Displej
Výrobci se často chlubí, jak je displej v tom konkrétním modelu velký, jasný a tak dále. Začněme velikostí, tedy úhlopříčkou. Dnes jsou v módě velké panely, takže ty převažují. Za velké lze považovat displeje s úhlopříčkou nad 6,5 palce. A vlastně nic moc jiného v naší kategorii od čtyř do sedmi tisíc nekoupíte. Drtivá většina běžných smartphonů začíná v této třídě na úhlopříčce 6,43 palce, takže volit můžete mezi velkým nebo opravdu velkým. Zkuste si vysněný telefon vzít v obchodě do ruky a vyzkoušejte si, jak se vám bude ovládat. Je to značně individuální.
Smartphony s na dnešní dobu malým displejem okolo šesti palců existují, ale paradoxně jen v nejvyšší třídě s cenou nad dvacet tisíc korun. U levných mají malé displeje (i pod šest palců) výhradně odolné pancéřované přístroje čínských značek. Tyto telefony jsou specifickou kategorií. Mají své přednosti, ale i zjevné nedostatky ve výbavě. V našem přehledu by neuspěly.
Asi nejpodstatnějším kritériem při výběru displeje je rozlišení. V našem případě může být HD+ nebo FHD+. U prvního má kratší strana 720 pixelů, u druhého 1 080 pixelů, delší strana může mít rozdílný počet pixelů, záleží, jak je telefon protažený. Ale to není až tolik podstatné. Vyšší rozlišení je samozřejmě lepší. Určuje totiž jemnost displeje, což je hodnota PPI (počet obrazových bodů na palec). A jelikož úhlopříčka se příliš neliší, tak telefony s HD+ rozlišením mají logicky mnohem menší jemnost zobrazení než ty s FHD+. Tudíž doporučujeme telefony s HD+ rozlišením nebrat. U velmi levných to tak nevadí, ale za průměrných pět tisíc chtějte víc.
 |
V případě typu displeje je tou lepší volbou panel OLED, AMOLED či P-OLED. Seženete je i v naší kategorii, častější jsou však obyčejnější displeje LCD či TFT. Ale ani tyto panely nejsou špatné. Jde spíš o osobní preference, někomu nemusí výraznější barvy OLED displejů vyhovovat. Důležitější je svítivost, ale i ta má s typem displeje souvislost. Udává se v nitech, a čím vyšší číslo, tím bude displej lépe čitelný na slunci nebo pod výrazným umělým osvětlením. V našem případě se budeme pohybovat v rozmezí 400 až 2 000 nitů a obvykle mají vyšší jas panely AMOLED. Hodnoty nad 1 000 nitů jsou špičkové, standard je níž. Pozor, někdy výrobci uvádějí maximální svítivost jen pro určitou oblast displeje. Celkový maximální jas je pak nižší.
Poslední sledovanou položkou u displeje je maximální obnovovací frekvence. Standardem je 60 Hz. Dřív nic jiného mobily nenabízely, dnes umí kdekterý přístroj i 90 nebo 120 Hz. Vyšší obnovovací frekvence má výhodu ve větší plynulosti překreslování, třeba při skrolování. Využijí ji i hráči her. Má to i stinnější stránku – vyšší je i spotřeba energie. Některé přístroje ji umí samy dynamicky měnit podle potřeby. Ale to se bavíme o drahých přístrojích mimo náš výběr.
