„Podařilo se zrekonstruovat vnitřek barokního kostela, včetně kompletní renovace varhan, obnovy se dočkaly fresky a malby, část mobiliáře, obrazy, kříže a další artefakty,“ sdělila mluvčí spolku Svatá Ludmila Hana Tietze.
Oprava, z větší části hrazená z evropských fondů, si vyžádala značnou investici, která se vyšplhala celkově do výše 60 milionů korun. Není bez zajímavosti, že 3,5 milionu korun do rozpočtu přispěl dominikánský řád a úctyhodných 5,6 milionu vybrala veřejnost.
„Jde o první etapu rekonstrukce. Na další z plánovaných etap nejsou prostředky, ale chceme dál pokračovat,“ řekl Pavel Maria Mayer, rektor baziliky a strážce hrobu sv. Zdislavy.
I když nelehké období covidu bylo zatěžkávací zkouškou pro všechny jak po fyzické, tak především po psychické stránce, návštěvám poutních míst, jako je bazilika sv. Zdislavy, to paradoxně prospělo.
„Od dob pandemie jsou návštěvy takových míst na vzestupu a domnívám se, že přispívají k určité psychohygieně,“ doplnila ředitelka Spolku Svatá Ludmila Miroslava Janičatová.
Efekty ovládané z mobilu
Působivé pro návštěvníky může být i to, že řádové sestry ovládají světelné efekty promítané na stěně pomocí mobilní aplikace.
Svatá Zdislava z Lemberka byla uctívána již za svého života, především pro svou zbožnost, oddanost službě bližním a dobročinnost. Založila dominikánský klášter a baziliku v Jablonném v Podještědí, kde je nyní pohřbena.
„Zemřela předčasně, zhruba ve věku třiceti let po několikaměsíční nemoci. Bazilika je naprosto fascinující, protože je poutním místem nejméně 700 let,“ řekl historik Jan Rucz.
Spolek Svatá Ludmila chce dostat do povědomí široké veřejnosti podobná místa, jako je v Jablonném, a nabízí ke stažení na svém webu mapu s poutními stezkami v Česku. Navíc pracuje na zcela nové stezce. „Pokračují práce na Stezce sv. Ludmily a na Vintířově stezce, která po prodloužení povede z Blatné do Břevnovského kláštera v Praze,“ prozradila další plány mluvčí spolku Hana Tietze.
