli by té lajně dodat rychlost po křídlech. A doufám, že Lukáš bude jedním z našich střelců.
Ruská sportovkyně způsobila Hrubcovi další trable, na letišti viděl apokalypsu |
Jaké máte cíle do turnaje?
Nekoukáme se zatím dál než na zápas s Dánskem. Já vím, že to zní jako klišé, ale tak to já osobně vnímám. Uděláme všechno pro to, abychom do turnaje dobře vstoupili.
Většina hráčů i váš asistent Martin Straka říkají, že přijeli pro medaili. Od vás tohle tedy neuslyšíme?
Neuslyšíte. Ale jako vnitřní cíl mám medaili taky.
Zdá se nám to, nebo už trochu ztrácíte hlas?
Za to může klimatizace. Chodíme z tepla, z extrémně vytopeného hotelového pokoje ve vesnici. I teď slyšíte, že mluvím normálně, ale když si člověk párkrát zařve, tak je to znát.
Kanaďanky s Ruskami v pondělí hrály v respirátorech, nepřijde vám to absurdní?
Ano. A taky nebezpečné. U hokejistek je trochu jiné, že mezi sebou nemají takový fyzický kontakt, ale kdo někdy sportoval s rouškou, tak ví, že to ovlivní i periferní vidění. V mužském hokeji by to bylo nebezpečné.
Dovolil byste tedy klukům takhle hrát?
Nejsem schopen úplně odpovědět, abyste mě nechytali za slovo. Ale rozhodně bych hráčům nedoporučoval, aby do takového zápasu někdy šli. Opravdu si myslím, že je to nebezpečné.