Dnes už si na službu Presence vzpomene málokdo. A není divu. Ani v roce 2003 nepatřila k bůhvíjakým hitům. Jejímu rozšíření bránila zejména nutná podpora ze stran operátorů. Dnes jsou funkce, které tehdy přinášela, naprosto běžné. Tehdy to však byla revoluce, která se bohužel nepovedla.
Lze se jen dohadovat, kde by dnes Nokia byla, kdyby se tato její služba masivněji rozšířila. Není přehnané tvrdit, že tím položila základy k dnes už běžným sociálním sítím. Mark Zuckerberg tehdy možná teprve žehlil svůj průšvih s mashupem a kdyby Nokia vycítila potenciál, mohli jsme před deseti lety místo věty „Přidej si mě na Facebook“ říkat třeba „Mrkni na Presence“.
Návrat legendy?Nokia ve videu láká na nové smartphony  Nokia láká na nové smartphony. |
Osobně jsem v roce 2003 funkce Nokia Presence blíže zkoumal ještě pod nejmenovaným brněnským vydavatelstvím. Finský výrobce přišel se službou v novém modelu Nokia 6220 z tehdy velmi oblíbené manažerské řady. Nestála za ní však sama, na vývoji spolupracovala s americkou Motorolou a další ikonou mobilního světa, švédským Ericssonem. Vytvořili dokonce alianci OMA Instant Messaging and Presence Service, která se vývojem služeb zabývala.
Dnes to každý zná...
O co tedy přesně šlo? Nokia funkce v rámci Presence zakomponovala přímo do své platformy označované jako Series 40. V menu telefonu, zejména pak telefonním seznamu, tak nabídla rozšířené funkce, díky nimž mohl jiný uživatel s podporou stejné služby snadno zjistit, jak na tom aktuálně jste. Třeba pomocí statusu, tehdy z pohledu mobilů nově zaváděného pojmu.
Telefon tak na základě nastaveného vyzváněcího profilu například ostatním uživatelům služby sděloval, zda je, či naopak není, vám možné aktuálně volat. Sami jste pak mohli dát najevo, že je vám třeba momentálně smutno. Meze se pro tyto statusy, chcete-li stavy - stejně jako dnes - nekladly. K dispozici byly i obrázky. Tyto funkce tehdy nabízely snad jen „kecálky“ typu ICQ a jeho alternativy.
Hloupé mobily jsou v kurzuKupují je digitálně unavení uživatelé  |
Rozšířený profil v telefonu o tom, co děláte, jakou máte náladu a kde jste, s sebou přinášel i důležitou otázku soukromí. Ve zmíněné Nokii 6220 to bylo řešeno pomocí seznamu zakázaných i povolených kontaktů. Podle toho, kde se jaký kontakt nacházel, měl možnost žádat o informace o vás. I toto je a vždy bude otázka hodna sociálních sítí - člověk zkrátka nechce, aby o něm například šéf věděl, co dělá ve svém volném čase.
Firmy nedokázaly nápad zužitkovat
Paralela k dnes masově rozšířenému Facebooku tak není od věci. Statusy, nahlášení místa, nálady, obrázky a podobně jsou a vždy byly základem této nejrozšířenější sociální sítě světa. Nokia Presence ovšem měla jednu podstatnou nevýhodu, která zřejmě stála za jejím neúspěchem - nutnou podporu ze strany operátorů v podobě speciálního serveru.
Ten Nokia uvedla koncem roku 2002 a jeho výhody shrnula v této dobové tiskové zprávě. Výhody, které uvádí, jako by o víc než deset let předběhly dobu: nové služby, které nabídne, podpoří růst všech forem komunikace ve vaší síti. „Uživatelé budou moci snadno a pohodlně informovat kolegy, rodinu či přátelé o tom, co dělají, či kde právě jsou,“ uvádí mimo jiné. Operátory přesto pro vysoké náklady na pořízení finská legenda nepřesvědčila.
Dnes už se tak můžeme jen dohadovat, kde mohla dnes skomírající firma, která tehdy byla celosvětovou jedničkou v oblasti mobilů, s úspěchem a následným logickým vývojem služby Presence být. V době, kdy se zaváděla jako horká novinka datová služba EDGE, byla zřejmě první na trhu mobilních zařízení, kdo s dnes běžnými funkcemi sociální sítě koketoval.
Pamatujete na službu Nokia Presence?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 1. května 2016. Anketa je uzavřena.
