Dnes jsem si vybral téma méně veselé, přesto však odpočinkové.
Určitě jste si už několikrát říkali: „Proč tam ti truhlíci z Nokie/Ericssonu/Siemensu/Motoroly/jánevímjakédalšífirmy nedali tuhle funkci? Proč ten jejich telefon vypadá tak, jak vypadá? To já kdybych navrhoval telefony…“
Asi každý uživatel mobilu by uměl vyjmenovat mnoho věcí, které by na svém mobilním telefonu vylepšil (a to přesto, že se je ochoten pohádat do krve, že Ten Jeho Mobil je Ten Nejlepší Mobil). Jenže cožpak vás výrobci pustí k návrhářskému prknu?
I já jsem kdysi měl posvátnou úctu k lidem, kteří navrhují mobilní telefony – až do doby, než jsem zjistil, že mobilní telefon je vlastně lego složené z několika kostek a pospojované více či méně důmyslným software. A tak jsem se na CeBITu v roce 1998 seznámil s firmami, které nabízejí stavebnice mobilních telefonů.
Pravda je, že nejde o stavebnice pro děti ani pro dospělé, ale pro firmy. Je to v zásadě prosté. Objednáte si telefon, jehož deska má mít takové a takové rozměry, tak velký a tak podsvícený displej. Z katalogu si vyberete, že chcete, aby to byl dualband, infraport ráčíte chtít vlevo, GPRS modul je k dodání „late 2001“, takže ho slíbíte zákazníkům na konec roku.
Baterii si objednáte u některého z desítek spolehlivých dodavatelů, objedete pár lisoven plastů a necháte si předvést nabízené výlisky – a pak si v klidu sednete s kusem papíru a navrhnete si design telefonu.
Až sem je to opravdu poměrně jednoduché – pokud se nechcete trápit s návrhem vnitřku telefonu, ani nemusíte kupovat a spojovat jednotlivé díly, najdete habaděj tajwanských a jiných asijských firmiček, které pro vás ochotně pospojují díly na objednávku a odevzdají vám tištěný spoj s požadovanými parametry a dnes již i v sérii čítající 1000 ks. Samozřejmě, pokud jim dáte důvěru a necháte je sehnat i plastový kryt, odchází z „vaší dislokované továrny“ již hotový mobilní telefon s vaším logem.
Zbývá zdánlivá maličkost: vybavit ho ovládacím software. Ovládací software představuje několik MB dat a jeho vývoj není až tak jednoduchý, i když i s tím umí dnes pomoci nejrůznější toolkity nabízené výrobci mobilních polotovarů. Na software si musíte dát záležet nejvíce – když se telefon špatně používá, je neprodejný.
Nutností je ještě krabice, manuál, servisní a distribuční síť a můžete se těšit na okamžik, až akcie vaší firmy předhoní firmu Nokia...
Tato polotovarová cesta byla dlouhou dobu mezi výrobci vnímána jako tabu, jako odrazový můstek pro infantilní nováčky. Jako první prolomil bariéru Ericsson, když pochopil, že za úspěchem Senda stojí právě tato strategie – montovat co nejlevněji z polotovarů. Právě touto cestou se vydalo Sendo. Z polotovarů smontuje docela příjemný, ale hlavně laciný telefon. A co je důležité, díky polotovarové koncepci si může dovolit rychle měnit funkce dle požadavků. Chce německý Eplus dodat telefon s iMode spolu s WAPem? Sendo ho dodává tři měsíce od objednávky, ostatní dodavatelé ještě ani nestihli provést kalkulaci. Přemýšlí britský Orange o tom, že by telefon měl přímo podporovat funkce, které se jinak ovládají přes USSD kódy? Sendo vyhoví. Inovační cyklus v pravém slova smyslu to nenahrazuje, ale zrychluje to reakci na okamžité potřeby operátorů a někdy i uživatelů. A co víc, každý operátor nemá ten samý mobilní telefon.
Na koncepci polotovarové výroby začínají přecházet i ostatní výrobci – po Ericssonu následoval Alcatel, Siemens, Motorola – a všichni tito výrobci seriosně uvažují i o tom, že by vyráběli mobilní telefony dle specifikací operátorů i v malých sériích.
Svět je jako Lego. Kdo bude první, kdo dodá mobilní telefon s funkcemi, jaké si nadefinujete? Kdy se menu telefonu stane scriptem (nebo třeba WAP stránkou), který si budete moci předefinovat podle svého?
Co si o tom myslíte vy? Myslíte si, že polotovarová tvorba telefonů, kde je rychlost obměny vyzdvihnuta na úkor technické perfekcionality, je cestou pro budoucnost, nebo jen momentální reakcí výrobců na problematickou situaci na trhu?
