Při využívání mobilního přenosu dat potřebujete kromě mobilu pokud možno ještě přístroj, který vám umožní práci s internetem a dalšími aplikacemi. Dlouho vedou uživatelé debaty o tom, zda je lepší přeci jen větší, ale schopnější notebook, nebo jestli vítězí jednodušší a lehké PDA. Konečným vítězem by se však mohl stát Siemens SIMpad SL4, který kombinuje lehkost a jednoduchost kapesních počítačů s displejem hodným moderního notebooku. Kromě toho jej můžete snadno použít pro připojení k jakékoliv síti počínaje LAN a konče internetem, k čemuž lze použít klasickou i bezdrátovou cestu včetně bluetooth, GSM, HSCSD nebo GPRS.
SIMpad SL4 je vlastně velkým plochým dotykovým displejem, za nímž se však skrývá kompletní hardwarové a softwarové vybavení vhodné nejen pro přístup k internetu a elektronické poště, ale i k práci. Základem přístroje je 32-bitový RISC procesor Intel StrongARM 1110 s taktovací frekvencí 206 MHz, 32 MB paměti RAM a operační systém Windows CE 3.0. Na této platformě pak běží další softwarové vybavení, které zahrnuje například Internet Explorer 4.0, Pocket Outlook (pošta, kontakty, kalendář) nebo Pocket Office (Word, Excel, Powerpoint, Access).
Kromě toho podporuje SL4 také jazyk Java, což přináší možnost dohrávání dalších aplikací vytvořených v tomto jazyce. Pochopitelně obsahuje SIMpad i další drobné programy nezbytné pro jeho bezproblémový chod a užitečné při prohlížení internetu (Macromedia Flash Player, Virtual Keyboard, kalkulačku, hry apod.).
Celé toto vybavení je natěsnáno v přístroji vážícím přesně jeden kilogram, jehož rozměry jsou 180 x 263 x 28 mm. TFT displej, jedna z nejdůležitějších součástí SIMpadu, má úhlopříčku 8,4 palce (21,4 cm) a dokáže zobrazovat až v rozlišení 800 x 600 obrazových bodů s použitím maximálně 65 tisíc barev (šestnáctibitová barevná hloubka).
Velkou výhodou SIMpadu SL4 je zdánlivá drobnost - slot na PC karty. Díky němu nejste nijak omezeni ve způsobu datového spojení. Kromě vestavěného infračerveného portu totiž můžete snadno použít například Nokia Card Phone pro komunikaci s GSM sítí, bluetooth kartu vhodnou k připojení na lokální bezdrátovou síť, případně jakoukoliv jinou potřebnou kartu. Stejně snadné je připojit GPRS modem. Bez přídavných zařízení se umí SIMpad připojit k WLAN (Wireless LAN) standardu IEEE 802.11b a k domácímu bezdrátovému komunikačnímu systému od Siemensu s označením HomeRF.
Při práci se SIMpadem budete asi nejvíce spoléhat na dotykový displej, který v kombinaci se softwarovou klávesnicí a programem na rozpoznávání psaného písma poskytne dostatečně jednoduché způsoby ovládání. Jinak totiž na přístroji najdete jen jednu směrovou klávesu a tři další tlačítka pro základní funkce.
Přestože SIMpad nahradí do značné míry mobilní kancelář, všechny výhody plnohodnotného notebooku pochopitelně nabídnout nedokáže. Jeho největší výhodou je snadná manipulace (při jeho nízké hmotnosti) a univerzálnost využití. Nejenže můžete chodit po bytě bez omezujících drátů a při tom surfovat po internetu, ale stačí vám jednoduše vyměnit karty a připojíte se také na WLAN třeba na letišti, případně k síti GSM kdekoliv. Také možnost dohrání dalších aplikací pro platformu Windows CE, případně programů v Javě, nechává většině uživatelů dostatečný prostor pro úpravu SIMpadu k obrazu svému a potřebám svým.
Nakonec jedna špatná zpráva. Cena SIMpadu SL4 bohužel není úplně odpovídající průniku mezi PC a kapesním počítačem. Blíž má právě k tomu dražšímu, tedy notebooku. V době prvního představení přístroje se mluvilo asi o 1500 eur (50 000 Kč). Nyní nás od začátku prodeje v západní Evropě dělí necelých čtrnáct dní a uváděné ceny se pohybují mezi 55 až 60 tisíci korun. Pokud budete chtít rozšířit možnosti připojení i na GSM (případně GPRS), přičtěte dalších 10 tisíc. Výsledek si jistě spočte každý, včetně toho, jestli mu stojí za to pořídit si tuto obzvlášť šikovnou, ale také drahou hračku.
