V září 1872 císař František Josef I. podepsal nejvyšší rozhodnutí, kterým povýšil městys Břeclav na město, čímž se završilo období neobyčejného vzestupu Břeclavi, jež odstartovalo po příjezdu prvního vlaku. Od této události uplynulo 150 let.
Celý magazín |
K výročí dostala Břeclav netradiční dárek. A to historicky první internetovou encyklopedii věnovanou ryze tomuto městu. A jak říká její autor Tomáš Ondrejka, není to žádný líbivý web pro turisty, ale poctivá encyklopedie, ve které čtenáři najdou informace o břeclavských osobnostech, stavbách, událostech či ulicích. Lidé ji najdou na adrese www.breclavi.cz.
Tomáš Ondrejka přiznává, že inspirací mu byla Internetová encyklopedie dějin Brna, která úspěšně funguje už osmnáct let. Nicméně břeclavská verze je oproti ní trochu jinak vystavěna. „Pokud chcete v brněnské encyklopedii něco najít, musíte znát konkrétní heslo. V té břeclavské vyhledávací systém není potřeba,“ vysvětluje autor encyklopedie Tomáš Ondrejka, že čtenáři si mohou v informacích o břeclavských zajímavostech jen tak „brouzdat“ a vybírat si z kategorií, které je zajímají.
K osobnostem, stavbám, událostem a ulicím, jak jsou dnes jednotlivé kategorie pojmenované, do budoucna přibydou ještě objekty – třeba pamětní desky a památníky. Sám Tomáš Ondrejka si vzal na paškál centrum Břeclavi a Starou Břeclav, hesla z místních částí Poštorná a Charvátská Nová Ves má na starosti amatérský historik Karel Kober.
Encyklopedie nabídne lidem jedinečnou možnost podívat se z pohodlí domova na místa, která důvěrně znají, ale o jejichž minulosti toho možná zas až tolik nevědí. „Myslím, že je překvapí například to, kolikrát se měnily názvy ulic a po kom v jednotlivých režimech nesla jména,“ naznačuje Tomáš Ondrejka a dává k dobru příklad dnešního náměstí T. G. Masaryka.
„Za Rakouska-Uherska se jmenovalo jen Náměstí, za první republiky Masarykovo náměstí, za okupace Adolfa Hitlera a poté krátce dokonce Stalinovo, což málokdo ví. V roce 1946 opět změnilo jméno na Masarykovo a v roce 1955 se jmenovalo náměstí Rudé armády,“ vyjmenovává spoustu názvů centra města, které se po revoluci opět vrátilo k pojmenování po prezidentu Masarykovi.
Po posledním jmenovaném přitom musel pátrat v archivu a konkrétní datum přejmenování zjistil až podle zápisu z tehdejší rady Městského národního výboru. „Bylo to trochu detektivní pátrání,“ směje se autor encyklopedie.
Mezi stavbami zaujmou třeba i místní sýpky. „Myslím, že jsem zmapoval bílé místo. Lidé kolem nich chodí každý den, ale vlastně o nich mnoho nevědí,“ domnívá se mladý badatel, který ve městě dělá i komentované prohlídky. Díky encyklopedii se do ulic Břeclavi budou moci lidé virtuálně vydat, i když venku prší.
Stovky fotografií a pohlednic
Spoustu informací, které se do encyklopedie hodily, shromáždil Tomáš Ondrejka během svého dřívějšího pátrání v okresním archivu v Mikulově, v Moravské zemské knihovně i v dobovém tisku. Starými dokumenty se probíral, když psal knihu Břeclav na cestě mezi Prahou a Vídní, kterou vydal na jaře letošního roku. V ní se věnoval dosud málo probádanému přelomu 19. a 20. století, kdy Břeclav zažívala největší hospodářský rozmach.
Jakmile se mu po vydání knihy trochu uvolnily ruce, začal pracovat na břeclavské internetové encyklopedii. Její součástí je i galerie obsahující v tuto chvíli okolo 600 fotografií a pohlednic, na nichž si můžete na vlastní oči prohlédnout, jak se za posledních 100 let proměnila tvář města. Část obrázků pochází ze sbírek městského muzea. „Je to také jediné místo, kde lidé najdou jména čestných občanů Břeclavi,“ naznačuje Ondrejka.
Encyklopedii chce dál rozvíjet – přibydou například i historické mapy, ke kterým je třeba nejprve získat práva, a nová hesla. Nebrání se ani spolupráci s dalšími autory.
