Podle Českého telekomunikačního úřadu jsou poskytnuté údaje provozního a lokalizačního charakteru. Nejde tak o informace o obsahu komunikace, tedy například odposlechy.
Údaje by operátoři na vyžádání měli poskytnout policii, státnímu zastupitelství a soudům v souvislosti s trestním řízením. Policisté mají k datům přístup i v souvislosti s pátráním nebo odhalováním teroristických hrozeb. Údaje si mohou vyžádat i Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství či Česká národní banka.
V pevných sítích loni telekomunikační firmy předaly údaje v 6 616 případech, což je pokles téměř o polovinu. Počet případů, kdy firmy úřadům nevyhověly, se snížil o pětinu na 548.
Operátoři musejí data o provozu ve svých sítích a lokalizační údaje v souladu se zákonem o elektronických komunikacích ukládat po dobu šesti měsíců. Po uplynutí této lhůty pak mají údaje zlikvidovat. Právo odmítnout poskytnutí dat mají firmy tehdy, pokud žádost přijde po lhůtě, po kterou mají povinnost data uchovávat. Důvodem pro neposkytnutí dat může být i to, že je operátor neměl k dispozici nebo je vymazal.
Do statistiky je započítána každá žádost, kterou operátor vyřídil. Pokud se oprávněný orgán obrátí v jedné trestní věci na více provozovatelů, je jeho žádost započtena do výkazu u každého z nich. Počet vyžádaných údajů se proto neshoduje s počtem vyšetřovaných trestných činů, v jejichž rámci si oprávněné orgány údaje vyžádaly. Obdobně statistiku zvyšuje požadavek na výpis z vysílače, který musí být z technických důvodů pro potřeby poskytovatelů rozdělen do samostatných žádostí po maximálně tříhodinových časových intervalech.
