Bydleli v domě, kam by se většina lidí štítila vejít. Za pokoj, kde nebylo nic, platili přes osm tisíc měsíčně. Jako sociálně slabí na to dostávali od státu doplatek na bydlení. Peníze putovaly majiteli domu, podnikateli Radimu Urbanovi.
Ten se ale o nemovitost nestaral. Jeho nájemníci tak žili v otřesných podmínkách. Nebýt záchranářů, které přivolali do domu v liberecké ulici U Kolory k nemocnému dítěti, mohlo se stát neštěstí.
Zdravotníci okamžitě po příjezdu nechali evakuovat všech jednatřicet nájemníků. Stropy v domě jsou po požáru před třemi lety propadlé a hrozí jejich zřícení.
V domě nebyla voda, elektřinu měl jen někdo
„To vystěhování se mělo udělat už dávno. Lidé tam platili vysoké nájemné za totální ruinu. Není tam ani voda, někteří neměli zapojenou elektřinu a tak si ji tahali jeden od druhého přes prodlužovačky. Ale to nebyla jejich chyba. To je věcí majitele, který si tam jen posílal člověka na výběr nájemného a o víc se nestaral,“ popisuje dění v domě Vasil Čižmodij, který vlastní dům naproti. Narozdíl od domu Radima Urbana je ale jeho nemovitost udržovaná.
Vystěhovaní nájemníci se do zchátralého domu u Kolory nemohou vrátit. „Původně jsme si mysleli, že tam zůstanou aspoň dva až tři byty obyvatelné, ale statik to odmítl. Dům je ve velmi špatném stavu,“ řekla Andrea Šťastná z organizace Romodrom, která pomáhá najít vystěhovaným rodinám náhradní ubytování. Do hledání se zapojilo i město.
„Sedmičlennou rodinu jsme umístili do sousedního domu, kde ale mohou být jen na krátkou dobu. Zbytek je zatím na ubytovně Mydlák na Františkově a v centru Naděje, kromě dospělých jde i o dvanáct dětí,“ uvedl náměstek primátora Ivan Langr.
Podle něj nemá Liberec dostatek volných bytů, které by sociálně slabým z Vesce nabídl. „My jim pomůžeme cíleným sociálním poradenstvím nebo zprostředkováním potřebných sociálních dávek. Ale stejně předpokládáme, že hlavně oni sami musí být aktivní při hledání nového domova,“ dodal Langr.
Na Urbanovy domy vyhlásil Liberec bezdoplatkovou zónu
Podnikatel Radim Urban přitom není městu neznámý. Vlastní i dva domy ve Vojanově ulici na Františkově, kde teď radnice nechává vyhlásit bezdoplatkovou zónu.
Nově příchozí nájemníci už nebudou mít nárok na doplatek na bydlení, který končil na Urbanových účtech. O moc víc město v boji proti obchodu s chudobou udělat nemůže.
Urban vlastní i ubytovnu Kovák v Chrastavě, kde kvůli hrozivým podmínkám nechal tamní stavební úřad nájemníky vystěhovat už před osmi lety. Od té doby se snaží Chrastava vybydlenou ubytovnu zbourat. Nařízení o demolici však nechce krajský úřad povolit.
V podobně hrozivém stavu je i sedm domů, které Urban vlastní ve Frýdlantě. Byty cíleně pronajímá chudým Romům, kteří často nemají jinou možnost než bydlet u něj.
Majitel protějšího domu (vpravo) Vasil Čižmodij viní ze stavu domu Radima Urbana.
„Lidé tam žijí v otřesných, nehumánních podmínkách. Bez vody, protože faktury Frýdlantské vodárenské společnosti majitel neplatí. Nájem přitom vybírá třikrát vyšší, než kolik je v obecních bytech,“ stojí v analýze, kterou si před časem nechal zpracovat Mikroregion Frýdlantsko.
„Jednou z možností, jak přimět majitele domů, aby se situací zabýval, je vystavit mu zákaz pobytu na území obce,“ uvedl autor studie Jakob Hurrle.
To ale podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera není možné. „Pan Urban není obyvatelem Frýdlantu, takže mu nemůžeme nic takového nařídit. Posíláme tam hygienu, stavební úřad i hasiče, ale na nápravu nemáme skoro žádné páky,“ uvedl Ramzer.
O vykoupení sporných domů zatím radnice ve Frýdlantě ani v Liberci neuvažují. Vyjádření Radima Urbana se redakci MF DNES nepodařilo získat. Mobilní telefon nezvedá.
