Patent, který Google získal 1. května, prozradil nový model určování cen a rychlosti datových přenosů v mobilních sítích. Google chtěl pravděpodobně tento model použít ve své případné mobilní síti, pokud by se aukce zúčastnil a získal v ní určitou část spektra. Zajímavostí je také fakt, že patentová přihláška byla podána 30. ledna 2009, tedy v době, kdy už bylo rok po aukci. To znamená, že Google ve svém modelu určitou perspektivu viděl i když žádné spektrum nezískal.
Základem systému řízení toku dat v mobilních sítích by byl zcela nový systém přidělování kapacity jednotlivým uživatelům a zařízením. Kapacitu by přiděloval automatický aukční systém, který by na základě aktuálních podmínek v síti určoval cenu za provedení jednotlivých úkolů.
Například jednoduchá kontrola e-mailů nebo odesílání SMS zpráv by mohly být zcela zdarma, protože síť zatěžují minimálně. Hlasové služby, drobné brouzdání po internetu nebo přístup některých aplikací k relativně nenáročným datům by uživatele stály drobný měsíční paušál a zařízení by se v jeho rámci mohla v případě vysokého provozu "poprat" o část spektra v aukci. Jednoduše by totiž měla prioritu před zákazníky, kteří nic nezaplatili.
Nejnáročnější úkoly, jako například stahování velkých souborů nebo streamování videa, by vyžadovaly větší paušální poplatek, jako je tomu i dnes. Namísto FUP by ale při příliš velkém vytížení síť Google uživatele omezovala jinak. V případě vytížení by se jednotlivá zařízení a jednotliví uživatelé utkali v aukci, jejíž výsledky by rozhodly o aktuálním přidělení kapacity a tudíž přenosové rychlosti. Ten, kdo by jednoduše byl ochoten akceptovat systémem v danou chvíli navrženou cenu, případně přeplatil ostatní, by si mohl nadále užívat maximálních rychlostí, ostatní uživatelé by proporcionálně k výši své platby dostali službu pomalejší.
Stručně řečeno, pokud by se uživateli ve špičce nechtělo při stahování například videoklipu z YouTube čekat několik dlouhých minut, než se načte nižší rychlostí, mohl by si připlatit a mít video téměř okamžitě. Mimo špičku, kdy by síť nebyla plně vytížena, by se ale za stejné stahování dat připlácet nemuselo. Aukční model by víceméně fungoval automaticky, zásah uživatele by byl potřeba jenom v případě vysokého vytížení sítě a požadavku na okamžité přidělení kapacity.
Mobilní operátoři často tvrdí, že FUP omezuje jen velmi malé procento uživatelů, kteří ve skutečnosti tvoří drtivou většinu provozu sítě. Model patentovaný Googlem by mohl tuto situaci řešit po svém. Otázkou je, zda by nebyli v případě velmi vysokého provozu příliš omezeni uživatelé, kteří za své služby platí jen málo nebo nic. V takovém případě ale jde spíše o citlivé nastavení příplatkových poplatků za přidělení kapacity. Při jejich dostatečné výši by totiž byli notoričtí vytěžovatelé sítě odrazeni a kapacita by zůstala volná pro běžné uživatele.
Zavedení takového systému by si ale vyžádalo koncová zařízení, která s ním umějí zacházet. Proto je velmi nepravděpodobné, že by se v daném modelu zhlédl některý ze současných mobilních operátorů a od Googlu si jej licencoval.
