Nové HTC One i letos aspiruje na titul nejlepšího smartphonu roku a opět na to jde trochu jinak než většina soupeřů. Ještě více sází na emoce. Do tohoto HTC se jednoduše musíte zamilovat, zatímco u většiny soupeřů bude v rozhodování hrát roli spíše racionální rozhodování.
Kapitoly recenze |
Na fotografiích alespoň podle našeho názoru vypadá lépe loňský model. Ale v praxi má One M8 převahu mezi současnými špičkovými smartphony je to parádní estetický zážitek. Kromě toho se nám líbí velmi rychlý fotoaparát, který získal řadu nových funkcí díky druhé čočce. A to i přesto, že v úrovni detailů se soupeři prohrává.
One M8 má parádní displej a jeho systém je špičkově rychlý a odladěný. Hezkou specialitou je i kryt Dot View, který však nebude součástí základního balení. Pokud si jej budete chtít pořídit, zvýší to již tak vysokou cenu nového HTC. To sice bude o trochu levnější než úhlavní soupeři Samsung Galaxy S5 nebo Sony Xperia Z2, ale i tak je cenovka 17 499 korun hodně vysoká.
Plusy a mínusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 17 499 Kč |
Oproti loňsku také telefon hodně přibral v rozměrech a HTC patří k těm výrobcům, kteří prostorem především v okolí displeje dost plýtvají. I přes tyto dílčí nedostatky patří One M8 k tomu nejlepšímu na trhu. Jestli se novince povede zvrátit dosud špatné ekonomické výsledky výrobce, to je otázkou. Spíš než jeho kvality na to má totiž vliv intenzita reklamní kampaně a celková znalost značky na mnohem důležitějších trzích než na tom našem, kde se HTC docela daří.
Vzhled a konstrukce: dokonalý je ještě lepší
Už loňské HTC One jsme velebili za jeho nesmírně povedený design a především za jeho až neuvěřitelně dobré zpracování. Skoro jsme si ani nemysleli, že by bylo možné mechanickou kvalitu přístroje ještě zlepšit, One bylo jediným mainstreamovým smartphonem, který se dokonalostí provedení rovnal tradičně perfektním iPhonům.
V případě nového modelu One M8 však dovedlo HTC překonat samo sebe a dojem z nového modelu je doslova neuvěřitelný. Technologie spárování zero gap tu byla ještě vylepšena, navíc se volbou vhodnějších a méně kontrastních materiálů podařilo dosáhnout skvělého dojmu slícování bez mezer.
I přes výrazně větší rozměry přitom působí nový model skvělým dojmem v ruce. Rohy telefonu jsou více zaoblené než u loňského One, navíc tu výrobce hezky zaoblil i hrany přechodů ze zadní plochy do boků. Předchozí typ měl ostré hrany, které mohly v ruce působit nepohodlně a dokonce mohly poškrábat některé další předměty v kapse. To u novinky nehrozí. Nové provedení těla s broušeným povrchem je také méně náchylné na různé vrypy a škrábance. Vrypy při pádu na zem jsou však asi tím nejhorším, co telefon ohrožuje.
V praxi je M8 o hodně větší než loňský přístroj. Konkrétní rozměry jsou 146,4 × 70,6 × 9,4 mm a hmotnost dosahuje vysokých 160 gramů. Tloušťka je shodná s One, na výšku má M8 o 9 mm navíc, na šířku o 2,4 mm více. To už může někomu dost vadit, nicméně vzhledem k lepšímu zaoblení to alespoň z našeho pohledu nemá na držení telefonu v ruce negativní vliv.
Jen v kapse je M8 nemotornější. Kvůli tomu si dovolíme zdůraznit, že naprosto nerozumíme některému nevyužitému místu na těle telefonu. Obzvláště masivní pruh pod displejem, kde jen trůní logo HTC a nic jiného tu není, rovněž rámečky okolo displeje jsou docela velké. Jenže v rámci konkurence vlastně není M8 ničím výjimečným, i ostatní soupeři jsou již dost přerostlí, takže alespoň M8 nepůsobí z tohoto hlediska nepatřičně.
Na závěr hodnocení kategorie zpracování jsme si nechali jeden velký otazník. One M8 není oficiálně odolné vodě, jako je tomu u nového Samsungu Galaxy S5 nebo všech špičkových Sony poslední doby. Na internetu se ovšem objevilo video, které ukazuje, že by M8 odolné být mohlo. HTC však ukázku nekomentovalo a sami jsme něco podobného nezkoušeli. Bylo by tedy lepší počítat s tím, že One M8 styku s vodou neodolá. Pokud jej přežije ve zdraví, bude to jen příjemný bonus.
Displej a ovládání: nekompromisní rychlost
Po designu se HTC výjimečně povedla i vyladění operačního systému. Tím tu je Android 4.4.2 KitKat s grafickou nadstavbou Sense 6. Už loňské zcela přepracované Sense ukončilo roky, kdy grafická nadstavba od HTC uživatelské prostředí trochu brzdila, a M8 jde ještě dál. Telefon funguje plynule a velmi rychle za všech podmínek a v podstatě se nám snad vůbec nestalo, že by se One M8 kdy vůbec trochu zadrhlo a zpomalilo. To je až neuvěřitelný výkon, podobně suverénně na nás působily zatím snad jen telefony Xiaomi s prostředím MIUI.
Nové prostředí Sense přináší několik novinek jak ve vzhledu, tak v ovládání. Co se designu týče, tady došlo k řekněme začištění detailů. Prostředí teď působí elegantnějším a ucelenějším dojmem. Nově je také kladen větší důraz na barevnost, to ovšem není výtka, jen konstatování. Nově spolu více ladí barvy v různých částech prostředí a HTC standardně nabízí barevnější a veselejší grafické motivy. Ale kdo chce, může použít i temnější témata.
Mnohem důležitější jsou však novinky v oblasti funkčnosti prostředí. Přehled zpráv BlinkFeed je tu zachován, nově už nebude HTC individuálně domlouvat zdroje a dá vývojářům možnost přidávat do něj novinky i z vlastních aplikací.
Velkou novinkou je fakt, že One M8 je prvním modelem značky, který zahodil ovládání pomocí hardwarových nebo senzorových kláves a přistoupil na virtuální tlačítka na displeji, jak je tomu u čistého Androidu. Díky tomu skončila éra podivného experimentování s rozložením tlačítek a ovládáním systému.
Virtuální klávesy mají typické uspořádání: vlevo zpět, uprostřed home a vpravo multitasking. Ten však funguje nadále typicky po způsobu HTC, takže na displeji se zobrazí jen devět karet naposledy spuštěných aplikací, starší programy tu nejsou. A to ani po zahození některé z aktuálních devíti karet. Na druhou stranu je tento způsob přehlednější než vertikální listování u čistého Androidu.
Další novinkou v ovládání jsou gesta. Ta nemusí uživatel využívat, lze je v menu vypnout, nám se však docela vryla pod kůži. Tahem od spodního okraje přes displej lze telefon jednoduše odemknout, podobně jako to zavedlo BlackBerry se svým systémem OS 10. Tahem z levé strany se telefon odemkne a rovnou spustí BlinkFeed, zatímco tah zprava otevře obrazovku s widgety (a tedy většinou učiní to samé jako odemykací tah ze spodní strany). Tah od horního okraje směrem dolů spustí hlasové ovládání, to ovšem v českém jazyce nefunguje. Posledním gestem je dvojité poklepání na displej, díky kterému se telefon probudí ze spánku a ukáže odemykací obrazovku.
Díky těmto gestům není nutné tak často sahat po stále špatně umístěném vypínacím tlačítku. To se pořád nachází na vrchní straně, kam to má prst daleko. Jednou z novinek v ovládání může být i přídavný kryt DotView, který po poklepání na telefon skrze perforaci v krytu zobrazí zameškané události nebo aktuální stav počasí.
Po otevření krytu se telefon automaticky probudí, při uzavření zase uzamkne. Kryt má i pěkné funkce při telefonování. Mimochodem, když už hovoříme o zamykání telefonu, i když například zabezpečení vyžaduje heslo, telefon jej dovede po nastavenou dobu (maximálně 15 minut) obejít. To znamená, že pokud s telefonem průběžně pracujete, není nutné neustále heslo zadávat. Když jej odložíte na delší chvíli, bude heslo vyžadovat.
Parádní disciplínou HTC bývají displeje a u One M8 to je znovu pravda. Panel oproti předchozímu modelu narostl na úhlopříčku 5 palců, rozlišení Full HD zůstalo zachováno. To sice znamená mírný pokles jemnosti, v praxi to však vůbec nevadí. Využitelná plocha displeje je o trochu větší než u původního One. Někdy tu totiž mírně překáží lišta virtuálních tlačítek, která plochu zmenšuje téměř k velikosti původní úhlopříčky One. Panel má mimochodem zvýšenou citlivost, takže jej lze ovládat i v rukavicích.
Displej se opět může chlubit parádním barevným podáním, tentokrát s trochu teplejšími barvami, než na jaké jsme byli u HTC zvyklí. Možná i proto máme pocit, že displej je sice špičkový, ovšem náskok, který mělo HTC v této oblasti před konkurencí, teď možná s modelem One M8 ztratilo. Trápit to však nikoho nemusí, displej pořád stojí za to. Líbí se nám jeho parádní čitelnost na slunci, byť tu najdeme drobné výjimky.
Baterie: okoukané úspory
HTC One M8 zůstává nadále věrné pevné konstrukci bez snímatelného krytu, a tudíž i bez výměnné baterie. V útrobách telefonu je akumulátor s kapacitou 2 600 mAh, což není v dnešní době kdovíjak mnoho, ovšem oproti předchozímu typu je to více než 10% navýšení. Vzhledem k tomu, že hardware vlastně nijak výrazně neposílil a naopak se mohlo HTC více věnovat optimalizaci, je výsledek velmi dobrý.
I při opravdu perném zápřahu je spotřeba energie překvapivě nízká a One M8 se i v režimu opravdu intenzivního využití dovede na jedno nabití udržet v chodu dva dny. Je však možné, že v extrémních případech bude potřeba v závěru druhého dne využít novinky, kterou HTC okoukalo u konkurence. Jsou tu totiž dva úsporné režimy. Ten standardní umožňuje uživateli ještě ručně určit čtyři oblasti, ve kterých se bude šetřit – snížit se může výkon CPU, jas displeje, vypnout se mohou vibrace a v režimu spánku budou neaktivní data.
U režimu extrémní úspory se již nic nenastavuje, může se jen automaticky pustit ve chvíli, kdy stav nabití baterie poklesne pod určitou úroveň (5, 10, nebo 20 %). Tady telefon navíc vypne krokoměr a umožní běh jen některých nejnutnějších aplikací – těmi jsou telefon, zprávy, e-maily, kalendář a kalkulačka. Sami jsme nezkoušeli, kolik v takovém případě One M8 vydrží, ovšem vliv by měl být velmi výrazný a s 10 % jistě v takovém režimu od oběda do večera přežijete.
Běžné funkce: volání s krytem a slot na karty
Většinu běžné výbavy přebírá HTC One M8 od staršího kolegy. V podstatě se to týká jak hardwaru, tak softwarové stránky. Z hlediska připojení a mobilních sítí tu tak nechybí vůbec nic, telefon podporuje i nejmodernější technologie jako LTE a NFC. Pro HTC je ovšem velkou hardwarovou novinkou přítomnost slotu na paměťové karty. Ten se podobně jako slot pro SIM kartu nachází pod šuplíčkem, k jehož otevření je nutné použít obligátní sponku. Slot na SIM je vpravo a sluší se upozornit, že One M8 vyžaduje pro fungování nanoSIM. Tedy tu, kterou světu zcela zbytečně představil iPhone. Slot na microSD kartu je vlevo.
Funkce pro telefonování a zprávy jsou zcela běžné a odpovídají už předchozím typům výrobce. Velmi chválíme klávesnici, na které je dost místa pro všechna tlačítka a HTC nezapomíná ani na ta interpunkční. Psát se na ní dá i tahy, v tom případě se však musíte u SMS smířit s jejich zkracováním, píše se s diakritikou. Jednu pihu na kráse však klávesnice má. Jelikož je tmavá a alternativní popisky jsou vyvedené v jen lehce jiném odstínu šedé, na slunci nejsou alternativní popisky téměř vůbec čitelné.
Podobnou výtku máme ke skvělému krytu DotView, který designově dovede telefon ozvláštnit, ovšem informace skrze něj zobrazované nejsou na přímém slunci čitelné. Pak má omezené využití i skvělá funkce přijímání a odmítání hovoru přes kryt Telefon jednoduše přes perforaci krytu zobrazí jméno volajícího a pod ním se střídá grafika, která ukazuje, jak hovor přijmout, nebo odmítnout. Tahem vzhůru hovor zvednete, tahem dolů položíte. Není tak třeba kryt otvírat, je to pohotové, pohodlné a skvěle funkční.
One M8 má i pro HTC typický režim pro používání telefonu v autě. Novinkou je kompatibilita přístroje se standardem Mirror Link, který umožní výstup z displeje telefonu zobrazit na displeji auta a ovládat jej tam. Pochopitelně i auto musí takovou funkci podporovat. Podobně tu je i funkce Kid Mode, kdy můžete telefon dát bez obav o data dětem.
Z předchozího modelu zůstal zachován i infraport a aplikace pro dálkové ovládání všemožných zařízení. Stále tu chybí přehled kanálů, ovšem telefon už aspoň nemusíte v aplikaci umístit do nějakého naprosto nesouvisejícího regionu.
HTC se také s novým modelem jasně chytilo trendu nositelných zařízení. Zatím však výrobce žádné vlastní příslušenství nepředstavil, namísto toho najdeme v telefonu aplikaci Fitbit. Ta může spolupracovat s náramkem této značky, ale umí využívat i senzory v telefonu. Ty pro přibližný odhad toho, kolik jste toho za den nachodili, stačí. Jinak jsou ovšem funkce aplikace jenom základní. Sleduje počet kroků a ušlou vzdálenost, ze zadaných údajů vypočítá spotřebu kalorií a naopak tu můžete evidovat i svůj příjem.
Zábava: hloubka ostrosti v hlavní roli
HTC se u nového One opět chlubí schopnostmi fotoaparátu. V principu má novinka M8 stejný foťák jako loňský model. Jde tedy o čtyřmegapixelový čip, který HTC nazývá UltraPixel senzorem, to pro velkou velikost pixelů. Naše testy ukázaly, že u HTC ladili především software. V principu fotí One M8 stejně jako předchůdce. Rozdíl je jen v některých případech v pečlivějším zpracování fotek.
Jenže to by samo o sobě na chlubení se nestačilo. Loňské One sice v některých případech dovedlo kvalitou snímků překvapit, ale kvůli nízkému rozlišení ztrácí na soupeře v detailech i některých dalších schopnostech. Letos však HTC svému top-modelu přidalo druhý foťák. Ten má menší, opět výrobcem nikde nepropagované rozlišení, nejspíš jde o dva megapixely. Foťák slouží k tomu, aby sbíral dodatečná data o scéně.
To pomáhá hned v několika oblastech. V praxi se pro nás ukázalo být nejdůležitější to, že M8 na mobil až neskutečně rychle ostří, dovede přeostřovat i na rychle se pohybující předměty a díky kombinaci s datově nenáročným tokem z hlavního foťáku lze sekat snímky velmi rychle za sebou. Žádný jiný fotomobil nedovolí uživateli mít spoušť takto doslova nabitou pod palcem, byť režimy sériového snímání dovedou být u konkurence stejně rychlé jako sériové snímání u HTC. Žádný fotomobil ovšem není tak rychlý a pohotový jako One M8.
Rychlé ostření je ovšem vlastně jen vedlejším efektem druhé čočky. Tu u HTC zavedli hlavně proto, aby se mohli pochlubit novou funkcí pro hraní si s hloubkou ostrosti snímků a některými dalšími efekty. V již pořízené fotografii tak může uživatel i kdykoli později přeostřovat. Stačí otevřít snímek v editoru a klepnutím určit, která část má být ostrá. Zbytek snímku se rozmaže, jako je tomu při focení s důrazem na hloubku ostrosti u klasických zrcadlovek.
Na první pohled na displeji telefonu vypadá efekt často opravdu perfektně, blízké zkoumání ovšem odhalí, že data z druhého fotoaparátu pomáhají jen určovat, které oblasti má software rozmazat a které ne. No a jelikož to určení stejně záleží na rozhodnutí softwaru, obzvláště na hranách objektů občas dochází k nepříjemnému efektu, kdy telefon nesprávně odhadne, co má být rozmazané a co už ne. I přes tyto nedostatky je ovšem tato novinka zábavnou funkcí, která dovede dodat nový rozměr fotografiím sdíleným na sociálních sítích.
Vhodným výběrem objektů a kompozicí scény lze někdy docílit opravdu působivého efektu. Funkce však nefunguje u snímků pořízených s bleskem a u některých snímků pořízených za špatných světelných podmínek. Další zajímavostí je funkce Dimension Plus, která dodá snímkům na displeji 3D nádech, otáčením telefonu se lze kolem hlavního objektu trochu otáčet. Opět je efekt někdy velmi působivý, jindy to funguje hůře. Takové fotky však budete hůře sdílet. Stejně jako například snímky pořízené jako 360° panorama, které HTC přináší jako jeden z prvních přístrojů bez čistého Androidu. I panorama, při kterém nasnímáte svět všemi směry okolo sebe, je velmi působivé.
Snímky s efektem rozmazání nebo 3D efektem občas nelze pořizovat ve špatných světelných podmínkách a rovněž tato možnost není k dispozici u fotek s bleskem. Blesk se také dočkal vylepšení, má totiž dvě diody s různými barvami. Telefon se snaží odhadnout ideální teplotu barev, a snímky s bleskem tak působí přirozenějším dojmem než třeba u předchozího modelu.
Tím možnosti foťáku nekončí. Od loňského modelu přebírá funkci Zoe a možnost hezky snímky rozhýbat. Nově se také One více soustředí na stále populárnější autoportréty. Přední kamera má rozlišení 5 megapixelů, tedy paradoxně více než ta hlavní. Čelní kamera má široký úhel záběru, konkrétně 88 stupňů. Je tu i funkce duálního snímání, kdy se v rohu snímku zadní kamery objeví to, co vidí ta přední. Mezi těmito režimy (a režimem videa, který se tedy paradoxně trochu schoval), se přepíná pomocí velkého tlačítka pod spouští.
Mimochodem, oproti minulému modelu chybí třeba mechanická stabilizace obrazu. V případě potřeby je tu jen digitální stabilizace, rozdíl v kvalitě snímků jsme však nezaznamenali.
Jinak je prostředí fotoaparátu velmi jednoduché. Vpravo se nachází jen ovládání blesku a vstup do menu, kde lze rychle volit některé parametry snímku nebo režimy focení. Ocenili bychom, kdyby třeba režim HDR byl více po ruce.
Novinkou je plně manuální režim, který tu lze z menu zvolit. Ručně tu lze volit vyvážení bílé (přímo ve formě teploty), ISO, rychlost závěrky a ostřit. Případně pokud určujete jen některé parametry, lze měnit i kompenzaci expozice. Ruční ovládání není tak jednoduché a pohotové jako u lumií od Nokie, ale androidí konkurence většinou nic lepšího neumí. Konkrétní manuální nastavení se dá uložit jako jeden z režimů focení, což je zajímavá specialita HTC.
Práce s hloubkou ostrosti: vlevo originální snímek, následují přeostřené pomocí aplikace v telefonu
Kvalita snímků pořízených HTC One je velmi solidní především z hlediska barevného podání a množství šumu. Ovšem v detailech jej konkurence s mnohem více megapixely snadno překoná, HTC to však dohání již zmiňovanou pohotovostí.
Shrnutí: musíte si jej zamilovat
HTC One M8 klade ještě více než jeho předchůdce důraz na city. Je to telefon, který si prostě musíte zamilovat. Papírově tu a tam za konkurencí zaostává, nepřináší některé nejmodernější výstřelky a ani není vždy nejpraktičtější. Jenže jeho design je perfektní a ještě lepší je mechanické zpracování. Kromě těchto věcí nás baví především pohotový fotoaparát a také přídavný kryt DotView. Techničtěji zaměřené uživatele zase jistě potěší rychlost telefonu.
Za to vše si ovšem nechá HTC pořádně zaplatit, konkrétně 17 499 korun. To je o tisícovku méně, než kolik si žádá Samsung za Galaxy S5, a podobně na tom bude i další konkurent Sony Xperia Z2. I přes nižší cenu pro nové One platí, že letošní vlajkové smartphony jsou až absurdně drahé a výrobci snad jen zkouší, co si ještě mohou dovolit. Je to škoda, protože One M8 je opravdu povedený kousek a zatím náš letošní favorit. Papírově jsou soupeři lepší, ale HTC si nás prostě v praxi získalo.
Jenže vzhledem k ceně se vyplatí si koupi takového smartphonu dvakrát rozmyslet. Loňské top-modely v podstatě nejsou o nic horší a cenovky jsou mnohem příznivější. Starší One se prodává za 14 tisíc korun a nejspíš bude po příchodu novinky M8 ještě zlevňovat. Samsung Galaxy S4 pak s cenou klesl k hranici 13 tisíc korun. I relativně drahé půl roku staré Sony Xperia Z1 stojí 15 500 korun, tedy pořád o dost méně než One M8. No a pak jsou tu přístroje jako Xiaomi Mi3, LG G2 nebo Google Nexus 5 s cenovkou asi 11 tisíc korun.
HTC One M8 a konkurence
-
HTC One M8 navazuje na loňský stejnojmenný model. Novinka povyrostla, nový oblý design však zajišťuje pohodlné držnení telefonu. K patří ovládání gesty tahy na displeji nebo pohybem. Fotoaparát s dvojici čoček díky které dovede pracovat s hloubkou ostrosti snímků, má velmi rychlé ostření a několik dalších praktických novinek.
Cena: 17 499 Kč
-
Samsung Galaxy S5 je osazen 5,25" displejem s Full HD rozlišením (1 080 × 1 920 obrazových bodů). Telefon pohání čtyřjádrový procesor s architekturou Krait taktovaný na 2,5 GHz. Operační paměť má kapacitu 3 GB, hlavní fotoaparát nabízí rozlišení 16MPix.
Cena: 18 499 Kč
-
Sony Xperia Z2 nabízí novinku v podobě sluchátek s funkcí potlačování hluku. Fotoaparát s rozlišením 20 megapixelů má funkci pro simulaci hloubky ostrosti (rozmazání popředí nebo pozadí) nebo schopnost natáčet video rychlostí až 120 snímků za sekundu s následnou možností zpomalení záznamu. Displej dostal úhlopříčku 5,2 palce.
Neprodává se