„Povede po našich obecních cestách a také po lesních cestách. S Lesy České republiky jsme se už dohodli,“ říká starosta Smržovky Marek Hotovec. „Měří přes čtyři kilometry a otevřeme ji ještě během letošní zimy.“
Popud ke vzniku přírodní dráhy z Černé Studnice dal bývalý závodník v jízdě na saních Miloš Morávek. Žije ve Smržovce a v září hostil v Jizerských horách a Krkonoších nejlepší světové závodníky z přírodních sáňkařských drah.
Na sever Čech dorazil devítinásobný mistr světa, Ital Patrick Pigneter, a jeho kolega Matteo Clara.
„V Rakousku se přírodnímu sáňkování říká Natur Rodeln a je tam nesmírně populární stejně jako v sousední Itálii,“ tvrdí Morávek.
„Přírodní sáňkařské dráhy mají i v Německu. Především v Itálii a v Rakousku se na nich jezdí závody Světového poháru. Proběhly ale také v v Rusku a v Rumunsku. Přírodní sáňkování usiluje o zařazení mezi ukázkové sporty na zimních olympijských hrách v roce 2022.“
Na jednom místě se dráha protne se silnicí
Z Černé Studnice bude do Smržovka klesat jak turistická přírodní dráha, tak závodní. V nejnebezpečnějších zatáčkách se na ní objeví dřevěné mantinely, aby se sáňkaři nevřítili do lesa. Morávek založil oddíl přírodního sáňkování a pod křídla ho vzala TJ Dukla Liberec.
Turistická dráha se na jednom místě kříží s místní vozovkou do samoty Berany. „Tam samozřejmě umístíme označení a upozorníme sáňkaře, aby sesedli a silnici bezpečně přešli,“ uvádí starosta Hotovec.
„Domluvili jsme s majitelem chaty na Černé Studnici, že by nahoře půjčoval sáňky. Pokud by se našlo dostatek zájemců o svezení z Černé Studnice přímo ve Smržovce, majitel vleku Filip by je dopravil nahoru mikrobusem.“
Na úpravě přírodní sáňkařské dráhy se Smržovka domluvila s majiteli sněžného skútru a čtyřkolky. Využívá je k projíždění kolečka pro běžce na lyžích na loukách směrem k Nové Vsi.
„Kdyby napadlo třeba půl metru sněhu, mohl by dráhu z Černé Studnice protáhnout traktor s pluhem,“ konstatuje Morávek.
Černá Studnice je kolébkou sáňkování
Černá Studnice se řadí mezi kolébky sáňkování v Česku. Prvního ledna 1911 tam vznikla turistická a současné závodní sáňkařská dráha, jež končila až v Jablonci.
Lidé se tenkrát vypravili na výlet na Černou Studnici, dali si tam jídlo a grog, půjčili si saně a sjeli na nich dolů. V Jablonci je zase odevzdali a a když se jich tam nashromáždilo víc, koňský povoz je zase odvezl na Černou Studnici.
Hotovec předpokládá, že se městu podaří získat na turistickou i závodní dráhu dotace. Dala by se za ně pořídit například malá rolba na úpravu tratí.
S vytyčováním nové turistické i závodní dráhy pod Černou Studnicí pomáhal Morávkovi a městu šéftrenér a velmi zkušený funkcionář federace přírodního sáňkování FIL Karl Flacher.
„Chodil s námi na kopci pod Černou Studnicí a vytyčoval tratě,“ prozrazuje Morávek. „Potvrdil, že tam mohou vzniknout turistická i závodní dráha. Prošli jsme i svahy pod Ještědem, ale jsou pro přírodní sáňkování příliš prudké.“
FIL pozvala nedávno začínající české závodníky na přírodní sáňkařskou dráhu do rakouského Kuhtai, položeného v nadmořské výšce přes dva tisíce metrů.
Dukla pojede do Alp
V oddílu přírodního sáňkování TJ Dukla Liberec jsou sáňkaři od osmi do třicet dvou let. Kromě Morávka je vede Tomáš Perun. „FIL nám v Kuhtai zaplatila ubytování a stravu, my jsme uhradili jen dopravu,“ poznamenává Morávek.
„V Kuhtai jsme se připravovali tři dny, stihli jsme čtyři tréninky a o dráhu jsme se dělili s rakouskou reprezentací. Do Kuhtai odjel trenér Tomáš Perun a sedm sáňkařů a sáňkařek. Šlo hlavně o juniory. Staral se o ně Karl Flacher a za tři dny se ohromně zlepšili.“
FIL nabízí oddílu TJ Dukla ještě další soustředění v Alpách. Skupina juniorů tam odjede 26. prosince a na špičkové přírodní dráze potrénuje zhruba týden. Bydlení a stravu opět pokryje FIL.
„Federace nám zaplatí i účast dvou sáňkařů, jedné ženy a muže, na závodech Světového poháru,“ prohlašuje Morávek. „Konají se v době od konce prosince do konce února. I když se naši reprezentanti pravděpodobně nedostanou do hlavních závodů, i v kvalifikaci a v tréninku naberou ohromné zkušenosti.“
