Vězení, bití, vyhazovy ze školy, zastrašování. Represe, které kvůli protivládním protestům rozpoutal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, dopadly tvrdě i na tamní studenty.
Šestnáct z nich našlo v uplynulých měsících útočiště na Technické univerzitě v Liberci (TUL), která jim nabídla pomoc. Útěk z totalitního režimu probíhal v největším utajení.
„Díky místním kontaktům se nám podařilo vytipovat skupinku dvaceti studentů. Z nich zůstalo osmnáct, kteří projevili relevantní zájem,“ popisuje prorektor TUL Radek Suchánek, který byl hlavním organizátorem přesunu.
„Už jen dostat se do kontaktu s konkrétními studenty s sebou neslo četná úskalí,“ pokračuje Suchánek, podle kterého probíhala veškerá komunikace směrem do Běloruska šifrovaně. „Doma zůstali jejich rodiny, přátelé a spolužáci z univerzity, kterým stále hrozí represe, bylo a je potřeba postupovat maximálně obezřetně,“ dodává prorektor.
Studenti přijeli do Liberce v průběhu ledna a února letošního roku. Cesta za svobodou nebyla jednoduchá. Z obav, že by byli chyceni na hranicích, museli vyloučit pozemní cestu, a tak nakonec studenti přiletěli letadlem.
Zatím se podle prorektora nepodařilo dostat ze země celou vytipovanou skupinu. „O jedné studentce nevíme vůbec, druhá je zavřená a hledáme cesty, jak ji pomoci. Máme nějaké přísliby, které bych ale nerad konkretizoval,“ vysvětluje Suchánek.
Jako první dorazila do Liberce studentka Lizaveta. Z Běloruska musela odejít už v půlce prosince.
„Byla jsem studentskou aktivistkou, čekala jsem, že represe mohou přijít už během volební kampaně prezidenta Lukašenka. Strach se vystupňoval 12. listopadu 2020. Tento den označujeme jako ,černý čtvrtek´. Deset aktivních studentů běloruských univerzit bylo zadrženo a policie prohledala jejich byty,“ vzpomíná Lizaveta.
„Šest z nich jsou moji přátelé a kolegové. Byla jsem zrovna v práci, když jsem dostala zprávu, že byli zadrženi, a rozhodla jsem se, že se domů už nevrátím,“ pokračuje.
Musela proto vyměnit SIM kartu a přepnout telefon do režimu letadlo. „Aby mě KGB nemohla vystopovat,“ vysvětluje dívka, která se netají tím, že i po příjezdu do bezpečí trpěla návaly paniky.
„Teď už je mi líp. Podporují mě blízcí,“ dodává Lizaveta.
Účast na protivládních akcích má za sebou i dvacetiletá Diana. „V říjnu jsem se zúčastnila protestů, kde bylo zadrženo hodně studentů. Nějakou dobu strávili ve vězení, teď čekají na soud. Moje kamarádka je stále zavřená,“ líčí studentka, kterou stejně jako desítky dalších studentů vyhodili po říjnových protestech z univerzity.
Unikla vězení
Jen těsně unikla vězení i studentka Anastasiya, která byla za účast na protestních akcích předvolána policií. Jako doprovod s sebou k výslechu vzala ženu z dobrovolnické právní služby a díky jejímu zásahu ji policie nechala odejít domů. Byl to ale jasný signál, aby uprchla z Minsku.
„I po přestěhování do Liberce mám stále noční můry. Utíkám v nich před policií nebo se snažím skrýt, aby mě nezatkli,“ svěřuje se Anastasiya.
Někteří studenti už teď ví, že se do rodné země zřejmě nevrátí. „Vzdělávací systém v Bělorusku se svými činy zdiskreditoval. Úředníci univerzity reagovali extrémně neadekvátně na fakta o násilí páchaném na studentech a sama univerzitní správa uplatňovala represe na studentech, kteří se zúčastnili demonstrací,“ upozorňuje další ze studentek, Yuliya. Ona sama se rozhodla, že zůstane v České republice.
Studenti z minské univerzity nastoupí v Liberci na Fakultu umění a architektury. V současnosti absolvují intenzivní kurz češtiny. „Připravili jsme pro ně i několik hodin kulturního úvodu, který by je měl seznámit s Českou republikou i Libercem,“ říká děkan fakulty Osamu Okamura.
Podle rektora Technické univerzity Miroslava Brzeziny se na pomoci běloruským studentům významnou měrou podílelo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
„Neodehrálo se to tak, že jsme vyplnili formulář a za pár týdnů přijeli studenti. Celá procedura kolem víz, příjezdu studentů a finančního zajištění jejich pobytu se protahovala, měl jsem proto i osobní schůzku s ministrem zahraničí,“ vysvětluje rektor.
Pobyt běloruských studentů v České republice bude hrazen ze speciálního fondu vzdělávací politiky, ze kterého jim bude liberecká Technická univerzita vyplácet stipendium.
