Silonky: Za zrodem dámských punčoch z umělých vláken stál Otto Wichterle a zlínská firma Baťa. | foto: Shutterstock

Slavné české výrobky, které dobyly svět

Kostka cukru, silonky, lodní šroub nebo třeba remoska. To je jen zlomek toho, čím se ve světě proslavily zlaté české ručičky (a hlavy...)

O propagaci našich výrobků v cizině se momentálně stará online projekt Českých center. Například v Řecku je o akci, která potrvá do konce srpna, velký zájem.

„Jde o projekt Vynálezy Czech Made, kdy informace o každém takovém výrobku jsou přeloženy do řečtiny a šířeny prostřednictvím našich Newsletterů, které rozesíláme na více než tisíc adres, a na webu a sociálních sítích,“ přibližuje ředitelka Českého centra v Athénách Lucie Kuligová.

Celý magazín

Tit

Centra tak podporují cílený turismus.

„Máme na to dobré ohlasy. Řekové například netušili, že kontaktní čočky, které nosí v očích, jsou vynálezem českého vědce Otty Wichterleho. Nebo že se v Česku vyrábí oblíbené škodovky, takže si při návštěvě naší země mohou prohlédnout třeba muzeum o výrobě těchto automobilů. Podobně prezentujeme například slavné české motocykly značky Jawa a další výrobky,“ upřesňuje ředitelka centra v Athénách Lucie Kuligová.

Dámské silonky i kostka cukru

Řekové se tak mají možnost dozvědět například o tom, že dámské silonky, respektive materiál, z něhož se vyrábějí, vynalezl rovněž Otto Wichterle, nebo že Češi dali světu i kostku cukru, kterou běžně používají.

Jak to s ní bylo? Vznikla v Dačicích v roce 1841. Vymyslel ji ředitel tamního cukrovaru Jakub Kryštof Rad.

Cukr se v té době prodával ve velkých homolích, které se přes svůj elegantní tvar velmi špatně porcovaly. Radova manželka Juliana vedla bohatý společenský život a cukr k čaji či kávě podávala často. Jednou si ovšem při porcování homole zranila prst. Se zavázaným prstem prý došla za manželem a vyčinila mu, že by mohl vymyslet něco menšího, a tak byl v roce 1841 vyroben lis na kostkový cukr.

Do čtyř set čtvercových otvorů mosazné desky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka, v lisu se cukr stlačil, kostky se z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a po dobu dvanácti hodin probíhalo sušení. Po usušení byly kostky připraveny k zabalení.

První kostkový cukr dostala Juliana Radová od manžela několik měsíců po svém zranění v bedničce s více než 300 kostkami bílé a červené barvy.

Slavná remoska a hromosvod

Znáte jméno Oldřich Homuta? Pravděpodobně ne, i když jeho remosku možná máte v kuchyni nebo na chalupě. Malou elektrickou troubu s ohřevem shora vymyslel Oldřich Homuta počátkem padesátých let minulého století. Od těch dob byly vyrobeny statisíce remosek a oblíbili si je všude ve světě.

To proto, že vaření a pečení v téhle jednoduše přenosné troubě je velmi snadné a jídla v ní připravená jsou šťavnatá.

V Česku vznikl i první hromosvod. Vynalezl jej v polovině 18. století premonstrát Prokop Diviš, který ve své farní zahradě v Příměticích u Znojma umístil v roce 1754 tzv. „meteorologický stroj“.

Byla to soustava 400 kovových hrotů spojených s uzemněním. Ve světě platí za vynálezce hromosvodu také americký vědec Benjamin Franklin, který v téže době jako Diviš prováděl podobné experimenty.

Ruchadlo, což je pluh, který provzdušňuje a převrací půdu a jenž velmi usnadnil život zemědělcům, je zase vynález bratranců Veverkových z Rybitví u Pardubic.

O tom, že obloukovou lampu, předchůdkyni nynějších žárovek, dovedl k dokonalosti český vynálezce František Křižík, se učí i děti ve školách. Čech Jaroslav Heyrovský zase dostal v roce 1959 Nobelovu cenu v oboru chemie za svůj polarograf.

Další český chemik a přírodovědec, Antonín Holý, ve světě proslul objevem řady antivirotik, která se používají k léčbě onemocnění AIDS, hepatitidy B či oparů.

Modurit i pexeso

A ve výčtu můžeme pokračovat. Například modurit zná asi každý, jde o plastickou, polotuhou a snadno tvarovatelnou modelovací hmotu, s níž si vyhrají děti, ale třeba i loutkáři. Jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Mají vaše děti doma pexeso? I tato jednoduchá, skladná hra je původem z tuzemska. Hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Její název je odvozen ze sloganu PEKelně SE SOustřeď. Je toho docela hodně, že?


Témata: Články