Jako poplatnou době socialismu ji po roce 1989 z původního, poměrně exponovaného místa odstranili a nakonec skončila ve sběrném dvoře technických služeb.
Tam ji objevili nadšenci ze Spolku za estetiku veřejného prostoru, jenž systematicky mapuje a popularizuje normalizační výtvarné umění v ulicích (nejen) krajského města.
„Technické služby na jaře nabízely možnost odvézt si artefakty ze sběrného dvora zadarmo. Když jsme se tam vypravili, tohle dílo tam leželo. Říkali jsme si: To je ohromný monument, ten si nikdo nevezme. Nakonec nás ale někdo předběhl a zamluvil si jej s tím, že si ho odveze,“ vyprávěl člen spolku Jindřich Gubiš.
Vše ale bylo jinak. „Uběhlo pár měsíců a ozval se Michal Vinař z odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu. Prohlásil, že lidi, kteří si chtěli monument odvézt, nemají techniku. Zburcovali jsme známé a během pěti minut jsme volali, že dílo bereme,“ zavzpomínal.
Výrazně pomohl mecenáš spolku, krásnostudánecký kovář Stanislav Vašátko. S jeho podporou se podařilo dílo převézt a poopravit, poskytl také svůj pozemek k jeho umístění. „Až bude jaro, chceme plastiku zrepasovat pořádně, aby byla dostatečně reprezentativní,“ podotkl Gubiš.
Autorem díla byl nedávno zesnulý významný liberecký výtvarník Štefan Nejeschleba. Vdově Janě Žákové se iniciativa spolku náramně zalíbila. „Jsem nadšená,“ vyznala se. „Členové spolku do obnovy díla vložili spoustu práce a myslím, že moc mladých by něco takového neudělalo.“
Spolek zachránil i Kvetoucí lampu
K odhalení sochy si Spolek za estetiku veřejného prostoru zvolil šestý říjnový den. „Není to náhoda,“ upozornil Gubiš.
„V tento den se dřív slavil Den Československé lidové armády. Toho dne v roce 1944 totiž vojáci Prvního československého armádního sboru překročili v rámci karpatsko-dukelské operace hranici a vstoupili na území Československa.“
Březnová návštěva sběrného dvora technických služeb na okraji Liberce přinesla ještě jednu zachráněnou plastiku. Členové spolku zachránili zbědované dílo, označované jako Kvetoucí lampa. Podobných bylo před lety v Liberci hned několik: na Králově Háji, v Dolním Hanychově a Rochlici.
„V tuto chvíli dílo repasujeme a příští rok bychom jej chtěli odhalit. Nechceme prozrazovat kde, ale bude to blíž centru Liberce,“ naznačil Gubiš.
