„Včely jsou letos asi o tři týdny vepředu proti loňskému roku a už nyní medují,“ říká včelař Jiří Svoboda z Tanvaldu.
Svobodův otec Vlastimil včelaří na Frýdlantsku. Podle něj se vývoj včelstev opozdil za teplým počasím.
„Zatím ještě není tolik mladých dělnic a včely nejsou v plné síle. Nestíhají opylovat všechno, co tak rychle a najednou vykvetlo,“ dodává Vlastimil Svoboda.
Ještě 19. března klesl teploměr v Liberci na minus 12 stupňů Celsia a 25. března na minus čtyři stupně. Dvanáctého dubna už teplota vyskočila na plus 24 stupňů a o osm dní později na 26 stupňů. Také první polovina května přinese podle meteorologů vysoké teploty.
Alergici přišli za lékaři naráz
Letní počasí na konci dubna nepotěšilo alergiky. „Pylu létalo ve vzduchu hodně. V pondělí se k Tanvaldu táhl žlutý mrak údolím od Smržovky,“ upozorňuje Jitka Michalíková, tanvaldská dětská lékařka. „Hlavně minulý týden přibylo v naší ordinaci dětí s alergiemi. Přišly naráz, zatímco jindy se jejich zdravotní potíže rozprostřou do delšího časového úseku,“ přibližuje.
Podle Michalíkové se v poslední době objevilo také více angín nebo nemocí horních cest dýchacích. „Na sliznicích narušených alergií se bacily lépe uchytí. Žádné těžké stavy jsem ale v souvislosti s pylovou sezonou nezaznamenala,“ dodává lékařka.
„Je ale hodně pylových rým a obtíží s dýcháním. Když se rodiče chtějí objednat s dítětem na vyšetření u alergologa, čekají dlouho, než na ně přijde řada. V akutních případech však většinou pomohou léky, které předepíšou dětští lékaři. Některé oční kapky a jiné léky na alergie se navíc dají sehnat v lékárnách bez receptu,“ uvedla Michalíková.
Dodala, že v poslední době se jaro zkracuje. „Velké teplotní výkyvy, kdy je během několika dní najednou o dvacet stupňů méně nebo více, škodí zdraví. Zvraty počasí ovlivňují nepříznivě také psychiku,“ podotýká lékařka.
V kraji může hrozit kůrovcová kalamita
Prudký přechod ze zimy do léta netěší lesníky. „Velké teplo v dubnu a na začátku května vyvolává obavy z vyrojení tří generací kůrovce místo dvou generací,“ vysvětluje krajský ředitel Lesů České republiky Ludvík Řičář. „Pokud by velmi teplé počasí na jaře pokračovalo, hrozila by kůrovcová kalamita,“ dodává.
Dubnové teploty nad plus 20 stupňů Celsia omezily výsadbu v lesích. „Mladé stromky velmi rychle vyrašily a ocitly se ve stadiu, kdy už by se v půdě neuchytily,“ tvrdí Řičář. „Teplo navíc bere ze země vláhu, kterou nová výsadba potřebuje,“ upozorňuje.
Stromy se letos extrémně rychle zazelenaly a rozkvetly. „Koncem dubna kvetly kaštany, což se stává výjimečně,“ uvádí Řičář. „Překotný vývoj stromům bere energii a oslabuje je. Nedá se ale nic dělat, tak to prostě v přírodě někdy chodí,“ konstatuje.
Nad Harrachovem letos Krkonošský národní park začal vytvářet v lese obrovskou stovku, jež připomene výročí založení Československa. Bude z modřínů, které na podzim zezlátnou a odliší se od zelených smrků. Nejdříve ale lesníci musí umístit do vymýcené číslice nula nové stromky.
„Stihli jsme udělat jen něco, protože mladé modříny v dubnovém teplu velmi rychle vyrašily a museli jsme s vysazování skončit,“ říká mluvčí národního parku Radek Drahný. „Zbylé stromky vysázíme až na podzim. Půl roku nehraje roli. Modřínová nula bude přece vyrůstat desítky let,“ dodává.
Třešně vykvetly dřív než vrby jívy
Na teplé jaro si nestěžuje ovocnář Miloš Thoř z Českého ráje. „Ještě v druhé polovině března, kdy hodně mrzlo, byly stromy ve svém růstu o čtrnáct dní opožděné, teď se naopak dostaly hodně dopředu,“ prohlašuje Thoř.
„Třešně se ocitly v plném květu o deset dní dříve než loni. Stromům vůbec neuškodily mrazy, teplota klesla zatím nejníže na plus dva stupně,“ zmiňuje.
Vrtochů přírody si všiml i podještědský včelař Tomáš Moravec. „Letos nastal zvláštní úkaz. Třešně vykvetly dřív než vrby jívy,“ tvrdí.
