Největší novodobé lavinové neštěstí se stalo v roce 1968 na polské straně v dolině Bialy Jar. Za jasného slunného dne tu padesát tisíc tun sněhu zasypalo 24 převážně mladých turistů. Devatenáct z nich nepřežilo. Tato tragická lavina se jako jedna z mála uvolnila sama. V případě ostatních to tak většinou nebylo.
LAVINY KRKONOŠVýstava v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí trvá do 27. března. Exponáty přibližují minulé i současné vybavení Horské služby. Fotografie a texty připomínají největší lavinové tragédie na české i polské straně Krkonoš a potenciálně nebezpečná místa. |
"S rozšiřováním skialpinismu a dalších outdoorových aktivit roste počet zbytečných neštěstí. Chceme lidi trochu poučit a varovat, aby zbytečně neriskovali," říká Milena Kociánová, kurátorka výstavy Laviny Krkonoš.
Na české a polské straně hor je na osm desítek pravidelných lavinových drah. Přes některé vedou i turistické cesty. Proto je důležité se před túrou seznámit s varováním Horské služby před lavinovým nebezpečím. Jinak si exponáty výstavy vyzkoušíte přímo v terénu.
Expozice výstavy o lavinách a záchranářích z Horské služby, která je k vidění v muzeu ve Vrchlabí.
Laviny však nehrozí jen v místech pravidelných drah. "V roce 2008 to zasypalo tři skialpinisty v potoku. Sesul se jen jeho břeh a zůstali tři metry pod povrchem sněhu. Nebýt toho, že jeden byl u povrchu a dostal se z toho, tak by tam všichni zůstali," vzpomíná záchranář Viktor Kořízek.
Mýlkou je také názor, že v lese lavina nehrozí. Tam, kde projede lyžař, tam může projet i lavina. Ze sedmdesáti procent jsou těžká zranění způsobená o stromy smrtelná.
Lavinoví psi jsou známi od roku 1773
Velkým pomocníkem při záchraně z lavin jsou psi. Historicky první zmínka o záchraně psem z krkonošské laviny je z roku 1773. Psík, který se byl s pánem proběhnout, zůstal na povrchu laviny a uvolnil nejen sebe, ale i svého pána.
Lavinová pole v okolí Sněžky (vlevo) a fotografie laviny z roku 1968 (vpravo).
Živí psi na výstavy v muzeích nepatří, ale dřevěný člun, který už za první světové války sloužil nejen k dopravě munice, ale i zraněných, v Krkonošském muzeu v bývalém vrchlabském klášteře je.
"Laviny nejsou jenom hrůza, katastrofy, nebezpečí, to si člověk dělá sám, že si tam postaví domy, nebo jde tam, kam nemá. Laviny mají i tvůrčí potenciál, zejména ve středohorách jako Krkonoše. Umožňují, aby smrky nezahubily krásnou severskou vegetaci," tvrdí profesor botaniky Jan Jeník.
A ještě aktuální situace. Varování Horské služby: lavinové nebezpečí je na prvním nejnižším stupni. "Letos asi žádnou pěknou lavinu neuvidím," posteskl si Valerián Spusta, který se lavinám věnuje již půl století.
