Samotný výcvik ovšem probíhal ve výcvikovém středisku celní správy v Heřmanicích u Frýdlantu. „Jsme zatím jediní na světě, kteří používají služební psy pro vyhledávání covidu-19.
„Původně s tím začali Finové, od kterých jsme se to začali učit. Ovšem finská legislativa neumožňuje, aby ti psi byli nasazeni ve skutečné akci. Proto se výcvik i následné použití psů přesunulo k nám,“ vysvětluje Petr Müller, ředitel odboru dohledu celní správy.
A lepší místo než Heřmanice ani vybrat nešlo. Tamní středisko cvičí psy nejen pro potřeby českých celníků, ale pro celou Světovou celní organizaci (WCO), která sdružuje 180 zemí. Psi se tam učí vyhledávat drogy, zbraně, alkohol, bankovky, tabákové výrobky, ukryté lidi a teď i covid. Cestující se s nimi mohou setkat v prostoru výdeje zavazadel na terminálu 1 pražského letiště.
„Nekontrolují se pochopitelně všichni, kteří na letiště přiletí. Máme předem vytipované lety z rizikových oblastí. Psi jsou bezkonkurenčně nejrychlejšími odhaliteli potencionálních nositelů nákazy covid-19. Jejich úspěšnost se pohybuje mezi osmdesáti až devadesáti pěti procenty,“ poukazuje generální ředitel Generálního ředitelství cel ČR Milan Poulíček.
Aby výcvik mohl vůbec proběhnout, bylo nutné získat obrovské množství vzorků. Celní správa se tak obrátila na Fakultní nemocnici v Motole, od které získala odebraný materiál od dobrovolníků, kteří se přišli testovat.
„Za těch několik měsíců výcviku jsme získali přes sedm tisíc vzorků, z toho pozitivních byla jedna třetina. Potřebovali jsme mít jistotu, že se psi skutečně covid naučí vyhledávat. Když by měli jen pár vzorků pořád dokola, tak si jejich pach zapamatují. Proto bylo nutné mít těch pachových konzerv několik tisíc, abychom tu jistotu měli,“ vysvětluje Müller.
Psi nepřijdou s pasažéry do kontaktu
Pro vyhledávání covidu byli vybráni už zkušení služební psi. I tak ale bylo pro ně obtížné se naučit vyhledávat další látku. Pach cigaret, omamných nebo psychotropních látek je totiž daleko intenzivnější a specifičtější.
Přeorientovat se na jiný rozsah pachu lidí s covidem-19 tak nebylo úplně snadné. Psi přitom s pasažéry letadel nepřijdou do přímého kontaktu. Neočuchávají totiž přímo daného člověka, ale kelímky, do kterých vybraná osoba vloží buď použitou roušku nebo stěr z kůže z ohybu v loketní jamce, kde je kůže nejtenčí a člověk se tam nejvíc potí.
„Nebyla známá žádná metodika, jak covid pomocí psů vyhledávat, tak jsme vyšli z roušek a ze stěrů. Psi totiž nehledají virus covidu, ale projevy onemocnění,“ přibližuje vedoucí výcvikového střediska v Heřmanicích Martin Kobrč.
„Každý člověk má nějaký neměnný primární osobní pach. K tomu se přidává pach sekundární, daný například kouřením, konzumací alkoholu, drog a podobně. A pak existuje i terciální pach, který se mění v důsledku změny činnosti různých vnitřních orgánů právě vlivem nemoci. Na základě toho lze psa vycvičit na identifikaci člověka napadeného covidem.“
Cestující se přitom nemusí bát, že by při kontrole došlo kvůli psům k přenosu infekce dál. „Psovodi jsou v ochranných oblecích a přímo psi se covidem nakazit nemohou. Něco jiného to je v případě koček nebo dalších kočkovitých šelem, ale u psů nakažení nebylo prokázáno,“ říká hlavní kynolog celní správy Jan Pleskač. Když pes v kelímku rozpozná, že daný vzorek je infikovaný covidem, nezačne štěkat ani se jinak projevovat. Naopak ztuhne na místě a ani se nehne.
„Nechceme, aby se lidé při kontrole báli. Psi jsou cvičeni tak, aby byli k lidem přívětiví, žádná agrese. A reakce cestujících jsou různé. Někteří ta opatření chápou, jiní ne, a jsou i tací, pro které je to oživení po dlouhém letu a tak psům a psovodům za jejich práci zatleskají,“ přibližuje Pleskač.
Pokud pes daný vzorek vyhodnotí jako negativní, může cestující v klidu odejít. V případě pozitivního nálezu musí absolvovat PCR test. „Hygiena hlavního města Prahy vydala nařízení, že cestující musí kontrolu pomocí psů strpět. Pokud někdo odmítá, tak si ho ztotožníme a pak to řeší příslušný úřad. To už je ale pod hrozbou pokuty,“ upozorňuje Petr Müller.
