Chtěl ho údajně od firmy, která vyhrála krajskou zakázku. Za zvlášť závažný zločin úplatkářství mu hrozí 5 až 12 let vězení.
Jako krajský radní reprezentoval Bursa v letech 2008 až 2012 ČSSD. Podle zjištění MF DNES je kauza u soudu. „Jednání je nařízeno na 17. dubna. Nečekám, že se kauza potáhne, spis je velmi tenký,“ zmínila soudkyně krajského soudu Eva Drahotová.
O úplatek si podle obžaloby řekl v kanceláři
Podle obžaloby si údajně Bursa řekl o úplatek v lednu 2010 přímo ve své kanceláři v sídle Libereckého kraje. Byl v té době nejen zastupitelem a radním, ale i předsedou hodnotící komise na výběr veřejné zakázky, kterou vypsal krajský úřad.
Celý název zakázky zněl Dodavatel technicko-technologických inovací tepelného hospodářství u vybraných příspěvkových organizací v majetku Libereckého kraje - II. etapa. Díky ní se mělo u devatenácti příspěvkových organizací kraje jako byly muzea, školy, nebo domovy důchodců zlepšit vytápění.
Součástí zakázky byla například dodávka úsporných oběhových čerpadel, automatický přechod ze zimního do letního topného režimu či dálkový sběr dat a jejich zapracování do grafů a tabulek. Někdejší krajský politik podle obžaloby požadoval pět procent z celkové hodnoty zakázky za to, že společnost (redakce ji záměrně nejmenuje) výběrové řízení vyhrála. Tendr měl bez DPH hodnotu více než 19,5 milionu korun. Obžalovaný by tedy získal přes 970 tisíc korun.
„Obžalovaná osoba splněním svého požadavku současně podmiňovala další případné získání zakázky (pro firmu, pozn. red.) od Libereckého kraje,“ přiblížil okolnosti skutku státní zástupce Petr Hořín.
Firma, po níž měl někdejší politik požadoval úplatek, údajně nikdy částku nevyplatila.
Obžaloba padla po sedmi letech
Obžaloba padla na sklonku loňského roku. Tedy sedm let poté, co si měl bývalý krajský radní říci o úplatek. Policie totiž skutek odhalila a začala rozkrývat při vyšetřování jiného trestného činu.
„Nechci se k tomu vůbec nijak vyjadřovat,“ odmítl Zdeněk Bursa jakkoliv komentovat svůj případ.
Ještě jako krajský radní pro ekonomiku na sebe Bursa strhl pozornost mimo jiné poté, co s tehdejším kolegou Pavlem Petráčkem brali v rozporu se zákonem o střetu zájmů peníze za své působení v dozorčí radě českolipské krajské nemocnice. Bursa dostal čistou odměnu 352 tisíc korun a Petráček 253 tisíc korun. Bursa si odměnu schválil sám pro sebe. Nemocnice chtěla peníze zpět.
„To, že brali za svou práci v dozorčí radě českolipské nemocnice odměny, nám v Libereckém kraji z větší části prohrálo volby,“ řekl tehdy českolipský senátor za ČSSD Karel Kapoun.
Bursa působil ve Fotbalové asociaci
Po odchodu z kraje nastoupil Zdeněk Bursa do Fotbalové asociace ČR, které od roku 2011 šéfoval Miroslav Pelta, dnes obviněný kvůli manipulacím se sportovními dotacemi. Fotbalová asociace vytvořila pro Bursu nové místo koordinátora pro státní a veřejnou správu.
Ještě jako krajský politik dopomohl jabloneckému fotbalovému klubu, který tehdy Pelta vlastnil, ke štědrým krajským dotacím. Při takzvaném porcování medvěda, neboli přerozdělování krajského rozpočtu především na základě lobbingu, dostal tehdejší Peltův klub celkem téměř 11 milionů korun. Návrh na dotaci pro klub, který žádal o peníze pro žákovská a dorostenecká mužstva, předložil krajskému zastupitelstvu právě radní Bursa.
Krajské miliony pro klub kritizovali tehdy opoziční Starostové pro Liberecký kraj. Podle tehdejšího vyjádření jejich předsedy Martina Půty je princip rozdávání peněz přes známosti špatný.
