Identita "esemeskových" voličů by měla být technicky ověřována aktivací osobního bezpečnostního kódu na SIM kartě přístroje. Návrh podle listu zároveň počítá s prodloužením lhůty pro odevzdávání hlasů prostřednictvím internetu. Takzvaný e-voting Estonsko vyzkoušelo jako první země na celostátní úrovni při loňských parlamentních volbách.
Estonci tehdy mohli přes internet volit ve dnech 26. až 28. února, zatímco řádné volby se konaly 4. března. Tuto možnost využilo přes 30 000 lidí, tedy asi tři procenta oprávněných voličů. Nejdůležitější rozdíl oproti běžným volbám spočíval v tom, že voliči mohli až do ukončení hlasování své rozhodnutí změnit. To vyvolalo ostrou kritiku některých politiků, podle nichž možnost opakované volby zvýhodňovala internetové voliče oproti těm tradičním.
Estonsko patří v zavádění moderních technologií do státní správy k evropské špičce, za což si vysloužilo přezdívku "e-stonia". Poprvé přes internet mohli Estonci hlasovat už v říjnu 2005 při obecních volbách. Mezi další průkopníky e-votingu patří Švýcaři, Američané a Britové. V roce 2002 měli občané Sheffieldu a Liverpoolu na výběr kromě internetu, telefonu, digitální televize a klasické pošty i posílání SMS zpráv.
Elektronické volby mají své zastánce i odpůrce. Stoupenci této myšlenky jako nejčastější důvod uvádějí vyšší volební účast a rychlost sčítání hlasů, hlavním argumentem odpůrců jsou bezpečnostní rizika.
