Nový Galaxy Z Flip 3 je navzdory číslici v názvu teprve druhou generací skládacího véčka od Samsungu. Výrobce chtěl trochu zpřehlednit nabídku ohebných smartphonů, a proto „popohnal“ číslování řady Galaxy Z Flip o jednu generaci kupředu. Jeho větší sourozenec, model Fold, totiž už třetí generaci skutečně má. O to více je však právě mezigenerační proměna mezi původním flipem a novinkou znatelná.
Přesně takové proměny se nám líbí nejvíce. Galaxy Z Flip 3 je totiž ukázkou toho, jak mezigenerační obměna může přinést nejenom hezčí design a nárůst výkonu, ale i lepší konstrukci, praktičtější využití a hlavně nižší cenu. Novinka dělá opravdu hromadu věcí dobře, byť jde stále o poměrně úzce zaměřený produkt. Zároveň nám také dokazuje, jak rychle se ohebné smartphony mění a že budeme nejspíše takových zařízení v budoucnu potkávat více a více.
Jak se nám líbí design?
Stále platí, že „nová“ kategorie smartphonových véček v podstatě dostává zpět na trh kategorii vysoce kompaktních zařízení. Telefon je v ohnutém stavu sice logicky o něco tlustší než běžný smartphone, stále se však v kapse, batohu či kabelce ztratí daleko snadněji než právě onen smartphone běžných rozměrů. To ocení třeba ženy, jejichž kapsy u kalhot jsou často menší než ty pánské, avšak s takto zmenšeným mobilem problém mít nebudou.
Pokud telefon otevřete, v podstatě ani na první pohled nepostřehnete, že jde o véčko. Povrch zad se narovná do jedné roviny, vidět lze tak pouze předěl mezi horní a spodní polovinou a dále také letos nový designový prvek v podobě černého proužku (černý je u všech barevných variant) u vrchní části zad. Ten obsahuje jak dvojici zadních fotoaparátů, tak i nový, větší vnější displej (o něm viz níže).
Galaxy Z Flip 3 má každopádně příjemně úzké a protáhlé tělo, takže se lépe ovládá jednou rukou. Na těle vedle zmíněných fotoaparátů a vnějšího displeje najdete také boční čtečku otisků prstů a USB-C konektor. Obě poloviny zad kryje sklo, z boků je obepíná kov. Novinkou je také certifikace odolnosti proti vniknutí vody IPX8. Telefon tedy můžete ponořit do hloubky až 1,5 metru po dobu 30 minut. Proti prachu ovšem odolný není, což je zřejmě dáno konstrukcí ohebného pantu.
Jde každopádně o velice elegantní smartphone, který přitahuje pozornost. Obzvlášť v líbivé fialové barevné variantě (dále je k dispozici v černé, krémově bílé a zelené), kterou jsme testovali, jsme se až divili, jak moc jej už od pohledu lidé poznají a chtějí si hned ohebnou obrazovku vyzkoušet v ruce. Ohebná konstrukce zároveň připomíná to, co jsme měli kdysi rádi u klasických véček, například položení hovoru „zaklapnutím“ telefonu (je to třeba nejprve povolit v nastavení) nás bavilo.
Ještě pár praktických poznámek. Jednou rukou se bohužel telefon otevírá docela špatně, na to je pant moc „tuhý“, a vy tak musíte nejdříve zarazit nehet palce mezi obě poloviny a zatlačit, případně škubnutím vymrštit displej do rovné polohy. Takové zacházení však podle nás v dlouhodobějším měřítku jistě bude mít nějaký nepříznivý efekt. Zároveň jsme zprvu telefon vlastně i občas zapomenuli zavírat a do kapsy jej třeba i strkali narovnaný. Na telefonu je obecně dost věcí, na které je třeba si po přechodu z klasického smartphonu zvyknout.
Co ohebný displej?
Pokud bychom se měli bavit o „papírových“ specifikacích, pak se toho od loňska moc nezměnilo. Hlavní ohebný displej má tedy stejnou úhlopříčku 6,7 palce, stejné rozlišení (1 080 × 2 640 pixelů) a jde o stejný typ (Dynamic AMOLED) s průstřelem pro čelní fotoaparát. Novinkou je ovšem 120Hz adaptivní obnovovací frekvence, která už sama o sobě displej dost vylepšuje.
Co nás však ještě víc potěšilo, je fakt, že se od minulé generace výrazně zlepšila kvalita skla, které kryje vnitřní ohebnou obrazovku. Na dotek už nyní působí pevněji a příjemněji, prakticky jako když používáme běžný smartphone. To sice nemění nic na tom, že displej stále není zdaleka tak pevný jako ty běžné a určitě bude náchylnější k poškrábání, ovšem je nutné brát v potaz také to, že jej dost často chrání samotná konstrukce telefonu, když je zavřený.
Pant umí držet displej prakticky v jakékoli poloze. To se hodí třeba v případě, že si chcete vyfotit fotku na samospoušť. Telefon ohnete do pravého úhlu a rázem z něj máte „stojánek“ na fotoaparát. Trochu příjemnější se může někomu jevit při prohlížení obsahu třeba sociálních sítí i jen velice jemné ohnutí, které vám trochu přiblíží vrchní část obrazovky.
Rýha v displeji je samozřejmě stále znát, to je prostě problém, který ještě výrobci nedovedli vyřešit. Opět platí, že je to hodně o zvyku a za pár dní až týdnů už jej nebudete vůbec vnímat. I vaše prsty si na přejíždění po rýze zvyknou. To ovšem není signál směrem k výrobcům, že nám taková věc nevadí, naopak by se měli v budoucnu snažit ji zredukovat. Velký problém to však v tuto chvíli není.
K čemu je druhá obrazovka?
Zde je změna oproti loňsku viditelná asi nejvíce. Vnější displej je výrazně větší, nyní s úhlopříčkou 1,9 palce. Jeho rozlišení je 512 × 260 pixelů a zvládne už daleko více věcí: třeba zobrazit upozornění, kalendář, počasí a také můžete ovládat přehrávač hudby. Náhled fotoaparátu při focení selfie je také daleko praktičtější.
Jinak slouží jako zástupce funkce „always-on“, tedy jako ukazatele času, data a notifikací. I na tomto místě je třeba upozornit, že na dost věcí je třeba si zvyknout a hlavně nezapomínat, že je máte. Třeba k focení selfie stále svádí vnitřní selfie kamerka a namísto náhledu přes vnější displej či přepínání hudby a podobně jsme zkraje nejprve nevědomky hned telefon otevírali. S telefonem je zkrátka třeba se sžít a pak poznáte, že na některé úkony jej opravdu ani nepotřebujete otevírat.
Jak si vede po stránce výbavy?
Co se hardwaru týče, zde se očekávání neliší od jakéhokoli jiného prémiového modelu od Samsungu. Telefon pohání procesor Snapdragon 888, tedy to nejlepší, co má výrobce v současnosti k dispozici. K tomu dostanete také 8 GB operační paměti, což je v podstatě záruka, že se telefon nezalekne jakékoli náročné aplikace či hry.
Jediným kompromisem ve výbavě oproti předchůdci je kapacita úložiště pro data. To je v základu pouze 128GB, zatímco loni jsme u prvního flipu měli k dispozici dvojnásobek prostoru. Za ten se letos však připlácí. Hodnota úložiště pro data je navíc konečná, podpora paměťových karet zde chybí.
Po stránce konektivity samozřejmě nechybí podpora sítí 5G, dále také wi-fi, Bluetooth 5.1 či NFC. Fyzický konektor jsme již zmínili (USB-C) a ještě dodáme, že do telefonu se vejde pouze jedna SIM, druhá je pak zabudovaná ve formě eSIM. Jak už jsme zmínili, čtečka otisků prstů je s ohledem na konstrukci telefonu v bočním tlačítku, funguje velice hbitě a přesně.
Uživatelské prostředí One UI již známe z jiných modelů od Samsungu. Specificky pro model Flip jsou zde navrženy funkce kontinuity z vnějšího displeje na vnitřní, kdy třeba například pro práci s kalendářem se vám po rozevření telefonu zobrazí kalendář i na hlavní obrazovce a podobně. Ocenili bychom však i podporu dalších aplikací třetích stran s widgetem na malý vnější displej, třeba náhled Google map, sledování vývoje akcií a podobně.
Software nám nicméně dělal i trochu naschvály. Třeba na vnějším displeji nám několikrát značkou malého oranžového puntíku dával najevo, že máme nové upozornění, ale po přejetí na vedlejší kartu, kde se notifikace nacházejí, nic nebylo. Snad se tato drobnost vyřeší s nějakou nadcházející softwarovou aktualizací.
Co baterie?
Toto je možná největší slabina modelu Galaxy Z Flip 3. Jeho 3 300 mAh baterie je na dnešní poměry už velice malá, což je dáno omezeným prostorem v těle telefonu. Nic to však nemění na tom, že výdrž zejména při častějším využívání a nastavené 120Hz obnovovací frekvenci zkrátka není nic chvályhodného, ba naopak. Telefon se nám často povedlo vybít v rámci jediného dne, tedy že jsme jej ráno odpojili od nabíječky a pak ji znovu museli hledat už večer.
Původní dojem, že díky možnosti podívat se na notifikace na úsporném vnějším displeji nebudeme muset tolik interagovat s velkým vnitřním displejem, se neukázal jako pravdivý. V podstatě nám to nijak výrazně nezměnilo návyky. Vnější displej je spíše takový pomocník, ovšem pokud se často chcete dívat na sociální sítě, chatovat a podobně, zátěži na baterii nijak neuleví.
Telefon disponuje možností bezdrátového i reverzního bezdrátového nabíjení. Ovšem rychlosti nejsou na dnešní dobu závratné: kabelem maximálně 15 W, bezdrátově pak jen 10 W. Ačkoliv je baterie menší, na plné nabití budete muset i tak čekat hodinu a 45 minut. Adaptér navíc v balení ani nenajdete, jen USB-C kabel.
Jak Galaxy Z Flip 3 fotí?
Fotoaparáty jsou na zádech stejně jako loni stále dva. Opět jde o sestavu hlavního a širokoúhlého snímače. Oba mají rozlišení 12 Mpix, první jmenovaný je opticky stabilizovaný a má světelnost f/1,8, druhý pak nabídne úhel záběru 123 stupňů. Kryté jsou tvrzeným sklem Gorilla Glass DX. Selfie fotoaparát v průstřelu displeje má pak 10Mpix rozlišení, ale jak už jsme zmínili, lepší je fotit si selfie přes náhled vnějšího displeje hlavním fotoaparátem.
Celkem jsme si u prémiových samsungů zvykli také na využívání zoomového senzoru, ten zde bohužel nenajdete. A to je škoda, jelikož u dražších telefonů už očekáváme jistou fotoaparátovou rozmanitost a širší nabídku možností, jak fotit. Takto na nás telefon působí spíše jako z nabídky vyšší střední třídy.
Každopádně se ovšem za své fotografické výkony nemusí Galaxy Z Flip 3 úplně stydět. Hlavní senzor je v podstatě srovnatelný s tím, co produkují jiné prémiové modely a nabídne ostré a barevně povedené snímky, díky nočnímu režimu si poradí i při zhoršených světelných podmínkách. Širokoúhlý fotoaparát si také vede dobře, byť už v porovnání s některou konkurencí trochu ztrácí na kvalitě.
I v případě natáčení videa se drží Galaxy Z Flip 3 trochu zkrátka oproti svým sourozencům ze série Galaxy S, umí totiž „jen“ 4K video při 60 snímcích za sekundu (letošní modely Galaxy S umí až 8K). Samozřejmostí je také extrémně zpomalené video v rozlišení 720p při 960 snímcích za sekundu a podpora HDR10+.
Mám si jej pořídit?
Ještě nedávno jsme o ohebných modelech mluvili jako o kategorii z říše sci-fi, kde si potenciální zájemci připlácejí desetitisíce oproti tradiční prémiové třídě, jen aby je měli. I původní flip byl extrémně drahý, stál téměř 40 tisíc korun. To se ovšem s příchodem jeho nástupce změnilo a nyní už je v podstatě za cenu běžné prémiové třídy: paměťová varianta 8/128 GB stojí 26 999 korun, za verzi s dvojnásobným úložištěm dáte 28 999 korun.
Najednou už se reálně můžete rozhodovat, zda si pořídit ohebný telefon, nebo některý z jeho „neohebných“ sourozenců a konkurentů. Pokud se vám líbí jeho styl, design a kompaktní rozměry, tak pak může být volba už jasná: nikde jinde (tedy až na novou Motorolu Razr) takový smartphone neseženete.
Pokud však cítíte, že byste se možná ještě bez ohebného displeje obešli, pak přece jen za 27 tisíc můžete dostat i bohatší výbavu (větší baterii, lepší fotoaparát, odolnější displej). Budete mít v kapse ovšem zase jen „nudnou placku“ která nebude přitahovat tolik pozornosti, pravděpodobně však budete s lepší výbavou o něco spokojenější.
Samsung Galaxy Z Flip 3 každopádně dokazuje, že pokud chcete dát ohebnému telefonu véčkové konstrukce šanci, tak můžete. Zážitek už je to v mnoha ohledech identický v porovnání s běžným smartphonem (parádní displej, výkonný hardware), ovšem navrch máte punc exkluzivity v podobě možnosti telefon přeložit v půli. Můžete samozřejmě ještě počkat, s čím přijdou další nástupci, ale naskočit na vlnu ohebných zařízení jde už klidně i teď. Litovat toho nebudete.
