Jaroslava Vavrušková se do boje proti rozhodnutí libereckých úředníků pustila už v roce 2008, kdy si vzala svoji první praneteř do výchovy. Od počátku žádala o pěstounskou péči, díky které by děti dostávaly i sociální dávky. Péči jim úředníci nepřiznali.
PĚSTOUNSKÁ PÉČEJe druhým základním typem náhradní rodinné péče u nás. Na rozdíl od osvojení nemusí být dítě svěřované do pěstounské péče právně volné. Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte a k dítěti nemá vyživovací povinnost. Stát proto na výživu dítěte v pěstounské péči přispívá částkou, která představuje cca 1,3 životního minima. |
"Liberečtí úředníci mohli ještě před rozhodnutím soudu určit, že bude holčička svěřená do pěstounské péče, protože ji bude vychovávat příbuzná. Nikdo se ale s námi nechtěl bavit," dodala.
I když měla mít rodina nárok na pěstounské dávky, musela vystačit jen s mateřskou stanovenou biologické matce. Nedostávala ani přídavky. Trvalo to jeden a tři čtvrtě roku.
Kancelář veřejného ochránce práv celou záležitost prošetřovala řadu měsíců. "Ochránce konstatoval pochybení na straně Orgánu sociálněprávní ochrany dětí Liberec a Úřadu práce Liberec. Oba úřady svá pochybení uznaly," sdělila Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejného ochránce práv.
Úřady chybu uznaly, rodina chce vymoci peníze žalobou
Podle ní úředníci rodině nedostatečně poradili, neobjasnili některé postupy a jejich důsledky. Prý neznali ani právní názor ministerstva práce a sociálních věcí na podobné případy.
Úřad práce zase podle kanceláře ombudsmana chybně trval na tom, že v žádosti o dávky pěstounské péče musí jako "datum převzetí dítěte" uvést datum právní moci rozsudku o svěření do pěstounské péče. Nikoli datum, od kdy se o děti stará.
Přestože úřady chyby uznaly, rodina už nemůže dostat dávky zpětně. Chce se jich proto domoci žalobou. Ministerstvo totiž rodině zaplatilo jen újmu za zbytečné telefonování a dopisování.
