Výrobce mikroskopů Tescan z Brna byl dlouho příkladem jití proti proudu, kdy jako světově úspěšný podnik zůstával v českých rukou. Na sklonku loňského roku se však jeho novým většinovým majitelem stala globální investiční společnost Carlyle z USA.
Celý magazín |
Hodnotu prosincové transakce firmy nezveřejnily. Podle Hospodářských novin to bylo mezi sedmi a devíti miliardami korun. Jde tak o jeden z pěti největších uzavřených obchodů na tuzemském trhu, významný je i globálně.
Na pozici výkonného ředitele zůstává Jaroslav Klíma. Absolvent VUT začínal v brněnské Tesle, po jejím rozpadu dva roky po revoluci spoluzaložil Tescan.
„Je skoro neuvěřitelné, jak dokázal z tak malé firmy, která zpočátku disponovala pouze malými a spoře vybavenými prostory, vybudovat jednu z pěti nejvýznamnějších světových společností,“ poukázal Dušan Chorvát, předseda Československé mikroskopické společnosti, když Klímovi v roce 2019 v jeho sedmdesáti letech udělovali ocenění za celoživotní přínos.
Nový investor je podle Klímy ideálním partnerem pro další růst. Marketingová manažerka firmy Barbora Novosadová doplňuje, že je to díky kapitálové síle Carlyle a jeho obrovským zkušenostem jak přímo z oboru, tak s expanzí svých společností.
Prodejem chce Tescan posílit globální vliv s investicemi do nových produktů, služeb a rozvoje trhů. Hlavní vize se tak nemění – zrychlit růst společnosti jako předního vývojáře a dodavatele prvotřídních analytických přístrojů.
Reklama a povzbuzení k expanzi
Podle odborné asistentky Ekonomicko- -správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně Aleny Šafrové Drášilové jde především o skvělou reklamu. „Tato transakce může přitáhnout k regionu pozornost dalších investorů a také povzbudit stávající technologické podniky k dalším inovacím a expanzi,“ myslí si.
Jak dodává Sylva Žáková Talpová, proděkanka pro vnější vztahy fakulty, výhodou transakce je její vysoce specializovaná oblast – zahraniční kapitál tak přináší i takzvaný spillover effect, kdy zahraniční investice pozitivně ovlivní i domácí podnikatelské prostředí. „Zahraniční investor díky kapitálu umožní zvýšení technického či technologického know-how nebo zkvalitnění procesů – a toto se pak snadno přenáší do dalších společností v regionu,“ přibližuje.
Tescan přitom dlouho přes svůj globální význam a úspěch zůstával v tuzemském vlastnictví. Rostl a dokonce kupoval významné zahraniční firmy – konkrétně v roce 2013 francouzský Orsay.
Podle ekonoma Radka Schmieda z brněnské firmy Redbaenk, která se zabývá fúzemi a akvizicemi, se tento obchod trochu čekal. „Konkurenti společnosti jsou silné a velké mezinárodní firmy. Mimo to při rozhodování o prodeji hraje roli vždy více faktorů – samozřejmě cena, ale například i věk majitelů nebo globální situace na trzích,“ nastínil.
Současní vlastníci si ponechávají částečný podíl a dál tak mají vliv na budoucnost firmy. „Jihomoravský kraj o nic nepřichází, firmu nikdo nikam ‚neodveze‘, spíš naopak – nový majoritní vlastník bude podporovat další růst,“ dodává ekonom.
Američané mají kiwi i webnode
Podobná transakce se v kraji odehrála v roce 2019 v případě letenkového vyhledávače Kiwi.com, kdy většinový podíl v brněnském startupu koupil americký fond General Atlantic za nepotvrzené téměř tři miliardy korun.
Další jihomoravské firmy byly v roce 2020 převzaty úplně. Brňan Vít Vrba a fond Reflex Capital prodali nástroj pro tvorbu a správu webových stránek Webnode belgické společnosti Team.blue za řádově jednotky miliard korun. Šlo tak o jednu z největších transakcí českého internetu vůbec. Americké firmy odkoupily i brněnský Flowmon Networks detekující anomálie v počítačových sítích a Netcope Technologies zabývající se čipy a síťovými akcelerátory.
Honeywell se vrhne na bezuhlíkové letectvíV brněnské pobočce americké společnosti Honeywell se budou vědci a inženýři zabývat dvěma velkými projekty, jejichž cílem je dekarbonizace letectví, tedy létání na jiná než fosilní paliva. Kromě vývoje nového vodíkového pohonu je potřeba změnit i celou architekturu letadla právě kvůli změně pohonu. „Firma už tak zahájila nábor padesáti špičkových pracovníků, kteří budou na projektech za 200 milionů eur (cca 4,8 mld. Kč) pracovat,“ uvedl generální ředitel Honeywell Technology Solutions Česká republika Michal Závišek. (ČTK) Jak si stojí módní průmysl? Firmám chybí ševciVyhlídky textilního a oděvního průmyslu, v nichž loni velmi mírně rostl počet zaměstnanců, jsou dobré. Před zahájením módních veletrhů Styl a Kabo to v Brně řekl výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Česal. „Odvětví má zdravé jádro a v letošním roce má potenciál dále růst. Otázka je, jakým způsobem se bude implementovat green deal (tzv. zelená dohoda EU o snižování uhlíkové stopy), jak se propíšou do národní legislativy principy cirkulární ekonomiky a čemu všemu se bude muset průmysl přizpůsobit,“ řekl Česal. Méně radostná je situace kožedělného průmyslu, což je především výroba obuvi. Každým rokem se zhoršuje situace se zaměstnaností. Řada pracovníků odchází do důchodu a nemá je kdo plnohodnotně nahradit. „Hodně lidí skončilo předčasně, i když to byly šikovné a zkušené pracovnice,“ řekla ředitelka České obuvnické a kožedělné asociace Vlasta Mayerová. Problémem zůstávají i mzdové podmínky, v textilním, oděvním i kožedělném průmyslu zůstávají v podprůměru. Nejlépe na tom byl loni textilní průmysl s průměrem 31 tisíc korun, v kožedělném průmyslu to bylo 27 tisíc, v oděvním 24 tisíc korun. „Kdyby byly mzdy jako ve strojírenství, tak budou boty stát 10 tisíc korun,“ řekla Mayerová. (ČTK) Saint-Gobain po osmé top zaměstnavatelemSkupina Saint-Gobain je i v roce 2023 Top zaměstnavatelem. Poosmé v řadě získala certifikát „Top Employer Global“ a „Top Employer Česká republika“, když prošla auditem více než 400 pracovních podmínek v oblasti lidských zdrojů a kariérního rozvoje. Saint-Gobain je jednou z patnácti společností, které tuto značku získaly celosvětově. Firma navrhuje, vyrábí a distribuuje materiály a služby pro stavebnictví a průmysl. Působí v 76 zemích, v tuzemsku zaměstnává téměř 4 500 zaměstnanců a provozuje 13 výrobních závodů, jeden z nich je v Hodonicích na Znojemsku. Personální ředitel Saint-Gobain Východní Evropa Robert Kudrna říká, že je skutečně hrdý na všechny zaměstnance, kteří takovou skvělou firemní kulturu vytváří. „Toto ocenění je výsledkem dlouholeté práce managementu, vedoucích pracovníků a personálního týmu. Ti všichni nám pomohli tohoto výsledku dosáhnout,“ pochvaluje. Pozici skvělého zaměstnavatele podle něj potvrzuje i průzkum spokojenosti, který pro firmu zpracovala společnost IPSOS. Zapojilo se do něj přes 3 500 zaměstnanců. „A 84 procent z nich doporučuje Saint-Gobain jako dobrého zaměstnavatele,“ doplňuje. (md) |
