Koncept vymyslelo muzeum ve spolupráci s projektem Křišťálové údolí na počest blížícího se českého předsednictví v Radě EU. Na návrzích designérky a výtvarnice Márie Burešové pracovala sedmička sklářských firem z regionu.
Vždy jde o pár ve složení sklenice na bílé, nebo červené víno s kalichem na sekt či šampaňské. A jak si výtvarnice představuje některé země?
„Designérka a skláři se pokoušeli přenést do sklenic to, co je pro jednotlivé země Evropy typické. Takže například pro Finsko jsou to jezera a myslím, že ze skleničky je to názorně vidět. Pro Francii tady máme tradici, takže tvar, na který se díváme, je hezky renesanční a spojený s červenou barvou, která je pro tento stát také typická. Klasické je Irsko se čtyřlístky. Moc hezký je Kypr, zde je cítit inspirace vínem, jejich specifickou odrůdou,“ popsal hlavní kurátor muzea Petr Nový.
Sám je přesvědčen, že projekt nazvaný Evropský stůl je dokladem světové jedinečnosti sklářství z Libereckého kraje. „Ukazuje, že koncentrace sklářství na severu Čech je světově unikátní. Je to velmi specifická oblast na světové sklářské mapě. Nápojové sklo je královská disciplína a tento projekt dokazuje, že i s tímto si umíme velmi dobře a vkusně poradit a vyrobit to bez toho, že bychom museli zapojovat jiné regiony,“ zamyslel se Nový.
Na výrobě sklenic se podílely firmy Floriánova huť z českolipských Častolovic, Lasvit Ajeto z Lindavy, novoborský Novotný Glass, Pačinek Glass z Kunratic u Cvikova, kamenickošenovská Preciosa, sklárna Martina Štefánka v Desné a harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad & syn.
Právě posledně jmenovaná společnost měla na starosti nejvíce návrhů Burešové. „Není to překvapením, protože tato sklárna je specializovaná na výrobu nápojového skla, má na to vybavení a výtečné skláře,“ upozornil kurátor.
Celá akce vypukla již před dvěma lety, kdy designérka oslovila Petra Nového, zda by o její návrhy evropských sklenic nemělo muzeum zájem. Tehdy ale měla ztvárněné jen některé státy. Muzeum ji úspěšně přesvědčilo, aby zpracovala i další.
Skláři si rozebrali návrhy
„Vše pak dospělo do burzy v lindavské sklárně, kam se sklárny, které měly o tento projekt zájem, sjely a rozebraly si jednotlivé návrhy. Křišťálové údolí pak zařídilo na výrobu ty, které si nikdo nevybral,“ odhalil Nový s tím, že některé návrhy si skláři uzpůsobili. „Ale ve finále jen asi dvacet procent z nich vypadá jinak,“ dodal Nový.
Ředitelku muzea Miladu Valečkovou těší, že projekt vznikal takzvaně odspodu. „Nikdo nám nic nepřikázal, nenařídil. Také mě velice těší, jak se toho skláři chytli. Zřejmě to pro ně byla prestiž a jakási stavovská čest. O tom svědčí i to, že pracovali za minimální odměnu,“ doplnila ředitelka.
Číše pro Evropskou unii vznikly v několika vyhotoveních, je tedy možné je prezentovat na několika místech současně. Liberecký kraj společně s Křišťálovým údolím chce jednu sadu vyvézt do Evropy.
Poháry by se po Jablonci měly objevit třeba v polských městech Varšava a Lodž nebo v belgickém Bruselu. „Naše odměna za účast na tomto projektu je, že tyto skleničky u nás zůstanou navždy,“ uzavřel kurátor Petr Nový.
