„Byly tam některé nezaplacené pohledávky. Oni si objednávají různé práce, například koně na stahování dřeva z těžko přístupných míst v lese a podobně. A některé faktury byly neproplacené až devět měsíců. Proto jsme se také rozhodli Městským lesům pomoci, aby nedocházelo k poškození jejich pověsti,“ uvedl primátor Liberce Jaroslav Zámečník.
Z rozpočtu města tak dostala organizace další dva miliony korun na provoz. Už na začátku roku pomohlo město dvěma miliony a v červnu dalším jedním milionem. Neznamená to však, že by v Městských lesích docházelo k něčemu nekalému. Na vině je rozsáhlá kůrovcová kalamita, kterou se daří zvládat jen s vypětím všech sil.
Vytěžené dřevo nikdo nechce
„Problém je v tom, že se sice vytěží spousta dřeva, ale nikdo ho nechce, neprodává se. Skladujeme ho, pak se prodá něco jako palivové dříví nebo stavební řezivo, ale za zlomkové ceny oproti dřívějším rokům,“ vysvětluje náměstek primátora Jiří Šolc.
To potvrzuje i ředitel Městských lesů Liberec Jiří Bliml. Podle něj se lesní hospodářství nachází nad ekonomickou propastí. Trh se smrkovým dřívím se naprosto zdevastoval. A to nejen v Liberci, ale v celé republice.
„Do roku 2015 jsme byli finančně soběstační a nepotřebovali jsme od města jako zřizovatele žádný příspěvek na provoz. Bohužel, po roce 2015 se začal projevovat deficit vody v krajině a začal se zhoršovat stav smrkových porostů, které napadal sekundárně lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. V dnešní době je kvůli kůrovcové kalamitě skoro nemožné mít výnosy z prodeje dříví takové, jako před několika lety. Zisk není žádný,“ popisuje Bliml v žádosti o navýšení provozního příspěvku.
Například v loňském roce přesáhly náklady Městských lesů Liberec devět milionů korun, ale výnosy byly ve výši necelých čtyř milionů. A to se přitom dřeva vytěžilo přes čtyři tisíce kubíků, tedy o jeden tisíc kubíků víc než předchozí roky. Z tohoto je patrné, jak cena smrkového dříví na trhu neustále klesá a lesní hospodáři se tak dostávají do čím dál větších finančních potíží. Kůrovcová kalamita přitom není jediným problémem, se kterým se Městské lesy potýkají.
Lesům chybí pracovní síla
„Problémem je obrovská poptávka po pracovní síle, která bude ochotna v lese pracovat za velkou dřinu a málo peněz. Bohužel, nikdo takový již není. Dnes chtějí být živnostníci řádně ohodnoceni, popřípadě firmy chtějí vydělávat,“ zdůvodňuje Bliml rostoucí náklady. I v tom mu dává město za pravdu.
„Lesní dělníci už pracují za jiné ceny než v roce 2015, ale oproti tomu výkupní cena dřeva je v troskách. Nůžky se rozevírají. Vlastnit dnes les je skoro za trest. Ale my chceme naši příspěvkovou organizaci udržet, protože městské lesy plní velmi významnou funkci rekreační,“ podotkl náměstek Šolc.
Další výdaje rostou u pěstební činnosti. Poslední tři roky se zvyšuje podíl listnatých dřevin nebo borovice oproti donedávna používanému smrku ztepilému. Jenže zatímco výsadba smrku představuje v průměru čtyři tisíce sazenic na jeden hektar, u listnatých dřevin to je osm tisíc kusů na hektar. Kvůli kůrovcové kalamitě vzniká víc holin, které se musí zalesňovat, protože přirozené zmlazení není možné. Jen letos vysázely Městské lesy Liberec na holinách 40 tisíc sazenic.
