První československý mutant jiřinek nese název Jarka.

První československý mutant jiřinek nese název Jarka. | foto: archiv MFD

Nejdříve jiřinky ozářili, pak jim v Českém ráji měnili barvu i tvar

  • 3
Vpravo hleď, znělo nejčastější doporučení průvodců autobusových zájezdů mířících kolem Turnova na zámek Sychrov. Okolní pole totiž před revolucí a krátce po ní hýřila barvami rozkvetlých jiřin s hradem Trosky v pozadí. Málokdo ale tehdy věděl, že za pestrobarevným kobercem jiřinek stojí unikátní způsob šlechtění.

Stříbřitě růžovou, smutně červenou, zapadající slunce a další romanticky znějící názvy barev mělo na svědomí zcela nepoetické radioaktivní záření.

„Byli jsme první šlechtitelskou stanicí u nás, která v roce 1977 začala s metodou radiačního novošlechtění. U jejího zrodu stál Miloslav Gála z Českého Dubu, po nás to pak převzal i výzkumný ústav v Průhonicích,“ vzpomíná Gálův spolupracovník Jan Lamač z Paceřic.

Dnes nejsou geneticky upravované rostliny ničím výjimečným, tehdy ale šlo o průlomovou metodu.

„Působením radioaktivního kobaltu na spící očka rostlin jsme vyvolávali spontánní mutace. Vozili jsme hlízy jiřin do České akademie věd ve Vokovicích, kde se ozařovaly. Hlízy se spouštěly do takové šachty, kde dostaly přesně spočítanou dávku ozáření. Podle toho, jaké změny jsme chtěli u jiřin vyvolat, jsme je tam spouštěli na tři až pět vteřin,“ líčí Lamač.

Hlízy se pak množily v turnovských sklenících. Zahradníci odlamovali rašící řízky a sázeli je na pole. „Všechno jsme museli pečlivě prohlížet a hledat změny, které se na rostlinách projevily. A to jak pozitivní, tak negativní. Nám šlo o to, aby kombinace genů u ozářené rostliny byla stejná jako u neozářené, ale abychom při tom vytvořili novou barvu květů. Nebo jiný tvar květu. Měnit se dala i barva listů a podobně,“ vzpomíná Lamač na způsob šlechtění.

První ozářenou byla Sylva

Díky němu dala šlechtitelská stanice v Turnově vzniknout celé řadě nových odrůd, které se dodnes pěstují a získaly i řadu ocenění. Jako vůbec první ozářená jiřina byla odrůda Sylva. První československý mutant jiřinek pak nese název Jarka.

Cesta k radiačnímu novošlechtění však nebyla jednoduchá. Miloslav Gála byl totiž v nemilosti u komunistů. Ač vyučený zahradník, skončil nakonec po škole jako profesionální voják. Jenže jeho politické názory se s oficiální ideologií moc neslučovaly. Byl tak odklizen do šlechtitelské stanice v Turnově, kde ale dlouho jen přehazoval kompost. Komunisté ho k žádnému výzkumu nepustili.
Gála však svůj sen nepřestal snít.

„Mám-li proti politickým odpůrcům uspět, musí to být něco nového, neznámého, u nás nevyzkoušeného,“ zapsal si tehdy. Po pěti letech polotajných příprav mu nakonec mocipáni převratný způsob šlechtění povolili. „A hned na poprvé úspěch. Ideologie byla nucena kapitulovat,“ uvedl Gála ve svých vzpomínkách.

Každý rok se stanici dařilo uvádět na trh 10 – 15 jiřinkových novinek. Jen jedna byla dlouho v trezoru. Odrůda nazvaná Smutek českého národa mohla spatřit světlo světa až po roce 1990.

„I když jsme pracovali s ozářeným materiálem, pro půdu to nebezpečné nebylo. Ozářená byla jen očka, vlastní hlízy ne. Mutace sama o sobě škodlivá není, jen posouvá šlechtění rostlin dál,“ říká Lamač. Dnes už šlechtitelská stanice nefunguje. Miloslav Gála zemřel v lednu 2011. Za svoji celoživotní práci mu teď radnice v Českém Dubu udělila in memoriam titul Osobnost Českodubska.