| foto: Profimedia.cz

Kyberútoky děsí mnoho českých firem

Tři čtvrtiny průmyslových firem se obávají kybernetického útoku. Stále více se proto zaměřují na ochranu svých zařízení, počítačů a dalších nástrojů.

Ke kybernetické bezpečnosti už přistupují komplexněji, stejně jako k celkové digitální transformaci. Ukázal to pátý ročník průzkumu Svazu průmyslu a dopravy České dopravy o implementaci digitální transformace a technologií Průmyslu 4.0.

České firmy rok od roku zlepšují svůj přístup ke své digitální transformaci. Dokážou se na ni podívat z dostatečného nadhledu a řeší ji komplexněji s ohledem na podnikové procesy. Od digitální transformace si slibují především konkurenční výhody na trhu, zejména díky zvyšování produktivity práce a snižování nákladů. V rozsáhlejším nasazování technologií, které spadají do kategorie Průmyslu 4.0, naopak podnikům brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Celý magazín

tit

„Pozitivní je, že roste podíl firem, které už mají hotovou strategii digitální transformace. Zároveň ubývá podniků, které se tímto tématem zatím nezabývají. V posledním roce přibývá podniků, které se snaží o komplexní pojetí digitální transformace napříč celou firmou. Dokážou propojit data získaná z kontroly kvality s řízením údržby a seřizování strojů, plánováním výroby či plánováním lidských zdrojů. Zaváděná řešení už jsou připravena tak, aby se mohla napojit na další firemní systémy,“ uvedl k výsledkům průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Digitální strategii má už zpracovanou 58 % firem, které se průzkumu zúčastnily. Před pěti lety jich bylo jen 30 %. Zvyšovat produktivitu práce díky implementaci technologií Průmyslu 4.0 chce 74 % firem, v roce 2019 jich bylo 56 %. Další snižování nákladů si od digitální transformace slibuje 63 % firem (v roce 2019 jich bylo 44 %). I v příštích dvou letech se chtějí firmy v oblasti digitální transformace soustředit na další zvyšování produktivity (75 %). Druhou nejvyšší prioritou je zlepšování kybernetické bezpečnosti (73 %) a modernizace IT infrastruktury (64 %).

„Postupně klesá podíl firem, které zaváděním technologií Průmyslu 4.0 řeší nedostatek zaměstnanců, ale pořád jich je polovina. Polovina rovněž řeší digitálními technologiemi optimalizaci výrobních kapacit. Z toho je vidět, že si uvědomují důležitost propojení jednotlivých systémů a procesů ve firmě. Roste podíl firem, zejména těch větších, které nasazují automatizaci a další digitální řešení v administrativních procesech. Ty jsou totiž jasně definované a jejich automatizace bývá nejjednodušší,“ řekl Jiří Holoubek.

Dominantním problémem je kybernetická bezpečnost. V posledních letech se pozornost podniků vůči kybernetickým hrozbám zvyšuje. Kybernetického útoku na firmu se bojí 73 % respondentů. Za velkou překážku pro implementaci digitální transformace považuje potenciální narušení kybernetické bezpečnosti 44 % firem. V uplynulých dvanácti měsících se 85% podniků soustředilo na zlepšení zabezpečení systémů. Ještě před třemi roky jejich podíl činil 68 %.

„Výrazně vzrostl podíl firem, které investovaly do zlepšení ochrany dat. V roce 2023 jich bylo 77 %, před třemi roky jen 55 %. Firmy si jsou více vědomy, že roste objem komunikace mezi stroji nebo že se zařízení řídí vzdálenými přístupy. Nejde o to, že by data z této komunikace měla velkou finanční hodnotu, ale narušení jejich toku může výrazně nebourat celé výrobní procesy a zastavit nebo ochromit výrobu,“ uvedl Holoubek.

O průzkumu

Průzkum o zavádění technologií Průmyslu 4.0 a digitální transformaci provádí Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi svými členskými firmami od roku 2019. V srpnu 2023 probíhal sběr dat, průzkumu se zúčastnilo 98 firem. Z nich 44 velkých podniků, 31 středních a 23 malých firem. Spektrum respondentů pokrývá hlavní odvětví české ekonomiky.

Za největší překážku pro technologie Průmyslu 4.0 firmy i v roce 2023 považovaly nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Přesto se dlouhodobě příliš nemění přístup podniků ke vzdělávání vlastních zaměstnanců. Z oslovených firem 12 % tvrdí, že jejich pracovníci mají všechny potřebné digitální dovednosti. Do vzdělání a rozvoje zaměstnanců už investuje 28 % firem, koncepci pro digitální rozvoj zaměstnanců připravuje také 28 % firem. Necelá čtvrtina oslovených podniků digitální připravenost pracovníků neřeší. „Spousta firem si mylně myslí, že pro komplexní pojetí digitální transformace potřebují velmi kvalifikované datové analytiky. Mnohem důležitější ale je, aby si specifikovaly, jaké digitální dovednosti od svých lidí v jednotlivých pozicích potřebují, a ty je pak naučily. Například při zavádění bezpapírové výroby je mohou učit postupně od triviálních úkonů, jako jsou zaznamenání příchodu a odchodu, objednávka v jídelně, přes zadávání informací o provedené práci až po přijímání instrukcí od vedoucích pracovníků přes tablety. Tento úkol na úrovni jednotlivých zaměstnanců si musí udělat sama firma,“ řekl Jiří Holoubek.