Podle Mocka hnízdí nyní v celém Českém ráji čtyři až šest párů sokolů. Přesná místa, kde se vzácní dravci vyskytují, zůstávají tajemstvím. Ví o nich pouze několik zasvěcených.
Pokud by se sokolí hnízda stala známými, ohrožovali by je nejen zvědaví turisté, ale také zloději mláďat. Třeba v Krkonoších v minulých letech sokoly z přírody odebrali. Na vykradače hnízd sokolů pamatuje trestní zákoník. Mohou skončit ve vězení až na tři roky.
V Česku žije pouze několik desítek sokolů. S Českým rájem se mohou jejich počtem měřit především Labské pískovce.
„Suché skály jsou populární mezi horolezci. Oblast, kde sokoli hnízdí, jsme vyznačili páskami a cedulemi se zákazem vstupu,“ upozornil Mocek. „Zůstanou tam až do doby, kdy mladí sokoli vylétnou z hnízda, což odhaduji na konec června. V Suchých skalách se nachází dost horolezeckých cest, a uzavření jedné lokality není pro horolezce problémem.“
Sokoli hnízdí buď v opuštěných krkavčích hnízdech nebo ve skalních dutinách s pískem na dně. V Českém ráji chyběli čtyřicet let. Stejně jako v celých Čechách zpustošily jejich populaci DDT a další jedovaté pesticidy.
Sokoli se v Českém ráji znovu objevili před 15 lety
Jednotná zemědělská družstva a státní statky je za socialismu rozprašovala na pole, kde se snažila vyhubit myši, hraboše a další škůdce.
Sokoli se v Českém ráji znovu objevili v roce 2001. Ve skalním městě dokonce vyvedli první mláďata, sežrala je ale kuna. Mláďata nejrychlejších dravců světa se dožila dospělosti až před jedenácti lety.
Laik při návštěvě Českého ráje ani nepozná, že ve vzduchu vidí sokola. Většinou si ho splete s poštolkou. A horolezci? Na místech, kde se nacházejí ohrožení živočichové, platí zákaz lezení až do 1. července a horolezci ho většinou neporušují. V opačném případě by jim hrozily pokuty od strážců přírody.
Největším nepřítelem sokolů jsou výři a kuny. Mláďata sokolů zahubili v Českém ráji několikrát. Jednou výr uchvátil dokonce dospělého sokola. V noci nemá sokol proti výrovi šanci. „Také výři hnízdí ve skalních městech, stejně jako poštolky,“ dodává Mocek.
Pokud horolezci ve skalách narazí na hnízdící ptáky, musí o nich neprodleně podat zprávu CHKO nebo správci horolezecké oblasti.
Sokoli loví drobné ptáky. Troufnou si i na holuba, většinou však útočí na skřivany, drozdy a kvíčaly. Sokol se při volném pádu řítí k zemi rychlostí až tři sta kilometrů za hodinu. Samice jsou robustnější než samci a vybírají si své partnery – na rozdíl od většiny jiných zvířat.
